Mikešův máselný paradox

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Sračkovaná. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Mikešův máselný paradox na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Mikešův máselný paradox“ na celým internetu.

Chleba

Otče náš: "Chléb náš vezdejší dej nám dnes".

Mazání chleba Problém neustále tvrdého chleba Prokletí lichého krajíce

Mikešův máselný paradox Škodlivost chleba

Mikešův máselný paradox vzniká vzájemným působením dvou fyzikálních zákonů, to jest zákona kočičího a zákona chlebového. Kočičí zákon říká, že kočka dopadne vždy na nohy. Chlebový zákon říká, že chleba namazaný máslem dopadne na zem vždy stranou namazanou.

„Chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou! Máslo bych zrušil!“

- Jaromír Nohavica

(Podle výzkumníků VTN je Jaromír Nohavica převtelením Járy da Cimrmana, anobrž bylo prokázáno, že Cimrman Nohavice nosil.)

„Pokud chléb máslem mazaný dopadne na zem stranou nenamazanou, byl máslem oním namazán na stranu nesprávnou“

- prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc. & DrSc

Úvod

Názorné video – ukázka využití jevu k výrobě elektrické energie

Představme si pokus, kdy kočce na hřbet přilepíme krajíc chleba, namažeme ho máslem a hodíme tuto soustavu na zem. Nyní zde vzniká problém rozhodnout, jak soustava dopadne. Odpověď na tuto otázku není zcela jasná, vzniká zde hned několik variant.

Jelikož se kočka okamžitě po upuštění snaží instinktivně otočit nohama směrem k zemi a chleba se snaží instinktivně otočit k zemi namazanou stranou, dochází ke kolizi obou zákonů. A jelikož musíme pohlížet stejně tak na chleba a na kočku jako na dva rozdílné subjekty, které si za svými zákony stojí, nelze říci, že jeden ze zákonů převáží druhý.

Podle tohoto poznatku se nabízí možnost, že soustava začne rotovat, a jelikož nelze určit, jak dopadne, tak ve vzdálenosti nekonečně malé od země se ustálí v rotujícím stavu. To znamená, že bude v nekonečně malé vzdálenosti nad zemí rotovat rychlostí blížící se nekonečnu. Protože na máslo působí odstředivá síla, tak se po dosažení určité rychlosti máslo odstředí a tím přestane působit na soustavu chlebový zákon a kočka dopadne na nohy. Pro někoho může být toto konečným řešením problému, ale není tomu zcela tak. Existují zde další východiska.

Relativistický výklad

Nastává zde problém při dosažení rychlosti světla. Podle teorie o předmětech pohybujících se rychlostí světla by se měl soustavě (kočka, chleba) zpomalit čas vůči okolí. Takže v okolí soustavy bude čas ubíhat rychleji než v soustavě. Z čehož vyplývá, že po dopadnutí kočky (po odstředění másla) se ocitne kočka v budoucnosti, jelikož v podstatě přeskočí okolní čas.

Takže díky tomu by bylo možné cestovat do budoucnosti, nikoliv však zpět.

Ale zde je problém. Pokud by se stalo, že se bude soustava pohybovat nekonečně velkou rychlostí, tak jí bude čas ubíhat nekonečně pomalu, takže v podstatě jí přestane čas ubíhat a kočka bude zmrazena v čase a bude žít do nekonečna. Takže pokud budeme chtít cestovat časem, bude třeba vynalézt nějaký omezovač rychlosti. A podle vrstvy másla na chlebu budeme schopni regulovat dobu, do které kočku pošleme, jelikož tlustší vrstva se odstředí za delší dobu a kočka tak přeskočí delší období.

Energetický výklad

Dalším problémem vzniklým rotací kočky je ten, že vlivem vysokorychlostního otáčení se bude soustava o okolní vzduch ohřívat. Zde mohou nastat dvě možnosti.

1. Kočka se vlivem extrémních teplot vypaří (vysublimuje).
2. Než se stihne vypařit, může vlivem extrémně velké změny za nekonečně krátkou dobu odčerpat z okolí obrovské množství energie, což by mělo za následek zamrznutí kočky. Čímž by se nemohlo odstředit máslo jelikož by bylo zmrzlé. Takže by kočka nikdy nedopadla a neustale by se otáčela do nekonečna.

Kvantový výklad

Mazání chleba, ilustrační obrázek

Podle kvantové mechaniky nejsou jednotlivé části systému "kočka + chleba" nezávislé, ale jsou provázané (tzv. entanglované). Vzhledem k zákonům kočky a namazaného chleba, vlnová funkce kočky a vlnová funkce chleba jsou vzájemně synchronně antikorelované. Dojde tedy k destruktivní interferenci kočky a chleba. Celý systém je tedy popsán identicky nulovou vlnovou funkcí. Hlavním důsledkem je, že takovýto systém je neměřitelný, neboli systém kočka+chleba zmizí. Praktická rada: nikdy si neodkládejte namazaný chleba na kočku.

