Jean-Jacques Rousseau: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 3 523 bajtů ,  18. 10. 2013
 
== [[Život]] a [[smrt]] ==
měl malý péro jako michal hošek
===[[Život]]===
Narodil se do [[protitestantismus|protitestantské]] rodiny v [[Ženeva|Ženevě]]. Jeho otec byl hodinář a tanzmeister, jeho [[Jihočeské matky|matka]] [[smrt|zemřela]] sedm (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]) dní po dvou (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]) dnech po porodu, takže ji nikdy nepoznal. Když bylo Jacquesovi (čti: ''Žakovi'') deset let, otec musel utýct z [[Ženeva|Ženevy]] před trestem, protože cosi proved, a tak ho dal vychovat strejcovi. Ten se na Jacquesa vykašlal a pokusil se ho dát k někomu něčím vyučit, ale nikomu se to nepovedlo, Jean vždycky utek, flákal se, kradl, vzdělával se v hudbě, toulal se po venkově atp., třeba místo pořádných knížek čet jenom kacířské kalvinistické spisy a životopis jednoho pohanského [[Řecko|řeckého]] [[filosofie|filosofa]], až se dostal k jedné paní, jejímž [[kůň|koníčkem]] bylo vracet kacíře [[Protitestantismus|protitestanty]] zpět do [[vagina|lůna]] jediné pravé katolické církve. To bylo, když bylo Jeanovi osmnáct let.
 
Pak se Rousseau začal flákat, toulal se po [[Francie|Francii]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]] s falešným mnichem. Když Jeana-Jacquesa (čti: Žána Žaka) odvezli do [[Paříž]]e, pokoušeli se mu najít práci. Naučil se plynně psát [[latina|latinsky]], čet [[filosofie|filosofická díla]], zajímal se o [[Ministerstvo historie|historii]] a přírodní vědy, pokoušel se napsat tragédii, komponovat [[hudba|hudbu]] a skládat verše. Pak vychovával synovce nějakých [[filosofie|filosofů]] a seznámil se u nich s [[osvícenství]]m, což ho pak zkazilo. Pak byl lokajem v Benátkách, ale to není důležité. Pořád byl ještě katolík.
 
Potom byl Rousseau v [[Paříž]]i. Cosi psal. Měl místo manželky nevzdělanou hodpodskou služku ''Terezu Le Vasseurovou'' (nikoliv negramotnou švadlenu ''Thérèse Lavasseurovou'', jak píše česká wikipedie), se kterou měl pět (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]) [[bastard]]ů, ale odmítl se o ně starat a dal je do sirotčince, kde se téměř nikdo ze sirotků nedožil dospělosti, sourozenci Rousseauovi nejspíš hned [[smrt|zemřeli]].
 
Rousseau se zúčastnil soutěže. Vyhrál, protože napsal ''Rozpravu o vědách a uměních''. Stal se slavným [[filosofie|filosofem]], ale hned potom přišel debakl - ''Vesnický věštec'' - nějaká divná opereta či co. Kritisoval [[Francie|francouzskou]] [[Hudba|hudbu]] a živil se opisováním not. Pořád byl ještě katolík.
 
Pak Rousseau zase soutěžil. Napsal ''Discours sur l' origine et fondements de l'inégalité parmi les hommes''. Pak se stal zase [[protitestantismus|protitestantem]] a přestal být katolíkem a přestěhoval se zpátky do Ženevy. Pak zas něco dělal, napsal třeba knihu ''Emil čili O výchově'' nebo ''Du Contrat social ou Pricipes du droit politique'' nebo ''Confessionde foi du vicaire savoyard'', tam odmítal zjevení a církevní dogmata a další věci. Rousseau byl totiž nemocný, trpěl [[Paranoia|stihomam]]em jako [[Stalin]], ale nechoval se tak zrůdně (nezabíjel své domnělé konkurenty, ale vždycky od nich utek). Kvůli těmto dílům musel utýct z [[Francie]] do tzv. Neuchâtelu, které bylo v té době součástí [[Prusko|Pruska]], jeho díla byla veřejně pálena. V Neuchâtelu se zabýval botanikou, dokud ho nekamenovali a nevyhnali pryč. Pak různě utíkal, znepřátelil si své přátele, „oženil se“, byl i v [[Anglie|Anglii]], dokud konečně [[smrt|nezemřel]].
 
=== [[Smrt]] ===
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu