Husité: Porovnání verzí

Pražská defenestrace byla reakcí militantího zfanatizovanéo davu vedeného extrémistickým kazatelem Janem Želivským, kterému pravděpodobně už došla trpělivost s takovými kteří chápali že jeho kázání je jen spousta nenávistných keců. Pražáci to, jak to mají ve zvyku svedli na politiky[[politik]]y a vyzbrojili se vidlemi a jiným podobným [[Bazmek|nářadím]](Kopíkopí, Pohrabáčepohrabáče, klacky, sudlice, guma od práskačky, útočná lžíce) a vydali se splnit touhu každého Čecha, kterou je vyházet papaláše z [[Windows|okna]]. Vybrali si radnici na Staromáku, protože byla [[Franta Pepa Jednička|první]] na ráně. Husitští chuligáni vtrhli dovnitř a celou radu vyházeli na předem přípravená kopí svých spolubojovníků. Pražská defenestrace je výzamnou událostí českých dějin hned ze dvou důvodů, - začaly husitské války a poznamenala český národ na celá staletí vynálezem na tyči opékaných špekáčků.

Husité po defenestraci načas dosáhli svého cíle, krále Václava IV. trefil šlak, Zikmund odtáhl a v [[Praha|Praze]] si každý mohl vykládat náboženství po svém. Nejtvrdší jádro extrémistů (ti nejchudší a nejméně vzdělání) však stále nebylo spokojeno a rozhodlo se odejít z hříšné Prahy a založit novou utopickou společnost v [[Jihočeské matky|jihočeských]] bažinách, řízenou podle takzvaných "božích zásad". Město jež založili pojmenovali Tábor podle místa o kterém slyšeli od svého kněze který slyšel že se o něm píše bibli. V Táboře panoval vcelku [[Jiří Ovčáček|jednoduchý]] [[KSČM|komunismus]] ve kterém všichni složili všechno co měli v dobré víře že z toho něco někdy něco uvidí. V čele Tábora stála rada několika vyvolených kteří se starali o pravidelnou vymývárnu [[Mozek|mozků]] a náležité spotřebování hromady jídla, než se stačí zkazit. Jedním z této rady byl výše zmíněný [[Jan Žižka z Trocnova]]. Tábor a jeho okolí husité zakrátko vyjedli a byli nuceni pořádat loupežné výpravy do vzdáleného okolí. Místním pánům však časem začala docházet trpělivost s řáděním kacířských hord a vytáhli proti nim s vojskem což vedlo k bitvě U Sudoměře kde došlo poprvé k použití podlé taktiky vozové hradby, která spočívala v tom že bojovníci byli ukryti ve vozech zatímco jejich ženy byly až po pás zabořeny v rybničním bahně a čekaly až se na ně nadržení rytíři vrhnou. Husité toho využili do jednoho je v bahně ubili.

Drzost husitů nanejvýše pohoršila Zikmunda Lucemburského (který byl naprosto legitimním českým králem) a požádal papeže o vyhlášení křížové výpravy což bylo v té době asi tak jednoduché jako dnes zavést státní maturity, jen bez toho papírování. Rytíři z celé [[Evropa|Evropy]] nasedli na [[dvounohý kůnkůň|koně]], zamkli své [[Manželka|manželky]] na dva [[Opočno|zámky]] a vyjeli bojovat za svou spásu podle hesla "Zabte je všechny, bůh už si je přebere". Zakrátko dorazili k [[Praha|Praze]] ovládané umírněnou větví husitů která vznášela konkrétní požadavky a dokonce nepálili [[:Kategorie:Literatura|knihy]] (což je obdivuhodné). Ti požádali Žižku a jeho hordy o pomoc při obraně Prahy. Husité se opevnili na kopci zvaném Vítkov, kde podle svých slov jich sto porazilo tři tisíce křižáků. Některé [[VTN|výzkumy]] však tvrdítvrd,í že tři tisíce husitů porazilo sto křižáků.

Po ubránění Prahy si husité zase vzpomněli, jací jsou ti druzí hříšníci a musejí být smeteni z povrchu zemského. Tehdy začalo období jakési [[anarchismus|anarchie]], ve které každý tvrdil, že on jediný je pravý křesťan a je odhodlán vést [[svatá válka|svatou válku]] se svými následovníky proti komukoliv, kdo podle jejich názoru není. Nejvýznamnější z těchto skupin byli husité z Prahy, takzvaní Pražáci a Husité z Tábora, takzvaní Táboráci podle toho jak často dělali z knih, kostelů a adamitů táboráky. V této době vedl Žižka svá vojska do mnohých dalších bitev, z nichž stojí za to uvést bitvu u Domažlic, kde se nepřítel natolik zalekl [[opilec]]kých hlasů českých [[Pivo|pivařů]], že z bojiště raději utíkal. Žižka však nebyl vždy takto úspěšný a v jedné ze svým bitev také padnul. Na Žižkovo místo ve vedení extrémistických vojsk stanul Prokop Holohlavý (''Procopus the Skinhead''), který proslul svojí pečlivě udržovanou pleší.

Po tolika letech války intelektuálně založení Pražáci pochopili, že [[Palacký|sepisováním knížek]] a hromaděním mrtvol dalších a dalších křížáků ničeho nedosáhnou a rozhodli se jednat s katolíky o likvidaci vidláckého vojska. keK kterémutomuto došlo v Bitvě u Lipan, kde se husité poprvé a naposled poučili, jak je hloupé pěšky pronásledovat jezdce, kteří jsou ještě k tomu v přesile a lépe vyzbrojení. Bitvou u Lipan tak skončily husitské války, které jsou unikátní tím, že jsou jediné války, ve kterých Češi bojovali sice pro pitomost. Zato ale zcela dobrovolně.