Na první pohled se zdá, že by se tohoto efektu mizení nebo spíše skrytí dalo využít k vyřešení jednoho z nejdůležitějších dosud nevyřešených problémů lidstva, a to debordelizaci pokoje. Podrobné výpočty provedené na sorobanu desáté generace ale jednoznačně ukazují, že připojení dalšího objektu vede k opětovnému znovuobjevení kočky a chleba, a to tak, že celkový systém všech tří objektů má větší entropii než jeho jednotlivé části – tedy, že vznikne větší bordel, než byl. Efektu tedy lze využít pouze pro skrytí koček nebo namazaných chlebů. Praktická rada: Pokud si odložíte na kočku něco jiného, můžete si na ni odložit i namazaný chleba.

Protože ještě nemáme kvantovou gravitaci, nemůžeme výpočtem ověřit, zda se zmizením systému kočka+chleba nestala černá díra.

Na rozdíl od relativistického výkladu však můžeme použít kvantový výklad k cestování v čase i zpátečním směrem. Při rozvíjení této teorie vědci VTN bylo i prakticky prokázáno, že kvantová provázanost se nemusí omezovat jen na prostorové vzdálenosti, nýbrž že k ní dochází i v různých časech a objekt může existovat najednou v několika stavech, což již dříve nastínil Schrödinger při pokusech s jeho kočkou. V dnešní době již na praktickém využití pracují vědci celého světa. Přínos výzkumů VTN je jako vždy nezpochybnitelný.

Kosmologický výklad

Další variantou by mohlo být, že se vytvoří červí díra a kočka bude schopna cestovat prostorem. Nebo dokonce je tu i možnost teoretického vytvoření černé díry vlivem urychlení elementárních částic.

Takže není doporučeno tento pokus testovat v domácích podmínkách! Ale pokud by se podařilo všechny vzniklé problémy eliminovat, byli bychom schopni cestovat do budoucnosti.

Pištorova zjednodušená teorie

Tento problém má naprosto jednoduché řešení pomocí Newtonovské fyziky a zákona zachování hybnosti:

Předpokládejme, že počáteční úhlová rychlost soustavy kočka + chleba + máslo je nenulová. Pokud bude hmotnost kočky ($m_{k}$) větší, než hmotnost chleba s máslem ( $m_{chsm}$) , bude osa otáčení soustavy blíže k těžišti kočky (dokonce bude kočkou procházet). Tečná rychlost chleba s máslem bude tedy vyšší, než tečná rychlost kočky, kvůli větší vzdálenosti od osy otáčení. Chleba se bude tedy od vzduchu ohřívat více než kočka a máslo se z něj vypaří dřív, než se stihne kočka jenom zapálit. Výsledkem tedy bude kočka na všech čtyřech s topinkou na zádech. Druhá možnost je, že $m_{k}<m_{chsm}$. Pak by tedy osa otáčení byla blíže těžišti chleba a možná by jím dokonce procházela. Kočka by v tomhle případě měla vyšší tečnou rychlost, zahřívala by se více a vysublimovala by dříve, než by se stihlo máslo odpařit. Na zem tedy dopadne chleba s máslem, namazanou stranou dolů.

Nakonec se budu zabývat možností, že kočka s namazaným chlebem padají z výšky s nulovou úhlovou rychlostí. Podle praktických zkušeností musíme dojít k závěru, že chleba je v tomhle případě v obrovské nevýhodě. Pokud padá samotný chleba, je mu udáno počáteční zrychlení jeho nešikovným konzumentem. Pokud ovšem padá chleba na kočce, musí dopadnout na nohy kočka z prostého důvodu, že chléb, pokud není prošlý, se nehýbe a tudíž nemůže působit proti otáčení soustavy kočkou. A pokud by chléb prošlý byl, padal by bez másla do koše a není tedy předmětem úvahy.

Výklad podle Müdlera

Při dosažení rychlosti světla bude na kočku působit nekonečně velké tření a její hmota se bude odpařovat (stejně jako u chleba (s máslem)). Ale také se bude díky této rychlosti zvětšovat její hmota (Müdlerův paradox) a tak se nebude ani zvětšovat, ani zmenšovat. Lze předpokládat, že občas odlétne kousek hmoty, který se nestihne znásobit, a tak na jeho místo nastoupí kus jiné hmoty. Lze tedy předpokládat, že cca po 15 minutách v soustavě bude kočce chybět srst, ale zato bude mít velmi silnou vrstvu kůže. Jako hroch. A chleba s máslem bude silnější, ale s menším množstvím másla. Asi po hodině (vevnitř soustavy) už kočka nebude mít žádné nohy a chleba žádné máslo (ale zase to bude celý krajíc) a soustava se zastaví. Při průměrné kočce a 5mm vrstvě másla to bude pro okolní svět asi 127 let (jedná se o prvočíslo).

