Mikešův máselný paradox: Porovnání verzí

* Paradox by se něměl jmenovat tak jak se jmenuje a to hned ze dvou důvodů. Za prvé není v chlebovém zákoně ve znění, tak jak jej měla studie k dispozici o másle žádná zmínka, ale pouze o namazané straně chleba a za druhé nesmí paradox, pokud neobsahuje minimálně 82% tuku, nést ve svém názvu slovo máslo a jeho odvozeniny. Příhodnější by tedy byl název např. Mikešův (na)mazaný paradox.▼

* Vrchlabský experiment je pouze konspirační teorie a v dnešní době je již prokázáno, že nebyl ve skutečnosti nikdy proveden a zde publikované výsledky jsou jen výmysly chorého mozku člověka, který utekl z bohnické psychiatrické léčebny do nejbližší [[Pražská kavárna|internetové kavárny]], kde se pokusil znedůvěryhodnit dlouholetý výzkum věděckých pracovníků VTN editováním příspěvku zde na Necyklopedii. Důkazem budiž, že chlebový zákon podle jeho definice funguje pouze v prostoru nad kobercem, takže padá-li namazaný chleba kdekoliv jinde, může dopadnout na libovolnou stranu a po odražení zpět do vzduchu dopadne znovu na zcela libovolnou stranu. Pokud by tedy skutečně dopadla na namazanou stranu chleba zemina z květináče, jedná se pouze o smutnou náhodu, obzvlášť pokud byl chleba s povidly nebo domácí játrovou paštikou. Spojitost s chlebovým zákonem je nulová. Existují dvě možnosti, aby chlebový zákon fungoval ne přímo nad kobercem a to v blízkosti vysoké koncentrace těchto podlahových pokrývek, což je například prodejna koberců. Zde může být v blízkém okolí vyšší pravděpodobnost dopadu chleba na namazanou stranu. Druhou možností je, že pokud upustíme chleba kdekoliv, kde se žádný koberec nenachází, přesto dojde k dopadnutí namazanou stranou na koberec (V této situaci není jisté, jestli se na daném místě koberec objeví nebo chleba dopadne na nejbližší možný koberec). Dále neexistenci experimentu potvrdil i MVDr. Kučera, který se ho měl údajně účastnit s tím, že experimenty s kočkou nikdy neprováděl, nýbrž pouze v těžkém období, kdy ovdověl, zkoušel experimentovat se sousedovo kozou, ale k tomu, že se nebude blíže vyjadřovat.▼

* Všechny teorie kromě bokistické předpokládají, že soustava kočky a namazaného chleba bude rotovat, což je holý nesmysl a v bokistické teorii byla tato hloupost jednoznačně vyvrácena. Zákon je zákon a tudíž pokud se píše, že kočka dopadne vždy na všechny čtyři a pokud chleba dopadne na koberec namazanou stranou, tak to tak bude vždy, ať se snažíme tento zákon nachytat jakkoliv. Vyhodíme-li tedy soustavu složenou o kočce a namazaném chlebu upevněném na jejích zádech a zároveň zajistíme, aby kočka z chleba namazanou vrstvu neslízala, budeme svědky toho, že kočka dopadne na čtyři nohy a chleba dopadne zároveň s ní na svou namazanou stranu. Tak to prostě je, byť to lidská mysl nemusí pochopit. Ve skutečnosti je ale vysvětlení velmi prosté a to zní, že okolo soustavy kočky a chleba bude zakřiven časoprostor tak, aby kočka skutečně mohla stát na všech čtyřech a chléb na jejích zádech se přitom dotýkal země. Toto zakřivení bude trvat do té doby, dokud chleba ze země někdo nezvedne. V tomto se již bokistická teorie spletla, zahleděna sama do sebe připustila, že zákony neplatí.▼

* Pokud některé teorie hledají naději v tom, že pokud dopadne kočka na všechny čtyři, tak chleba vlastně vůbec nedopadne nebo naopak a tak se vlastně vůbec nic neděje, mýlí se. Pokud kočka či namazaný chleba jednou již padá, dopadnout zákonitě musí!▼

* Postranním výzkumem této studie byla situace, kdy upustíme chleba namazaný na obou stranách. Pokud bychom výzkum takovéto studie nechali na jedincích, kteří prezentovali předešlé výzkumy, pravděpodobně by došli k závěrům, že takový chleba se chová při pokojové teplotě velmi nestabilně a to proto, že se člověku, který ho namazal, obtížně drží, protože si dává pozor, aby se o jeho z velké části namazaný povrch neumazal. Je tedy velmi pravděpodobné, že takový chleba má lepší předpoklady pro to být upuštěn a mazat tedy cokoliv na chleba oboustranně je přinejmenším plýtvání potravinami a dále též zbytečné hazardování s křehkou dimenzionální stabilitou. Pravděpodobně by takový hlupák došel k tomu, že chleba dopadne jednou namazanou stranou na náš koberec v obýváku a druhou na koberec jisté rodince plazmatických entit v o 180° otočené dimenzi. Ve skutečnosti studie dokázala dvě rovnocenné možnosti jak tato situace může vyvrcholit. V padesáti procentech testů se takto namazaný krajíc chleba před dopadem zkroutí a dopadne tak zároveň oběma namazanými stranami na koberec. V druhé polovině testů se krajíc chleba nezkroutil, nýbrž dopadl na jednu namazanou stranu, poté se odrazil a dopadl na stranu druhou. Jelikož se v chlebovém zákoně nepíše nic o tom, že chleba musí dopadnout na tu či onu stranu okamžitě a nakonec opravdu chleba dopadl na obě namazané strany, zákonité podmínky tím byly splněny.▼