Imperátoři, rollback, Správci
5 957
editací
Halucinace: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Obrázky přidány
m (Přeformátování obrázku) |
(Obrázky přidány) |
||
|
{{Nepodobné|Vaření}}[[Soubor:Abnormatik.jpg|thumb|
'''Halucinace''', smažkami familiérně nazývané '''''halušky''''', to je takové čistě soukromé představení, biograf, promítaný na vnitřní stranu očních víček. Většinou se dostaví po požití některé z [[LSD|
==='''Halušky typu''' '''''noční můra'''''===
Viz níže. Zde totiž obrázek řekne víc, než [[hafo]] i těch nejvybranějších slov.
[[Soubor:Nachtmahr-Abildgaard.jpg|thumb|600px|center|Haluška typu noční můry. I když... on ten ďáblík vypadá trochu rozpačitě, zjevně tak úplně neví, co si v nastalé situaci vlastně počít.]]
==='''Halušky typu UŽ NIKDY!!!'''===
Na rozdíl od muchomůrky, co je
[[Soubor:The World of Amanita.jpg|thumb|center|400px|Zkus to, pojď si hrát...]]
A taky ta '''muchomůrka''', ze samých vrcholů hor snesená, měla nezvykle '''rudohnědou barvu
:::::Žeby '''Amanita regalis?!''' No nazdar...
Jindy tak prázdnou cestou mezi osamělými domky potkávám neuvěřitelné zástupy lidí a narůstá ve mě pocit, že jsem objektem soustředěné pozornosti. Cesta, asi tak půl kilometru, trvá nekonečnou věčnost; veškeré plochy vůkol se začínají bortit do neuvěřitelných tvarů, vychlipují se proti mě v podobě jakýchsi chobotů a chapadel, jemně mne ohmatávajících. Odemykám visací zámek na prkenné brance, chci jí otevřít, s překvapením zjišťuji, že mi jí kus zůstal v ruce. Vrážím to zpět, ale o chvíli později v ruce držím urvanou kliku od dveří dílny, svého stavebního doupěte.▼
[[Soubor:Hallucinations.jpg|thumb|center|400px|Jindy tak prázdnou cestou mezi osamělými domky potkávám neuvěřitelné zástupy lidí...]]
▲Jindy tak prázdnou cestou mezi osamělými domky potkávám neuvěřitelné zástupy lidí a narůstá ve mě pocit, že jsem objektem soustředěné pozornosti. Cesta, asi tak půl kilometru, trvá nekonečnou věčnost; veškeré plochy vůkol se začínají bortit do neuvěřitelných tvarů, vychlipují se proti mě v podobě jakýchsi chobotů a chapadel, jemně mne ohmatávajících. Odemykám visací zámek na prkenné brance, chci jí otevřít, s překvapením zjišťuji, že mi jí kus zůstal v ruce. Vrážím to zpět, ale o chvíli později v ruce držím urvanou kliku od dveří dílny, svého stavebního doupěte. [[Soubor:Vypadlé světlo z lampy.jpg|thumb|right|Takhle to vypadá, když z lampy vypadne světlo]]
Venku pofukuje chladné podzimní nevlídno; dveře za sebou přibuchuji s tím, že je později nějak otevřu. Nerozsvěcuji si. Ač šero, skoro tma, vidím nezvykle jasně a ostře. Červený svit tří kontrolních doutnavek na rozvaděči září tak pronikavě a oslnivě, že od nich musím odvracet zrak. Vše další se odehrává už jen v jejich záři, doplněné zvenčí jen chabým odleskem osamělé pouliční lampy.
| |||