Bokistická teorie

Z pohledu bokistické fyziky je zcela zřejmé, že v případě absence koberce kočka s chlebem dopadají zdánlivě na bok, avšak ve skutečnosti zůstanou na bok orientovány v nekonečně malé vzdálenosti od země. Tento jev je vysvětlen tím, že jediný případ vyrovnání sil působících na soustavu kočky a chleba nastane, pokud bude celá soustava takto na boku a jak kočka, tak chleba se budou snažit otočit směrem dolů. K rotaci zákonitě nedojde, jelikož to by znamenalo, že jedna síla převáží ve směru rotace aby po překonání nejnižšího bodu opět zeslabila na úkol síly druhé. Tato rotační teorie totiž předpokládá, že se jak máselná tak kočičí síla se chovají jako navzájem protikladné sinusoidy s nejvyšší hodnotou v nejnižším bodě. Zde přichází ke slovu způsob krájení chleba. Dobře ukrojený krajíc je pochopitelně lineární a stejně tak se chová i máselná síla na něj působící. V případě chleba nakrájeného špatně´, tj. nelineárně, se síla na něj působící chová jako sinusoida. Síla kočičí se vždy staví do protikladu k síle máselné, ať už lineárně, nebo jako sinusoida. Zda tato zákonitost platí i opačně, tj. že se chleba staví do opozice kočičí křivky síly, nebylo prokázáno, protože dle ministerstva životního prostředí se při fyzikálních pokusech nesmí krájet kočky zaživa. Pokud by tomu tak bylo, tak v případě nakrájení kočky rovně a chleba křivě, nebo naopak, by docházelo k pohybu kmitavému. Jak bylo uvedeno, tato možnost platí pouze v případě absence koberce. V případě přítomnosti koberce totiž musíme započítat Murphyho kobercovou konstantu. Ta v konečném důsledku výsledek neovlivní, ale bylo by diskriminační ji z výpočtu vynechat. A proč výsledek neovlivní? Odpověď je jednoduchá. Z pokusu s různým stylem krájení chleba bylo objeveno, jak je zmíněno v předchozím odstavci, že kočičí síla se vždy staví do opozice k síle máselné jak silou, tak i směrem, z čehož vyplývá, že ať zvýšíme či snížíme sílu máselnou, logicky se také zvýší či sníží síla kočičí, takže ve výsledku to bude šuma fuck. (Zde je diskutabilní, zda kobercová konstanta může nabývat hodnot nižších než 1. Kostnický koncil v tomto ohledu dospěl k názoru, že pokud si koberec koupíme, tak je konstanta vyšší než 1, v případě koberce darovaného se rovná 1 a hodnot nižších než-li 1 by měla tato konstanta logicky nabývat v případě, že nám někdo dá koberec a ještě nám zaplatí za to, že si ten koberec vůbec vezmeme. Toto usnesení se snažili dokázat tak, že k odpustkům pro církev musel být povinně přiložen jeden koberec, což kritizoval jistý Mistr Jan Hus, za což byl roku 1415 upálen. Bohužel poté nastaly Husitské války, při kterých byl výzkum přerušen. Obnovení již nebylo možné, neboť přišla renesance a odpustky už si nikdo nekupoval.)

Kemperova teorie vyloučení rotace

Vycházíme z obecné počáteční polohy soustavy kočka – namazaný chléb v prostoru (tj. kočka se nachází v nenulové výšce nad kobercem s chlebem na hřbetu) promítnuté do vertikální roviny kolmé na osu domnělé rotace soustavy. Pro úplné určení nám bude tedy stačit již jen aktuální úhel natočení φ podél této osy. Také uvažujeme nulovou počáteční rychlost soustavy, a to jak úhlovou, tak ve směru tíhového zrychlení.

Nyní mohou nastat tři situace: φ = 0°, φ = 180° a φ ∈ (0°, 180°).

1. V libovolné hodnotě úhlu φ jiné, než 0° a 180° bude vždy existovat v jednom smyslu otáčení kratší úhlová dráha pro otočení kočky nohami směrem k zemi. Tímto směrem pochopitelně v zájmu kočky dle kočičího zákona začne působit moment síly, který by ji za normálních podmínek otáčel nohami na zem. Ovšem pro namazaný chléb bude stejným způsobem podle jeho zákona výhodný tentýž směr. Vzhledem k tomu, že se ale chléb a kočka nachází každý na opačné straně společné osy soustavy, budou momenty jejich sil působit proti sobě a k rotaci celé soustavy nedojde.
   Jelikož neexistuje žádný nadřazený zákon, který by upravoval soudržnost soustavy kočka – namazaný chléb, dojde v důsledku působení sil k prostému rozdělení na dva objekty – namazaný chléb a kočku. Tyto se budou dále pohybovat dle svých zákonů. Tedy kočka skončí na zemi nohami a chléb namazanou stranou.
2. Při úhlu φ = 0° směřuje kočka nohami na zem a nemá tak potřebu rotovat. Nicméně moment síly by proti případnému pokusu o otočení samozřejmě začal okamžitě působit. Rotovat musí jen chléb s máslem, a tak se analogicky dle první situace pouze oddělí od kočky, kterou nepohne, a sám vykoná půl otáčky náhodným směrem před svým dopadem, protože v této situaci není žádný z nich výhodnější.
3. Obdobná situace pak nastává při pozici kočky hlavou dolů neboli při úhlu φ=180°. V tomto případě vykoná půlotáčku náhodným směrem kočka a chléb padá přímo bez rotace. Opět se tedy nejedná o společnou rotaci kočky a chlebu.

