Myslivost: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 5 157 bajtů ,  9. 10. 2013
Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.
(Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.)
[[Soubor:Stará myslivecká.jpg|right]]
 
{{Quote|Lovu zdar|Myslivost|válečný pokřik myslivců}}
 
{{Quote|Zabij myslivce, zachráníš srnku|Greenpeace|Greenpeace}}
 
V mužské části člověčenstva dříme pravěký lovecký pud, snad je to dáno geneticky. Tento pud občas vypukne naplno a potom [[muž]]i nezbude nic jiného, než tomu dát průchod a uspokojit jej. Má v podstatě dvě možnosti: státi se myslivcem nebo pytlákem. Je zajímavé, že mezi myslivci se [[žena|ženy]] vyskytují jen výjimečně, poslední případ byl zaznamenán v roce 1848. Skalní myslivci tvrdí, že ženská mezi nimi nemá co dělat, a že se patrně jedná o [[ženské hormony|hormonální poruchu]] dotyčné. Laikovi těžko posoudit. Myslivost spočívá v celoroční péči o zvěř a jako [[cukr|sladké odměny]] se myslivci dostává možnosti občas něco ulovit. Mezi myslivci jsou pak zvláště ceněny trofeje jako parohy, kančí [[zuby]] a podobné.
 
== Čekaná ==
 
Tento způsob lovu vyžaduje od lovce značnou trpělivost a velkou dávku sebezapření. Provádí [[se]] tak, že buď brzy z rána za kuropění nebo navečer se myslivec vybere na vyhlédnuté místo a vyleze na posed. Posed je chatrná konstrukce z dřevěné kulatiny připomínající buď žebřík nebo strážní věž, většinou notně zvetšelá, nahoře opatřena chatrným, nepohodlným sedátkem. Na posedu myslivec nesmí [[Kouření|kouřit]], smrkat ani chrchlat, musí být naprosto tiše. Nesmí mu vadit ani rosa a chlad, ani obtížný [[hmyz]]. Konečně vychází na palouk očekávaná zvěř (srnec, divočák, jelen a pod.). Lovec přikládá pušku k lící, zatají dech a pečlivě míří. Jeho prst již pomalu a opatrně tiskne spoušť, když v tom ho štípne [[Vosa šavlozubá|vosa]]. Samozřejmě že vystřelí (leknutím), ale kam rána šla, ví jen [[Bůh]]. Následuje prudké škubnutí tělem, následná [[ztraceni|ztráta]] rovnováhy a lovec se zřítí na [[Jihočeské matky|matičku]] [[Země|Zemi]], kde se zpravidla zle potluče. Pokud má štěstí, nic si nepolámal. Zvěř samozřejmě na [[nic]] nečeká a uprchne. S velkým [[sakra|sakrováním]] se pak myslivec ubírá pajdaje k domovu a zaříká se, že už ho tam nikdo neuvidí. Ale uvidí, jenom co mu otrne.
 
== [[Hon]] ==
 
Hon patří mezi velké svátky myslivců. Jedná se o akci hromadnou, je k němu zapotřebí jak myslivců, tak i potřebný počet takzvaných honců a v neposlední řadě i psů, kteří zvěř lovcům nadeženou. Myslivci pak [[Erekce|stojí]] v řadě a na vyplašenou a nadehnanou zvěř hromadně střílí. Pokud je zvěře (zajíců či bažantů) dostatek, mají poté co slavit. Jak začátek tak i [[End|konec]] honu bývá oznámen troubením. Po ukončení honu je ulovená zvěř pečlivě uložena do řad zvaných výřad a hon je zhodnocen. Ve výřadu však nejsou vyloženi postřelení honci a lovci, ti jsou tou dobou již v péči [[lékař]]ů. Tyto oběti honu pak nejsou připočítávány střelcům k dobru, ale k tíži. Po posledním honu sezony následuje poslední leč, což je [[obžerství|žranice]] a [[chlast]]anice v [[hospoda|hospodě]].
 
== Poslední leč ==
 
Na slavnostní žranici se hodnotí uplynulá sezona, bývá vyhlašován král honů, často bývá přítomna i [[hudba|muzika]]. S přibývajícím počtem vypitých [[rum|štamprlí]] a [[pivo|piv]] se znamenitě loví, vypráví se tom, co kdo kde a kdy zastřelil. [[Rybolov|Rybáři]] při takových příležitostech roztahují ruce, myslivci pak mhouří oko a přikládají imaginární ručnice k líci. Kdyby byla zvěř, o které je zde řeč skutečně ulovena, nebyl by nikde už ani kousek zvěře, tolik se toho na poslední leči uloví.
 
== Závěr ==
 
Jak bylo již řečeno, myslivci je vysoko ceněna trofej ulovené zvěře, tedy parohy, kančí zuby a další náležitosti. Ovšem na příklad kvůli parohům se nemusí člověk zrovna stát myslivcem, chodit na brigády a plahočit se po lese, k tomu mu stačí se pouze [[svatba|oženit]] s vhodnou ženou a parohy má doma co by dup a bez práce. A nakonec ani ty hony a lov už nejsou to, co bývalo. Snad každý trouba pochopí, že lovec, vystaven nevlídnému [[Božská kancelář|počasí]] (chladu, dešti, marastu) potřebuje zahřát, a to nejen pohybem, ale i vnitřně. Bývávalo. Dnes stateční mužové lovci jsou nuceni před začátkem lovu potupně dýchat do testerů kvůli alkoholu, jestli nepožili. Vždyť alkohol k myslivci patří jako ryba k vodě. Zdůvodnění, že [[alkohol]] zapřičiňuje mezi myslivci úrazy, neobstojí, k těm dochází tak jako tak a postižení si za to stejně mohou sami, nakonec dobře jim tak, neměli tam co dělat, co lezli lovci do rány. Věřme, že [[úřad]]y nakonec zase přijdou k rozumu a vrátí se staré krásné [[Zlato|zlaté]] časy, kdy alkohol byl nezbytnou součástí lovu.
 
 
{| style="clear: right; border: solid #A0F0A0 1px; margin: 0 0 1em 1em; padding: 2px; background: #F0FFF0; "
 
 
[[Kategorie:Jak na to]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Živočichové]]
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu