Pták jarabák: Porovnání verzí

Tento druh pochází původně z území dnešní České republiky, kde je jeho výskyt přesvědčivě doložen již od dob středověku. Bohužel, s nástupem humanistické a raně biedermeierovské společnosti došlo k [[Maso|masivnímu]] odchytu těchto pěvců, což mělo ve svém důsledku destruktivní účinky na jejich celkovou populaci, z níž se do dnešní doby zachoval jen [[Zblo|nepatrný zlomek]]. Tito známí ptáci byli ode dávna loveni především z důvodů kulturních a folklórních. Jsou totiž proslulí především svým typickým "tralala" s drobnými obměnami typu "ná-naná" a nezaměnitelnou schopností věrně napodobovat zaslechnuté melodie. Od 17. století se obyvatelé Čech a Moravy pokoušeli tyto ptáky domestikovat. Důsledkem této činnosti bylo kromě drastického snížení jejich počtu ve volné přírodě také výrazné obohacení české lidové písňové tvorby. Byli to právě ptáci jarabáci ([[Německo|německy]] Die Frülingslagvögel), kteří dokázali české lidové písně vždy obohatit svými [[Michal David|trylky]] a zastřešit celou nesourodou hudební kompozici do určité formy (srov. např. s texty českých koled a dalších lidových či zlidovělých písní; – Půjdem spolu do Betléma: "dů-dláj-dů-dláj-dů-dláj-dá", Tři citrónky: "rýbaroba, rýbaroba, rýbaroba, čuču", Válka růží: "Derry, derry down, hej, down" aj.). Jejich přičiněním vznikl také opakovaný písňový motiv dvojího typu: tzv. "refrén" a "kánon", který vznikal v situacích, kdy lidé ještě neměli vymyšlenou následující sloku a ptáci jarabáci si chtěli ze vznikající písně zopakovat alespoň tu předchozí. Tento hudební postup se postupně ujal a celosvětově se proslavil. Málokdo ale dnes ví, že prapůvodcem tohoto uměleckého prvku není člověk, nýbrž zpěvný pták z Čech.

Kritické období pro populaci ptáka jarabáka v Čechách nastalo s příchodem moderní doby a s tím souvisejícím všeobecným zájmem o exotiku. V této době se celá řada českých cestovatelů začala zajímat o exotické druhy ptáků, mj. například papoušky ara, andulky a další výrazně zbarvené druhy, kteréjež byly následně importovány na území dnešní České republiky s úmyslem nahradit vymírající populaci tradičního českého jarabáka, apřípadně ji [[sex|rozmnožit]] je. Jarabákům se toto jednání stalo osudným, neboť pro jejich jasně modré zbarvení často docházelo (zvláště mezi laickou veřejností, která již pravým jarabákům odvykla) k jejich nešťastné záměně s importovanými papoušky a k postupnému snižování zájmu o jejich chov. Nemalou měrou k těmto záměnám docházelo také vinou ziskuchtivých obchodníků, kteří svým zákazníkům podávali zkreslené informace o tom, že jarabáci "jak známo, napodobují lidský hlas". (Ve skutečnosti se skřehotání papoušků dá s vrozeným pěveckýmhudebním nadáním jarabáků srovnávat podobně málo, jako například dětské žvatlání s dramatickým přednesem profesionálního herce.) Průměrnému českému spotřebiteli však zřejmě tento rozdíl nepřipadal nijak velký a se skřehotavým opakováním několika vybraných slov se u svých padělaných "jarabáků" (dovážených mimo jiné také z [[Čína|Číny]]) snadno smířilismířil.