Přehrada Desná: Porovnání verzí

 

'''Přehrada Desná''' bejvávala v jihovýchodní části Jizerských hor. Říká se jí také [[Panna|Protrženka]]. Spíš by jí ale slušelo pojmenování Přehrada Děsná. To místo, co tam kdys byla, je nejčko součástí chráněné krajinné oblasti Jizerských hor a taky je tam patřičný památník.

Bylo to [[Voda|vodní]] dílo, co bylo postaveno kvůli tamním častým záplavám, aniž by kdo tušil, že právě to se zrovna moc nepovede. Měla to vposledku být dokonce celá soustava přehrad, které by spojovaly skryté [[tunel]]y neboli štoly. Tak by bylo možno přepouštět vodu z jedné přehrady do druhé. Jenomže kvůli Velké válce, co zrovna na potvoru tou dobou vypukla, musela být prováděna lecjaká úsporná opatření a to se holt do kvality stavby promítlo. Navíc už předtím rozestavěné dílo v roce 1913 zákeřně napadly příšerné deště, takže staveniště se změnilo v jeden velký blátivý čvachtanec. Hráz přehrady měla být sypaná, pro stavbu sypané hráze se používala zemina získávaná v plánovaném zatopeném území. Přes všechny potíže však přehrada byla koncem roku 1915 slavně dokončena. A vše vypadalo v cajku.

Rok na to dva lesníci uviděli pramínek vody, který tekl z tělesa hráze. Byl to jen takový čůrek, snad tak dvoucentimetrový. I přesto o tom řekli hráznému a ten fofrem [[telefon]]oval správcovi, anžto se mu to ale ani trochu nelíbilo. A měl recht. Do půl hodiny se drobný čůrek změnil v dravý trysk a ze stále se zvětšující díry tlak vody divoce švihal bahno a šutry dodaleka. Takže dělníci, co měli otevřít stavidla, ve strachu o své vlastní [[život]]y závěr propustě přestali otvírat a raději honem zdrhli. Uzávěr tak zůstal otevřený jen ze třech čtvrtin, ale to už bylo v tu chvíli stejně všechno v pytli. Do hodiny se hráz protrhla na[[Zlo|dobro]] a z přehrady se širokou průrvou začala valit voda s plnou zuřivostí. To se z lesa začalo ozývat temné dunění, vrcholky stromů se chvěly hrůzou a nad tím vším se vznášela oblaka prachu a vodní tříště.

To první, na co masa vody narazila, byla jako na potvoru vodní pila s hájovnou, u níž se nacházely velké zásoby složeného zpracovaného dřeva. Právě to [[dřevo]] spolu s balvany, které voda unášela, pak po proudu drtilo vše, co jim stálo v cestě. Kdo neutekl včas, ten zahynul [[smrt]]í bídnou a že těch mrtvých bylo na místě plných 67. Řádově víc pak bylo těch, co přišli o veškeré své živobytí.

Přehradu už nikdo neobnovil, což je jen dobře. V podélné ose přehradního údolí totiž jako z udělání probíhá tektonický zlom, vyplněný dosti mizernou rozpukanou horninou. To by nejspíš v budoucnu mohlo způsobit rozdílné sesedání částí hráze tímto zlomem oddělených. Takže by to stejně dřív či později ruplo tak jako tak. Jenže to tenkrát nikdo nemohl tušit.

[[File:Protržená přehrada (2) 2008-07-20.JPG|thumb|right|300px|Pohled do šoupátkové věže, jak to vypadá teď.]]

Pozůstalá přepouštěcí štola se alespoň stala báječným zimovištěm [[netopýr]]ů, vědecky důkladně probádaným. Našlo se zde spousta druhů i několik zbloudilých dobrodruhů. Shledán tam byl netopýr vodní, netopýr podvodný, netopýr velký, netopýr mrňavý, netopýr ušatý, netopýr bezouška, dokonce i několik [[brutopýr]]ů a jeden tarapýr. Téměř u všech byl zjištěn klasický netopejří [[koronavirus]]. Zbytky přehrady se díky tomu staly vyhledávanou atrakcí. Je zde možno získat tu vůbec nejkvalitnější koronavirovou nákazu z celýho širýho okolí.

[[File:Myotis brandti.jpg|thumb|center|400px|Brutální Brutopýr Brandtův]]