Rumlové: Porovnání verzí

'''Rumové''' (německy Rumitz, rusky Rumowskaje ludy, polsky Rumowje) je starobylé dnes již zaniklé etnikum, které je podle některých alternativních vědců považováno za zakladatelé evropské civilizace (ovšem věrohodné důkazy stále chybí). První výskyt Rumů v Evropě je doložen kolem roku 2000 před naším letopočtem na území bývalého NDR, později rovněž západního Polska a na baltském ostrově Gotland.

 

 

Zlatý věk rumského národa nadešel, ale až v době zrušení prohibice v Římském Impériu (rok 199 před n. l.) a hlavně v době hromadných stávek v tamních Císařských Sklářských Závodech (vyvolané odborovým předákem Richartusem Rufusem Falbrusem). Rumové tehdy (prosinec roku 178 před n. l.) jako první civilizace na světě zavedli pracovní systém na směny (nejdřív dvě, později tři), tak aby jejich sklárny (hlavní základna rumského sklářského průmyslu se nacházela na území dnešních Severních Čech) produkující nedostatkové zboří (rumové láhve) mohly být v provozu dvacet čtyři hodin denně. Římané se po zrušení prohibice na území celého impéria stali velkými pijany rumu (negativní vliv Galských gastarbeiterů) a jelikož stávkové bouře v jejich mateřských podnicích produkujících láhve stále přetrvávaly ceny za skleněnou láhev na rum na římském trhu neustále rostly. V roce 176 p.n.l. to bylo 10 sestercií (římská měna) za kus, v roce 173 už o 15 sestercií za kus víc a v roce 169 p.n.l. se cena jedné skleněné láhve na rum vyšplhala na astronomickou částku 56 sestercií (ekvivalent ceny mladé otrokyně). Rumové byli jediným dodavatelem, protože kromě nich a později rovněž Římanů nikdo neovládal potřebnou technologii na výrobu skleněných láhví. Římská láhev se navíc nemohla rumskému originálu v žádném případě rovnat svoji mizernou kvalitou.