Imperátoři, rollback, Správci
5 974
editací
Sámova říše: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Počátek postupného necyprasení textu
(Základní wikitext coby podklad pro další necyklopedické ad absurdum rozvíjení vložen) |
(Počátek postupného necyprasení textu) |
||
|
{{ Stát
| jméno = Sámova říše
| rok vzniku = [[624]]/[[626]]
| rok zániku = [[659]]/[[661]]
| File:Sámova říše.png
| vlajka = Image:Tremissis_de_7_siliques_amis_par_Childebert_l'Adopté.jpg|300px
| mapa = File:Sámova říše.png
| mapa velikost =300px
| mapa poznámka =
| hlavní město = Sámův Dvůr
| náboženství = Každý svého boha má
| státní zřízení = Kmenová federativní monarchie
| měna =
| hymna =Všichni v jednom šiku směle <br>kopnem Franky do prdele
| vznik = [[624]]/[[626]]
| zánik = [[659]]/[[661]]
}}
[[File:Samo1.jpg|thumb|rigt|300px|Samo že to je Sámo!]]
[[Soubor:Vystrizek-Samo.JPG|thumb|rigt|300px|Založení Říše předloženo k diskusi]]
[[Soubor:Samo01.png|thumb|rigt|300px|Schváleno!]]
[[Soubor:Opraski sceski historje samo.png|thumb|rigt|300px|Slavné vítězství u Wogastisburgu]]
'''Sámova říše''', někdy též (asi chybně) uváděna jako '''Salámova řiše''' (دار السلام (dár as-salám – dům míru) byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 624 – 659 (podle Fredegarovy kroniky) nebo 626 – 661 (podle data obléhání Konstantinopole v roce 626). Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.
Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny, ne však poddány, avarskému kaganátu v Panonii, který byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickém rozvratu, v důsledku bojů mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem (Historia Francorum: latinsky ...eum super se eligunt regem...). Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, tj. kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolních Rakous. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území.
Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.
O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále, ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos, ale jejich skutečnost je velice neurčitá. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády, nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí [[Velká Morava|Velkomoravské říše]], kdy se moci chopili Mojmírovci.
{{Státy}}
| |||