Imperátoři, rollback, Správci
5 955
editací
Dívčí válka: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Zas kus...
(Vobrázek z Wiki Commons vjebnut, eště se bude pokračovat, že aby to jako bylo lepčejší) |
(Zas kus...) |
||
|
[[Soubor:Věnceslav_Černý_-_Ctirad_a_Šárka.jpg|thumb|center|600px|Však ony si ho, děvy lačné, pěkně vychutnají...]]
==Citát na úvod==
Kosmas ve své kronice popisuje události po založení Prahy takto:
----
[[File:Young Spartans National Gallery NG3860.jpg|thumb|center|600px|Takhle nějak vypadala rozcvička před dívčí válkou pod vrchem Děvínem]]
==Jak to kronikáři postupně prasili==
Kosmův příběh pak ve 14. století převyprávěl Jan Marignola vé své kronice.
Přerod v krvavý popis války se dokonal v ''kronice Přibíka Pulkavy z Radenína'', sepsané v druhé polovině 14. století, kde také mizí veškeré erotické motivy. Další drsné detaily do příběhu zakomponoval ve své kronice ''Václav Hájek z Libočan'' v první polovině 16. století.
==Historické [[Prdel|pozadí]] dívčí války==
Dívčí válku lze však také vykládat jako odkaz na předkřesťanské slavnosti letního slunovratu. Ty zahrnovaly třídenní hry mládeže, hodování a rituální promiskuitu. Při těchto slavnostech dívky a chlapci zápasili o makety hradů a závodili v hodu oštěpem a jízdě na koni a končili mnohými zásnubami. Odkazem na tento rituál můžou být některé místní názvy jako Dívčí hrad na Bruntálsku.
Analogický rituál se dochoval až do 19. století ve Švýcarsku, kde první květnovou neděli dívky a chlapci stavěli dřevěný „hrad lásky“, který na dívkách chlapci dobyli a celá událost skončila hostinou, tancem a '''[[Soulož|.....]]''' , no čím taky jiným.
==Děvín==
Dívčí válka se jaksi zcela samozřejmě ometá kolem vrchu Děvín, což by měl být zlíchovský vrch proti Vyšehradu a už podle názvu by to měl být "divčí hrad".
Jenže chyba lávky. Děvínů, coby kopců, je totiž v našich krajích roztroušeno povícero, a rozhodně to nevypadá na to, že jeden každý byl nazván podle luzných hrátek mládeže s nezanedbatelným erotickým kontextem.
Jak profesoři jazykozpytci (jazykozpitci ?) Josef Janko a Václav Tille hlubokomyslným bádáním zjistili, Děvín je protějškem též místního jména Vráž. Obojí je přitom označením pohanského kultovního místa. Rozdíl je v tom, že Vráže bývaly místem výskytu duchů vraživých, zatímco Děvíny hostily duchy vysloveně nevraživé. Tudíž Děvíny bývaly spíš obětištěmi, kde oni duchové nevraživí měli jimi být obměkčováni. A Děvín zlíchovský snad měl být mezi těmito pohanskými kultovištěmi snad i nejvýznamnější.
Z tohoto hlediska je víc než pochopitelné, že církev tehdejší do tamního Dalejského (později Prokopského) údolí nasadilo svůj nejtěžší kalibr, totiž (svatého) Prokopa, který byl na vyhánění démonů prostě špica. Vždyť jen na Sázavě tento odborník na slovo vzatý prokazatelně vyhnal rovnou tisícovku tamnějších běsů!
==Kosma pábitel==
Je nyní i jasnější, proč Kosma, kanovník kapituly pražské, spáchal onen půvabný příběh o dívčí válce, aby zakryl skutečný význam slova Děvín i místa, stále ještě čerstvě čpícího peklem. Bylať to doba, kdy pohanství zdaleka ještě nebylo čímsi zašlým, co je už jen zasutou historickou vzpomínkou.
(Hrubý materiál ku dalšímu zpracování)
| |||