Uvedená tvrzení mimo jiné poukazují na nadřazenost chlebového a kočičího zákona některým jiným. Nepodařilo se totiž najít nic, co by zabránilo rozdělení kočky a chleba. Neobstála ani slavná páska Duct tape, která drží pohromadě celé USA. Stejně tak selhala i proslulá Helvítská víra.

Kritika

V této úvaze je několik závažných chyb:

1. Autor neuvažuje o tom, že soustava kočka+namazaný krajíc se může dostat do rovnovážného stavu, tudíž dopadnou oba na bok.
2. Chybný je též předpoklad, že větší vrstva másla se oddělí později, je tomu právě naopak, na větší vrstvu, díky větší hmotnosti, působí větší odstředivá síla, tudíž se oddělí dříve!
3. Máslo se rozpouští dříve a rychleji než kočka, tudíž nemůže dojít k sublimaci kočky, ale k odtavení másla, načež se celá soustava zastaví...
4. V případě rotace soustavy v nekonečně malé vzdálenosti k zemi by nebylo možné určit její spin z důvodu nekonečné rychlosti. Pak je zcestné tomu říkat rotace.
5. Za předpokladu, že se nejedná o Schrödingerovu kočku, která je neustále živá i mrtvá zároveň, mohlo by při rychlé rotaci dříve dojít k odkrvení životně nutných orgánů kočky dříve než k odstředění másla. Tím by došlo k jejímu usmrcení, což u kočky může někdy způsobit přechodnou ztrátu vlastnosti dopadat na všechny nohy. Kočka má však devět životů.
6. Kočka může být beznohá.
7. Pokud by byla kočka dostatečně vypasená a krajíc dostatečně tlustý, mohlo by na okrajových bodech soustavy díky vysokému momentu úhlu dojít k rychlostem vyšším než rychlost světla dříve než za dobu nutnou k odstředění másla nebo odkrvení kočky a došlo by tak k vytvoření miniaturní černé díry. Tak by vznikl časoprostorový paradox a soustava v podobě singularity by mohla dopadnout zároveň na kočičí nohy a namazanou stranu krajíce najednou.
8. Předpokládáme, že chléb je připevněn na kočku, tudíž při dopadu kočky chléb nedopadne na zem ani na kočku,protože chléb nebude padat. To znamená, že chléb nebude mít potřebu se otočit máslem dolů.

Odpověď na kritiku

V tomto článku je několik zcela jiných chyb, které v něm pohříchu původně vůbec nebyly:

1. Autor zcela správně neuvažuje o tom, že soustava kočka + namazaný krajíc se může dostat do rovnovážného stavu, tudíž dopadnou oba na bok, neboť tuto možnost úplně vyloučil.
2. Větší vrstva másla se úplně oddělí za stejnou dobu, jako menší. Jenom se díky amorfní struktuře začne oddělovat dřív.
3. Nemůže dojít k sublimaci kočky.
4. Nekonečně malý časový úsek před dosažením maximální rychlosti soustava zrychluje a tento pohyb je prokazatelně rotační. Po dosažení nekonečné rychlosti se ale skutečně o rotační pohyb jednat nemusí.
5. U Schrödingerovy kočky zákonitě některé zákonitosti neplatí, protože tato kočka padá nepadá na nohy na hřbet, dále nemůže být mrtvá, neboť je zároveň živá, což platí i opačně. Také toto neplatí pro kočkopsy ani prasopsy, platí to jen pro běžné kočky domácí, neboť kde jinde se zároveň vyskytuje kočka a namazaný chleba. Doufáme, že toto polopatické vysvětlení dostačuje i pro běžného voliče ČSSD. Pro voliče KSČM toto zatím nebylo dokázáno, protože jsou mnohem namazanější.
6. Kočka nemůže být pro pokus beznohá, může být maximálně bez ocasu, ale protože kočka používá ocas při letu ke stabilizaci, mohl by tím být výsledek ovlivněn, proto se doporučuje používat kočku kompletní a také ne březí. Námitku zřejmě podal nějaký šťoural, lze ovšem dodat kompletní specifikaci toho, co má kočka obsahovat.
7. V případě velké hmotnosti a vysokých otáček soustavy to zdánlivě vypadá tak, jak to kritika podává, ve skutečnosti při překročení rychlosti světla dosáhne soustava nekonečné hmotnosti nezávisle na tom, jakou má počáteční hmotnost, a vytvoří černou díru, ovšem ne malou, jen v případě, že se pokus neprovede dostatečně daleko od sluneční soustavy, jinak černá díra spolkne veškerou okolní hmotu. Dá se však teoreticky dokázat, že dříve o nekonečně malý čas do středu černé díry dopadne máslo a pak, protože už chleba není namazaný, dopadnou oba subjekty najednou, to už však nepůjde rozeznat, neboť neutrony kočky a chleba budou tak blízko u sebe, že splynou v kompaktní hmotu. V případě, že se nestačí vytvořit černá díra, se soustava promění v záření a protože kočce, jak známo, září oči, dopadne kočka na čumák dle Obecné teorie namazanosti - máslo totiž před vyzářením prosákne chlebem a namaže kočku. V následujícím okamžiku se ovšem celá soustava beze zbytku vyzáří, takže nezbude ani zblo.
8. To by bylo porušení zákona o zemské přitažlivosti.
9. Pokud bys namazal chleba oboustranně, co by se asi stalo?...

