Městská hromadná doprava: Porovnání verzí

'''Městská hromadná doprava''', zkráceně '''MHD''' je prostředkem, jak dokonale [[nasraná|nasrat]] [[člověk|lidi]] v každodenním životě. V tomto směru funguje skutečně velice efektivně. Městská hromadná doprava může užívat [[Vrakosa Zrzavé Mýto|autobusy]], [[trolejbus]]y i [[manuálbus]]y v některých městech se používají i [[Šalina|šaliny]], [[Lokalka v Ostravě|lokalky]], parníky, [[Žulová|dostavníky]] atd.. Klasickým prostředkem, jak nasrat lidi, je ''pozdní příjezd''.

''Pozdní příjezd'' funguje tak, že [[řidičský průkaz|řidič]] prostředku [[Zastavovací zeď|zastaví]] za rohem od nejbližší zastávky, tam čeká 5 až 10 minut. Jakmile už jsou lidé nasraní, autobus přijede.

[[Nasraná|Nasranost]] se stále daří zvyšovat i když se zdálo že možnosti nasírání jsou už vyčerpané. V [[MHD]] Ostrava se podařilo u cestujících překonat stupeň nasranosti 7 a přiblížit se stupni 9, což se podle odborníků zdálo nemožné. Podařilo se toho dosáhnout přeorganizováním dopravy – zkušebně na lince č. 45 a to tak že [[Vrakosa Zrzavé Mýto|autobusy]] sice jezdí podle [[Jízdní řád|jízdního řádu]] ale vždy jedním směrem nezastavují na zastávkách jen sem tam jede spoj který bere i cestující, ovšem je to nejmenší vozidlo které je k sehnání. Dopravní podnik pak vykazuje rychlejší obrat vozidel a zároveň vykazuje velkou vytíženost zbývajících. Nezapomíná se ani na maličkosti, např. se zásadně nehlásí změna pásma, na co vždy již netrpělivě čekají revizoři, aby mohli zkasírovat nic netušící cestující. Když některý spoj vypadne v dalším již jsou přichystaní revizoři, aby nasranost patřičně zvýšili.

MHD byla původně myšlena pro usnadnění pohybu lidí ve [[Brno|městě]], dříve měli lidé dost času a čekali na dopravní prostředek až přijel a nebo šli [[pěšky]] a byli spokojení. Později byl vymyšlen jízdní řád a začaly první problémy - někdy spoj přijel dříve, někdy později, další spoj buď ujel nebo nejel, šťouralové začínali nadávat.

Dále bylo provedeno několik pokusů zvolit operativně jinou trasu podle jízdního řádu.

Navazující autobus ujede, bylo tedy rozhodnuto pokračovat jinou trasou a přesednout na [[Šalina|šalinu]], kupodivu se povedlo ovšem tato nejede až na místo a skutečně navazující spoj zase přesně ujede a samozřejmě další má takové zpoždění, že jede ještě ta samá linka a teprve pak jedou i tři najednou Výsledek je tedy takový, že kdyby [[Člověk|člověk]] zbytečně nepřemýšlel a dal si zatím [[Pivo|pivo]] tak bude v pohodě. V jiných případech to bylo ještě horší, neboť ujel už následující spoj a nejhorší případ nastal, když první spoj neujel a neprozřetelně se vystoupilo, jenže se zjistilo, že přípoj má poruchu a nejede vůbec. Po 40 minutovém čekání sice přijel další spoj ale pro jistotu v něm byli tři revizoři, aby si člověk moc nepískal. V žádném z 23 pokusů se nepodařilo dojet podle jízdního řádu, nejlepších výsledků se dosáhlo v polovině případů, kdy ujel jen jeden přípoj.

Jedinou výjimkou, kdy je jízdní řád poměrně přesně dodržován, je [[Rozjezd nočních linek v Brně|takzvaný rozjezd]]. Rozjezdy vznikly v [[Brno|Brně]], kde se přesně o půlnoci rozjíždějí od nádraží tramvaje všemi směry. Cíl byl původně ušlechtilý - dát opilcům v centru Brna pevný místní i časový bod.