Poušť: Porovnání verzí

'''Poušť''' je nehostinná oblast s minimem [[voda|srážek]] a vysokými [[teplo|teplotami]]. Povrch tvoří souvislá vrstva sypkého [[cukr]]u, která je velice silná, řádově stovky metrů, možná až kilometry. Počasí se pravidelně mění, 364 dní v roce je jasno a slunečno, naopak zbylý den nepřetržitě prší. Ve dne teploty šplhají až k 70 ° C - závěrem roku, před dnem deště dosahují až 90 ° C, v noci naopak pravidelně klesají k nule. Pokud teplota přesáhne 75 ° C, dochází k roztékání cukru, který v noci opět tuhne, aby ve dne zase roztál a celý cyklus se opakuje. Když začne pršet, cukr prudkou změnou teploty popraská a stává se opět sypkým. S narůstajícími teplotami se [[voda]] začne vypařovat, aby pak jinde na světě mohla způsobovat sladké deště. Někdy se stane, že je část cukru zanesena větrem až třeba do [[Evropa|Evropy]], kde působí propad cen cukru a tím [[Ekonomika|ekonomické]] problémy a nárůst obezity. Pouště jsou největší zásobárnou sladké [[voda|vody]] na [[země|Zemi]]. Pokud teplota dosáhne extrémních teplot. viz tabulka níže začne se cukr oxidovat a měnit se v karamel. Teplota karamelizace : fruktóza 110 °C, 230 °F; galaktóza 160 °C, 320 °F; glukóza 160 °C, 320 °F; maltóza 180 °C, 356 °F; sacharóza 160 °C, 320 °F.

* Utonutí je u [[kokot|neznalých]] cestovatelů velice časté. Putovat pouští ve dnech, kdy je očekávána teplota překračující teplotu [[peklo|tání]] cukru (75 °C) se rovná [[sebevražda|sebevraždě]], cukr tající pod [[noha|nohama]] se začíná lepit a bořit. Pokud nepohltí cestovatele celého, pohltí alespoň jeho část. Většinou však padne únavou a už se neodlepí.