Pičurin: Porovnání verzí

Studoval zoologii v Moskvě, Stalingradu a ve Fakově nad Šitou. Během studia sloužil základní vojenskou službu ve střední skupině sovětských vojsk v zahraničí. Po návratu nějaký čas pracoval ve Výzkumném ústavu parapsychologických vlastností netopýrů v sibiřském[[sibiř]]ském Ospaljkově nad Jeniséjom. Po uveřejnění svého hlavního vědeckého díla: ''Seksuálnaja žizň Kóški elefántnoj v srédněj Jevrópe'', navštívil na pozvání [[Gustáv Husák|G. Husáka]] Československo podruhé, převzal z Husákových rukou řád Bílého kocoura za své životní dílo, navštívil národní podnik Orbitrek, a [[Marie Kabrhelová|Marii Kabrhelovou]], založil zde místní organizaci SSM v Kozomíně, otevřel nákupní středisko v Řitce, a přivedl do jiného stavu [[Jiřina Švorcová|Jiřinu Švorcovou]].

K poklesu produkce došlo až po vyhynutí polárních včel a motýlů v důsledku nezodpovědně odhozené [[atomové bomby na velryby|atomové bomby]]. Neopylované stromy přestaly plodit. V padesátých letech byl ve vykonstruovaném politickém procesu obviněn ze sabotáže a předávkování Eskymáků vitamínem C.

Sovětské zdroje o pozdních letech Pičurinových mlčí, neví o něm ani archiv StB, a zdá se, že vědcovy stopy v Evropě mizí poslední den jeho návštěvy v Československu na letišti v pražské Ruzyni kam ho vezl [[Gustáv_Husák|Gustáv Husák]] svým vládním [[Žigulík|Žigulíkem]] (viz citáty).