Kritika odpovědi původní kritiky

1. -
2. -
3. -
4. -
5. -
6. - Pokusem provedeným ve výzkumném a zkušebním ústavu paranormálních jevů (odloučené pracoviště LHC), bylo za pomoci urychlovače kočkolitu praktickou zkouškou dokázáno, že kočce stačí k získání dostatečné rotace, nutné k dosažení nadkritické rychlosti, pouze jedna noha. Podmínkou je, že noha musí být levá zadní a musí mít ostříhané všechny drápky, kromě prostředního. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, může dojít k nežádoucímu sežrání másla ještě před dosažením energetické hranice, nutné k překonání rychlosti světla.
7. -
8. Z pohledu chlebového zákona se skutečně nejedná o pád. Uveďme jeden příklad: namazaný chleba si konzument umístí na ruku namazanou stranou nahoru a prudce s ní klesne směrem k zemi, chleba v tu chvíli nebude cítit potřebu otočit se, nýbrž vrstva lidské dlaně zabraňuje přímému dotyku pečiva se zemí.
9. Jak známo se oboustranně maže na chleba jen Rama, jak je uvedeno v odstavci Murphyho kobercová konstanta, výzkum možnosti použití Ramy jako náhražky másla pro tento experiment, však ještě není stále ukončen.

Další možnosti výzkumu

Po těchto úvahach je ještě otevřena otázka namazaného chleba. Protože tento zákon vznikl v dávných dobách, kdy bylo k dispozici pouze máslo a strdí, je nasnadě, aby se prozkoumal vliv nových materiálů podobných máslu, je docela možné že se dojde k překvapivým výsledkům, vždyť i Fantomas Edison prozkoušel mnoho různých materiálů než se dostal ke svým geniálním objevům, např. využití remosky ke sledování řízených střel a podobně. Mohlo by se navrhnout, aby se tímto problémem zabýval Vědecký tým Necyklopedie, pokud to uzná za důležité.

Zdá se že tento výzkum je ještě v plenkách. Při výzkumech namazanosti bylo mimo jiné zjištěno, že namazaný člověk obvykle spadne na hubu. Bude proto třeba ještě vyzkoumat, co se stane v dalších případech namazání. Začíná se rýsovat obecná teorie namazanosti, kdy vše namazané spadne namazanou stranou napřed. Proslechlo se ze špatně informovaných kruhů, že v Lihovém domě provádějí tajné výzkumy namazanosti a mazanosti. Jeden z prvních výsledků je tzv. zkráceně DR, který ve skutečnosti bez namazání žádný Dr. není. Při zkoumání jiných materiálů (např. tvarohu) se došlo k zajímavým výsledkům pomocí Tvarohometrické funkce, výsledky však nejsou jednoznačné kvůli nestabilitě materiálu ale směr výzkumu je slibný.

• Podle škvarkové teorie ovšem může vzniknout místo černé díry kvarková hvězda, zdá se však, že praktické potvrzení této teorie je ve hvězdách, neboť případní svědci v tu chvíli přestanou existovat v původní podobě.

Yuhůova modifikace experimentu

Dát kočce namazaný chleba na záda nemusí způsobit žádný paradox, protože soustava dopadne buď na máslo, nebo na nohy. V případě dopadu na máslo kočka nedopadla a v případě dopadu na nohy nedopadl krajíc, takže ani jeden původní zákon není porušen. Paradox by naopak měl vzniknout, pokud kočce přilepíme nohy k namazanému krajíci ze strany, kde je namazaný máslem. Pak platí všechny zde zmíněné konkluze.

Při pokusu realizovat experiment nebylo odhaleno dostatečně adhezní lepidlo k přilepení chleba na nohy. Použití samotného másla je nemožné pro nedostatečnou kohezi másla při pokojové teplotě.

Využití v praxi

Využití v praxi zatím není příliš běžné, nejprve je nutné vymyslet způsob, jak připevnit chléb ke kočce dostatečně pevně, aby se neodtrhl ani při velmi vysoké rychlosti rotace. Také je potřeba zajistit, aby kočka namazaný chléb nesežrala, proto se doporučuje kočku nejprve řádně nakrmit.

Zemědělství

Rotující kočka je před pádem na zem rychle uzavřena do boxu, jehož stěny zachytávají odstředěné máslo, které se takto levným způsobem dá zbavit tuku. Vznikne tak tzv. odstředěné máslo, které je dietnější, než nízkotučné (stejný případ jako u odstředěného mléka, které se ovšem vyrábí mnohonásobně složitěji).

