593
editací
m (zpět link + opr.; +link) značka: sourceedit |
m (odk) značka: sourceedit |
||
Později se objevuje na scéně dalších pár fraktálů jako např. Kochova vločka, Sierpinskiho [[trojúhelník]], Juliova množina atp. Posledně jmenovaný útvar je zajímavý, protože existuje nekonečno jeho různých podob, určených jenom dvěma parametry, z čehož člověku začíná vřít [[Myšlen|mozek]] v hlavě.
Roku 1975 CIA přijímá do svých řad Benoîta Mandelbrota, který zveřejňuje [[Mandelbrot|Mandelbrotovu množinu]]. Došlo mu totiž, že když naskládá systematicky spoustu Juliových množin vedle sebe, vznikne mu další mnohem zajímavější fraktál. (Dodnes se tápá, jak na to vlastně přišel, jelikož tehdy nebyly k dispozici dostatečně silné [[počítač]]e, aby mu pomohly s takovou složitou úvahou.) Pak napsal knihu jménem ''Les objets fractals, forme, hasard, dimension et autres conneries'' (V češtině ''Fraktály: Tvar, náhoda, dimenze [[A podobný ptákoviny|a další blbosti]]''), která způsobila velký zájem v radách [[VTN|vědců]], což skvěle nahrávalo do karet CIA.
Od té doby se vymýšlení nejrůznějších fraktálů utrhlo ze řetězu. Vzniká obor fraktálního [[umění]]. A CIA si mne ruce.
=== Množiny ===
[[Soubor:Mandelbrot.jpg|thumb|
Jsou [[Chuck Norris|nebezpečné]] velmi. Existuje pro ně vzoreček, který je aplikován na každý bod [[Flaška|libovolné plochy]] a to opakovaně. Příkladem je vzoreček pro Juliovu množinu:
|
editací