T. G. Masaryk: Porovnání verzí

Tomáš Garrigue Masaryk se stal téměř doživotním [[Prezident Česka|prezidentem]] nově vzniklé republiky. Byl téměř tak starý jako císař [[Franta Pepa Jednička|František Josef I.]] (narodil se 7.3.1850, zatímco Franta Procházka o dvacet let dřív a tak ho někteří historikové ještě dnes spíš než Redlicha považují za otce T.G.M.), takže přechod od monarchie k republice nebyl pro lidi zas takový šok. TGM také stejně jako císař, jezdil na [[dvounohý kůň|koni]] a připravoval založení prezidentské dynastie. Jenže do toho se vecpal [[Edvard Beneš]] a tak syn Jan Masaryk dosáhl pouze postu [[ministerstvo zahraničí|ministra zahraničí]]. TGM také po sobě nechal pojmenovat Masarykovo nádraží v [[Praha|Praze]] (do té doby se jmenovalo Státní nádraží), univerzitu v Brně a úplně nový kubistický most přes Vltavu v Praze (tady se název Masarykův neudržel, stejně jako Masarykovy domovy a Masarykovy sady tamtéž, kde ho trumfnul Thomayer). Jako sportovec si přisvojil velký stadion na Strahově, turistické chaty na Šerlichu a na Bumbálce, kolej v Dejvicích, Masarykův okruh v Brně, prezidentskou cenu ve Velké Chuchli, stříbrný pohár pro vítěze hokejové extraligy (osobně jej koncem dubna 2014 zapůjčil do Zlína), kolóniu bankových úradníkov v Košiciach a Masarykové kasárne v Nových Zámkoch. Podle očitých svědků Masaryk v Duchcově u viaduktu osobně střílel do dělníků (spolu s ministry Černým a Slávikem), zejména německého původu. Šéf jeho politického odboru Dr. Josef Schiezel k němu pak přivedl učitele tělocviku Konráda Henleina, aby T.G. Masaryk po rozhovoru mezi čtyřma očima rozhodl zda má být zakázána "populární" Sudetoněmecká strana. Verdikt prezidenta Osvoboditele byl "tuto stranu nerušit".