Energetika

Jelikož odstředění másla z kočky je relativně dlouhý proces, dá se uvolněná energie z kočky přeměnit na energii elektrickou. 100 takto vyhozených koček s chlebem stačí na to, aby se menší město dalo zásobovat elektrickou energií na 15–30 minut. Bohužel tato technologie je příliš nová a zatím nedostala dotace na nasazení této ekologické a velice levné výroby elektrické energie do praxe od renomovaných evropských energetických společností. Důvody prodlení dotací byly především kvůli bojkotům ze strany idiotických ochránců zvířat.

Moravská praxe

1. Kočce dáme mléko a ať jde chytat myši
2. Vytáhneme z komína uzené
3. Nalejeme víno nebo slivovici
4. Na chleba se vykašleme
5. A je to!

Vrchlabský experiment

Kočka pana Holase před Vrchlabským experimentem, poté, co bezchybně přehrála Humoresku A. Dvořáka na housle ze Stradivarovy dílny.

Vrchlabský Ústav Pro Výzkum Koček (ÚPVK) při Krkonošském Národním Parku (KRNAP) se rozhodl ukončit teoretické debaty a provedl praktický experiment. Použil běžnou domácí kočku pana Holase (černá, 8 let stará samice se dvěma vrhy koťat) a běžný krajíc pšenično - žitného chleba namazaný zlevněným máslem z místního supermarketu. Kočku s připevněným krajícem shodil pod veterinárním dohledem MVDr. Kučery z okna v prvním poschodí. K žádnému výše uvedenému fyzikálnímu jevu nedošlo. Kočka dopadla na všechny čtyři a na namazanou stranu chleba dopadla zem z truhlíku s květinami, který experimentu nepřející kočka shodila z okna. ÚPVK při KRNAP tedy ponechal text kočičího zákona nezměněn a upravil (invertoval) formulaci chlebového zákona: Nový chlebový zákon říká, že zem dopadne vždy na namazanou stranu chleba.

Murphyho kobercová konstanta

Dle uvedených blábolů soudím, že pravděpodobně nikdo z vás tento pokus nedělal, že? Já jsem se této problematice věnoval prakticky a tento pokus jsem provedl mnohokrát s různými kočkami, různými vrstvami másla, i různými druhy másla. Z pochopitelných důvodů jsem nepoužíval Ramu, Perlu nebo Flóru, protože je nepovažuji za máslo. Jak bylo dokázáno mými praktickými pokusy, v domácím prostředí téměř vždy dopadne chleba namazanou stranou jako první! Dlouho jsem nad tím bádal čím to je, a později shodou náhod jsem to našel v odborné literatuře. V knize Murphyho zákony na straně 209! Murphyho kobercová konstanta totiž říká, že "Čím dražší koberec...". Pouze při pokusech na velice znečištěných, starých a opravdu hnusných nebo levných kobercích, linoleu, dlažbě či parketách dopadne na zem kočka na všechny čtyři.Pravděpodobnost, že chleba spadne na koberec namazanou stranou je přímo úměrná ceně koberce. Pravděpodobnost se dále zvyšuje, když je chleba namazán marmeládou z lesního ovoce.

Domnívám se proto, že vlastně vůbec nejde o paradox dvou fyzikálních zákonů, protože celá soustava je ovlivněna ještě dalším zákonem, který, jak se prokázalo, je nadřazený výše uvedeným.

Zde souhlasím s apriorním vyloučením Ramy z experimentů. Co by se však stalo, kdyby Rama měla kvality másla a tudíž se na ni vztahoval zákon padajícího chleba? Netřeba snad připomínat, že se maže na obě strany chleba. Snad by další detaily odhalil podrobnější výzkum literatury (Setkání s Rámou, Rámajána, ...) i hmotných pozůstatků (Ramapithekus). Hare Rama!

Čižurátorova fundamentální teorie

Vrátíme-li se k základním poznatkům zvlášť o pravidle kočičího a chlebomáselného pádu, můžeme narazit na další výchozí fakta. Například padající kočka bude vždy chtít zastavit svoji rotaci v poloze nohama dolů. Oproti tomu padající chleba naopak rotuje až do dopadu, takže musí zrychlit nebo zpomalit rotaci tak, aby dopadl vždy namazanou stranou. Tyto charakteristiky nepochybně ovlivní chování soustavy. Pád potom dělíme do následujících fází:

Fáze společné rotace (první půlotáčka) Kočka podporuje rotaci soustavy, aby se dostala do pozice nohama dolů. Zároveň chleba synchronizuje rychlost soustavy ve svůj prospěch. Tato fáze odpadá, pokud vypustíte kočku již v pozici nohama dolů.

Fáze stabilní levitace Kočka poprvé dosáhne své pozice nohama dolů v první otáčce, a v tomto okamžiku začne celou soustavu brzdit, aby se už nepřevracela. Naopak chleba ze své podstaty musí rotovat dál. Nedochází tedy ke zrychlování ani zpomalování soustavy. Kromě protichůdných rotačních sil kočky a chleba se do hry dostává snaha obou složek získat více času na svoji stranu. Soustava proto začne levitovat za stálého otáčení.

