22
editací
Chrudim: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
m (Zrušena verze 159588 poživatele 213.226.215.201) značka: sourceedit |
Bez shrnutí editace |
||
|
}}
{{Citát|Byl to tento chrudný RZ, ač nadevší pochybnosť nepravý, co mne přivedlo na nápad proti nerozumné snaze některých národně málo uvědomělých badatelů našich psáti u každého třetího názvu pomístního „pravděpodobně z keltštiny, význam neznámý“ postavit mnohem důvtipnější tezi: „z osobního jména staroslovanského“.|prof. Ant. Protivús}}
'''Chrudim''' (německy
'''Chrudim''' (německy <math> \mathfrak{C} \mathfrak{h} \mathfrak{r} \mathfrak{u} \mathfrak{d} \mathfrak{i} \mathfrak{m}</math>, rusky ''BotEtoXrudym'', pražsky ''Chrudíš'', ostravsky ''Dopičetadyzdechpes''), v budoucnu nazývaná ''Kuštov'', je bývalá rodná vesnice královny Anny Přemyslovny, manželky Heinricha Haidera z Korutan a také prababičky populárního rakouského zpěváka [[:Soubor:Haider-Kärnten.jpg|Jörga Haidera]]. Chrudim je nyní předměstím nedaleké megalo- a nekropole [[Slatiňany|Slatiňan]] a leží na dolním toku strouhy jménem Kamenice (rozhodnutím chrudimského zastupitelstva přejmenované od chrudimské plovárny až po ostrovy Ptáka Ohniváka na Chrudimku). V současné době dochází k zástavbě posledních volných polí mezi Slatiňany a Chrudimi a tím se na stůl dostává i otázka definitivního sloučení obou obcí. Ivan Jeník (starosta Slatiňan) a Jenda Čechlovský z Bítovan (bývalý starosta Chrudimi) přišli s revolučním návrhem, přejmenovat takto vzniklý sídelní útvar na Jeníkovice. K tomu však nakonec nedošlo, protože radnici dobyl roku 2010 dinosaurus chrudimské politiky a z Jendy už je jen místostarosta.▼
<math> \mathfrak{C} \mathfrak{h} \mathfrak{r} \mathfrak{u} \mathfrak{d} \mathfrak{i} \mathfrak{m}</math>
▲
== Poloha a povrch ==
Historie byla k této královské vesnici výjimečně nakloněna, neboť se v Chrudimi za posledních tisíc let [[nic]] zvláštního nestalo. Pokud si tedy odmyslíme erupci Kunětické hory, založení, vyplenění a znovuzaložení Chrudimi [[Kelti|Kelty]], narození kata Mydláře a nebo Pepy Rézla, vynálezce [[centrální šroub|lodního šroubu]], o kterém psal i Jules Verne. Za zmínku snad stojí pouze nedávné rozpuštění a vypuštění místní organizace [[ODS]] v čele s tělocvikářem Edou Beránkem.
Obyvatelé Chrudimi trpěli odjakživa pocitem méněcennosti z toho, že jejich královská vesnice nemá na rozdíl od sousedních megalopolí [[Slatiňany|Slatiňan]] a [[Pardubice|Pardubic]] žádné historicky hodnotné šlechtické sídlo. Marné tak byly i dosavadní snahy chrudimských filantropů Samuela Kuchynky (Neuperský dvůr) i Milana Kušty (Obchodně bytové centrum Balustráda) zavděčit se stavbou něčeho, alespoň vzdáleně se zámečku podobajícího.
Také je třeba upozornit, že vlajka a znak Chrudimi nápadně připomínají vlajku a znak [[Německo|Německé říše]] 1871–1918. Původní znak Chrudimi, který je do teď k vidění na některých památkách na centrálním náměstí, byl ovšem jednostejný se znakem [[Mechov|Hradce Králové]], což mělo i jednostejnou příčinu.
Chrudimský obchvat je [[Dívadlo|opticky]] nezjistitelná šmouha na papírech projektantů v těsné blízkosti města. Je jenom s podivem, jaké množství politiků taková šmouha zaměstná. Hlavně před volbami většina z nich nic jiného nedělá, než o šmouze mluví a píše.
S projektem obchvatu přišel již [[Praotec Čech]], jehož kolona vozů zde během [[jarní práce|jarních prací]] původních obyvatel [[Bohemia|Bohémské]] kotliny vyorala během [[příchod Slovanů|útěku před Huny]] první brázdu. Projekt ale zapadl a vzkřísil jej až Břetislav I. když zde vydupal se svým grošákem úvoz, až z toho na místě [[smrt|umřel]]. Poslední [[Prsomyslovci|Přemyslovci]] si díky poloslepotě Václava I. vynikajícího projektu staroslovanské družby socialistických republik [[Česko|Čech]] a [[Polsko|Lech]] nevšimli a [[Karel IV.]] započal pouze archeologický výzkum. Nové pozornosti se stavbě dostalo až za císaře Josefa I., který pověřil barokního [[Jan František Womacka|architekta]] Santiniho vyprojektováním úvozové cesty, ten si ovšem zadání spletl s křížovou cestou a z projektu opět sešlo. Až v 19. století architekt Schmoranz navrhl kolem města vydláždit cestu škrovádským pískovcem a po roce 1939 protektorátní vláda schválila změnu na panely, ze kterých ale [[komančové|soudruzi]] v 50. letech udělali [[Hovno|hnojníky]] pro několik místních JZD. V posledních letech se uplatnila projektantská technologie zvaná '''slibotechna''', která výsledky slibovala vždy na 30. února nebo 32. ledna.
Při jízdě po obchvatu [[člověk]] nesmí používat zrak, neboť by se mohl klamně domnívat, že žádný chrudimský obchvat vlastně neexistuje a že jede přes [[pole]], louky a dům. Obchvat se totiž točí se okolo města a řeku překonává neviditelným [[Mostecká uhelná společnost|mostem]], před nímž doporučujeme sjet, neboť jízda přes něj není dosud zcela bezpečná. Každopádně ale není po jeho projetí nutno čistit pneumatiky, kteréžto se pěkně [[Voda|omyjí]] samy.
== Odkazy ==
[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208452801240023-reporteri-ct/ Historie průmyslové zóny v Chrudimi v pořadu Reportéři ČT (přeskoč na čas 11:30)]<br />
[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206411030911219-vecernik-z-cech/obsah/30553-stredoveke-sklepy-chrudim/ Stavba Obchodně bytového centra Balustráda v pořadu Večerník z Čech]<br />
[http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/revue/polemika-starosty-chrudime-petra-reznicka-kanal-nebo-obchvat Kanál nebo obchvat?]
| |||