Fáze odumírání Stabilní fáze trvá až do chvíle, kdy si musíme položit otázku:

Rozpadne se dříve chleba, nebo kočka? Vlivem prostředí může nastat mnoho případů, ale většina možností mluví ve prospěch kočky: - Za deštivého počasí se chleba rozpadá ještě před tím, než kočka začne hnít. Na zem vítězně dopadne vodou nacucaná kočka. - Za suchého počasí dojde díky dlouhotrvající rotaci k důkladnému vyvětrání a vysušení obou složek, což zamezí výraznějšímu hnití. Dochází tedy k mumifikaci kočky a totálnímu ztvrdnutí chleba. Máslo ale potřebuje vlhkost, takže ztvrdne a časem se rozpadne. Na zem se složí důkladně vyschlá kočičí mrtvola se suchým krajícem chleba na zádech. - Za mrazivého počasí obě složky ztuhnou a pokračují v konstantní rotaci, dokud mrazivé podmínky přetrvávají. Po rozmrznutí se odehraje jeden z výše uvedených scénářů.

Kakademická studie

Impuls vytvořit tuto studii vznikl při běžné lidské činnosti v sedu ve stísněné místnosti na půdě Necykloverzity, podle čehož dostala i svůj název. Tato studie se zabývala známými teoriemi Mikešova máselného paradoxu a došla k zajímavým poznatkům.

Pojmenování paradoxu

Paradox by se neměl jmenovat tak jak se jmenuje a to hned ze dvou důvodů.

• Za prvé není v chlebovém zákoně, ve znění, tak jak jej měla studie k dispozici o másle žádná zmínka, nýbrž pouze o namazané straně chleba. Kvůli tomu se drtivá většina výzkumů zabývala a při testování svých teorií používala pouze drahé máslo, místo levnějšího margarínu či vepřového sádla.

• Za druhé nesmí paradox, pokud neobsahuje minimálně 82% tuku, nést ve svém názvu slovo máslo a jeho odvozeniny. Příhodnější by tedy byl název např. Mikešův (na)mazaný paradox.

Vyvrácení Vrchlabského experimentu

Vrchlabský experiment je pouze konspirační teorie a v dnešní době je již prokázáno, že nebyl ve skutečnosti nikdy proveden a zde publikované výsledky jsou jen výmysly chorého mozku člověka, který utekl z bohnické psychiatrické léčebny do nejbližší internetové kavárny, kde se pokusil znedůvěryhodnit dlouholetý výzkum věděckých pracovníků VTN znehodnocujícím editováním článku zde na Necyklopedii. Důkazem budiž, že chlebový zákon podle jeho definice funguje pouze v prostoru nad kobercem, takže padá-li namazaný chleba kdekoliv jinde, může dopadnout na libovolnou stranu a po odražení zpět do vzduchu zásadně dopadá opět na zcela libovolnou stranu. Pokud by tedy v experimentu skutečně na namazanou stranu chleba dopadla zemina z květináče, jedná se pouze o smutnou náhodu (zákon schválnosti!), obzvlášť pokud byl chleba s povidly nebo domácí játrovou paštikou. Spojitost s chlebovým zákonem je nulová.

Existují dvě situace, kdy může chlebový zákon fungovat ne přímo nad kobercem.

• V prvním případě platí, že v blízkosti vysoké koncentrace těchto podlahových pokrývek, což jsou například prodejny koberců, může být v blízkém okolí vyšší pravděpodobnost dopadu chleba na namazanou stranu, což se může projevovat častějšími zmínkami o prdeli v okolních domácnostech.

• Druhou situací je, že pokud upustíme chleba v místě, kde se žádný koberec nenachází, i přesto dojde k dopadnutí namazanou stranou na koberec (V této situaci není jisté, jestli se na daném místě nějaký koberec objeví nebo chleba dopadne na nejbližší možný koberec).

Fiktivnost experimentu potvrdil i MVDr. Kučera, který se ho měl údajně účastnit s tím, že experimenty s kočkami nikdy neprováděl, nýbrž pouze v těžkém období, kdy ovdověl, zkoušel experimentovat se sousedovo kozou, ale k tomu se nechtěl blíže vyjadřovat.

Nesmyslné trvání na rotaci kočkochlebné soustavy

Všechny teorie kromě bokistické předpokládají, že soustava kočky a namazaného chleba bude při pádu rotovat, což je holý nesmysl a v bokistické teorii byla tato hloupost jednoznačně vyvrácena. Zákon je zákon, a tudíž, pokud se píše, že kočka dopadne vždy na všechny čtyři, a pokud chleba dopadne na koberec namazanou stranou, tak to tak bude vždy, ať se snažíme tyto zákony jakkoliv nachytat.

Vyhodíme-li tedy soustavu složenou o kočce a namazaném chlebu upevněném na jejích zádech do vzduchu a zároveň zajistíme, aby kočka z chleba namazanou vrstvu během pádu neslízala (například přimícháme-li do pomazánky drahé kočičí žrádlo, které kočky z principu nežerou), budeme svědky toho, že kočka dopadne na čtyři nohy a chleba dopadne zároveň s ní na svou namazanou stranu. Tak to prostě je, byť to lidská mysl nemusí pochopit. Ve skutečnosti je ale vysvětlení velmi prosté a to zní, že okolo soustavy kočky a chleba bude zakřiven časoprostor tak, aby kočka skutečně mohla stát na všech čtyřech a chléb na jejích zádech se přitom bude dotýkat země. Toto zakřivení bude trvat do té doby, dokud chleba ze země někdo nezvedne. V tomto se již bokistická teorie spletla. Zahleděna sama do sebe připustila, že zákony neplatí.

Vyvrácení primitivních teorií

Pokud některé teorie hledají naději v jednoduchém řešení, že kočka dopadne na všechny čtyři a chleba na jejich zádech vlastně vůbec na zem dopadnout nemusí nebo naopak a tak vlastně k vzájemné interakci zákonů nedochází, mýlí se. Pokud kočka či namazaný chleba jednou již padá, dopadnout zákonitě musí!

Třesnička na chlebu

Postranním výzkumem této studie byla situace, kdy upustíme chleba namazaný na obou stranách.

Pokud bychom výzkum takovéto studie nechali na jedincích, kteří prezentovali předešlé výzkumy, pravděpodobně by došli k závěrům, že takový chleba se chová při pokojové teplotě velmi nestabilně a to proto, že se člověku, který ho namazal, dávaje pozor, aby se jeho z velké části namazaným povrchem nepotřísnil, obtížně drží. Je tedy velmi pravděpodobné, že takový chleba má lepší předpoklady pro to být upuštěn a mazat tedy cokoliv na chleba oboustranně je přinejmenším plýtvání pomazánkami a dále též zbytečné hazardování s křehkou dimenzionální stabilitou. Pravděpodobně by takový hlupák došel k tomu, že chleba dopadne jednou namazanou stranou na náš koberec v obýváku a druhou na koberec jisté rodince plazmatických entit v o 180° otočené dimenzi.

Ve skutečnosti studie dokázala dvě rovnocenné možnosti jak tato situace může vyvrcholit. V padesáti procentech testů se takto namazaný krajíc chleba před dopadem zkroutí a dopadne tak zároveň oběma namazanými stranami na koberec. V druhé polovině testů se krajíc chleba nezkroutil, nýbrž dopadl na jednu namazanou stranu, poté se odrazil a dopadl na stranu druhou. Jelikož se v chlebovém zákoně nepíše nic o tom, že chleba musí dopadnout na tu či onu stranu okamžitě a nakonec opravdu chleba dopadl na obě namazané strany, zákonité podmínky tím byly splněny. Tím se vědci ujistili i ve věci, na které se nedokázali shodnout; a to, zda "dopadnout na namazanou stranu" znamená nutně dopadnout na libovolnou namazanou stranu či na všechny.

Budoucí výzkum

V dalším výzkumu se chtějí autoři studie zaměřit hlavně na kočičí zákon a jeho nepřesnou formulaci a zjistit, zda kočka může dopadnout i na jiné čtyři nohy než jsou ty její a zda při dostatečném zaplnění místnosti končetinami může dopadnout i na více než 4 nohy zároveň. Dále se výzkum chce okrajově poohlédnout po případné souvislosti kočičího a chlebového zákona se zákonem padajícího hovna (SHTF).

Rekapitulace

• Bylo nevyvratitelně dokázáno že kočka dopadne na všechny čtyři nohy a zem dopadne vždy na namazanou stranu chleba.
• Vedlejším výsledkem výzkumu byl definován důkaz Obecné teorie namazanosti.
• Tento výzkum posunul lidstvo zase o skok dále ve všeobecném vědění.

• Jelikož nebyl uvažován chleba pláclý na záda kočky máselnatou stranou dolů, jsou veškeré resultáty výzkumu pokud ne přímo mylné tak rozhodně nepraktické. Zde zkoumaná možnost (přilepení chleba na záda kočky máselnatou stranou nahoru) totiž mimo laboratorní prostředí nenastává. Pokud má mít výzkum nějaký praktický význam, bude zapotřebí jej zopakovat. Nejprve však prosím ověřte, zda chleba dopadá na záda kočky skutečně namazanou stranou dolů tak jako na zem, abyste si zbytečně nepřidělali práci. Čili, first things first, amatéři. Poznámka: Zdánlivě není možné, aby dopadl chléb namazanou stranou na zem, pokud již předtím dopadl namazanou stranou na záda kočky, je tomu však skutečně tak? Dopadne kočka na všechny čtyři, pokud nedopadne nejčastěji chleba namazanou stranou na záda kočky, ale na bok, nebo se odrazí a přilepí namazanou stranou na břicho kočky?

Prameny využité při výzkumu

• Boj o máslo
• Kočka
• Schrödingerova kočka
• Mazání chleba
• Müdlerův paradox
• Murphyho zákony
• Škvarky
• a mnoho jiných pramenů včetně několika pramenů kočičích vlasů...

Další vysoce odborné články obsahuje naše Vysoce odborná knihovnaTM

NECYKLOVERZITA se zaručuje za správnost informací v tomto článku. Tento článek může být překopírován a použit jako plnohodnotná diplomová práce.