Šablona:Doporučený článek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Doporučený článek (ukázat zdroj)

Verze z 31. 7. 2024, 16:33

Přidáno 3 850 bajtů ,  31. 7. 2024
Na strdí moucha nasedla
(Strdí co doporučený článek vhrknuto)
(Na strdí moucha nasedla)
'''Moucha'''
'''Strdí''' je to, čím oplývá česká země.
[[Soubor:Moucha skrz sklo-Tapr20.jpg|thumb|left|300px|Tragický důsledek nepřiměřené rychlosti]]
[[Image:Koncentrace_strdi.png|thumb|center|300px|Koncentrace strdí v České republice je [[marihuana|větší než malá]].]]
{{Prasobox
Strdí lze spatřit, vystoupíme-li na horu Říp. Když tam stanul [[Praotec Čech]], viděl strdí všude okolo. Viděl taky [[mléko]], což je ale záhada, protože žádné archeologické, paleontologické, geologické, hydrologické, [[Vagina|gynekologické]], [[Tření liščím ocasem o ebonitovou tyč|fyzikální]] ani [[mléko|laktologické]] průzkumy neprokázaly, že by se v [[Česko|Čechách]] vyskytovalo mléko v množství, které by bylo možno z vrcholu hory [[Říp]] spatřit. Zato strdí se v české krajině vyskytuje hojně. Už je prokázáno, že strdí [[Smrdík|smrdí]], ale stále nevíme, co to vlastně strdí je. Podle většiny to je rostlinné [[Hovno|lejno]], které roste ze země. Další tvrdí, že strdí byl nepřátelský kmen, který lačně popíjel [[mléko]]. Byli velmi mírumilovní, se všemi ostatními kmeny se kamarádili, půjčovali si věci... než přišli [[Češi]]. Jakmile se Češi objevili na hoře Říp, Strdové okamžitě valili za nimi aby je mohli pohostit. V tom Češi vytasili své [[Penis|klacíky]] a vrhl se na Strdy.
| obrázek = Beelzebub.png
| popis obrázku = Moucha Belzebubova
| jméno = Musca Baal Zevuvii
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = členovci (Arthropoda)
| podkmen = šestinozí (Hexapoda)
| třída = [[hmyz]] (Insecta)
| podtřída = křídlatí (Pterygota)
| nadřád = Überfliegen
| řád = dvoukřídlí (Diptera)
| neřád = '''otravující''' a '''''protivně vlezlí'''''
}}
 
{{Quote|Ještě to má nějaké mouchy|Jára da Cimrman}}
Do rána ze Strdů nezbyla ani kost.
{{Quote2|Moucha mouše {{C2|[[prdel]]}} kouše|Ze slušnonárodní písně}}
[[Soubor:Moucha mouchy.gif|thumb|400px|right|Muška mouchu prudí]]
 
==Výkalnice==
==Strdí v průběhu roku==
[[File:Dungfliegen bei der Paarung - Scatophaga sp.jpg|thumb|right|Výkalnice trusomilná (Scatophaga) v žáru lásky]]
Výkalnice (Scathophaga) jsou štíhlé hnědožluté, nohaté mouchy s jedním párem středně dlouhých, u kořene špinavě nažloutých křídel. Samci jsou pokryti žlutavými až zlatavými chloupky, samice nejsou tolik do žluta, jsou méně ochlupené a méně nápadné. Tyto roztomilé mušky jsou aktivní hlavně na čerstvém, teplém, báječně voňavém trusu dobytků, kterýžto s gustem ožužlávají, do kterého s náramným potěšením kladou vajíčka a ve kterém se vyvíjí jejich larvátka. Samozřejmě nepohrdnou ani tím, co nabízí dobře zavedená [[kadibudka]]. To pak po vydatném hodování startují těžce jak plně naložený bombardér; nepokoušejte se takovouto mouchu zaplácnout! A když už to ve své hlouposti uděláte, pak se teda nedivte.
 
==Masařky==
Česká krajina jím oplývá v každém ročním období. Celkové množství strdí během roku zůstává [[2084|konstantní]]. Na jaře koncentrace stoupá, kulminuje okolo začátku července, poté jeví tendenci mírně klesající. V podzimním období zaznamenáváme mírný vzestup v suchém teplém zářijovém období, který v říjnu přechází do lehkého útlumu, listopadového poklesu a konečně do období prosincové stagnace. Počátek roku je charakteristický lehkým vzestupem koncentrace. Únorové [[Ján Slota|sloty]] však strdí nesvědčí, koncentrace opět klesá a zůstává na [[Dr. Jožka Malý|malý]]ch hodnotách až do poloviny března. S nástupem jara do české krajiny přichází strmý vzestup a dále se celý proces cyklicky opakuje.
[[Soubor:Moucha leze.gif|thumb|right|Masařky obecné jsou čiperní tvorečkové, na tlapkách mají talířkovité přísavky, takže snadno lezou i po hladkém skle.]]
==='''Bzučivka zelená '''===
'''Bzučivka zelená '''(Lucilia sericata) neboli masařka zelená je krásně kovově lesklá moucha, která se obvykle objeví na čerstvém [[Hovno|hovnu]] několik minut po jeho odložení. Masařka má vynikající čich a právě podle neodolatelné vůně neomylně nalezne její zřídlo. Bývá to buď nějaká nádherně uleželá mršina, nebo úžasné, přímo lahůdkové hovno, do kterého ona naklade vajíčka a které potom její larvy zkonzumují. Larvy to velice čiperné, lidem obecným nazývané červi.
 
Lidé poněkud méně obecní, nazývaní felčaři, si všimli těchto bzučivek už před mnoha léty; specielně na krvavých bojištích, kde byli mouchám v hojném počtu k disposici ranění vojáci. Všimli si hlavně toho, že ti, kterým masařky nakladly do ran svá rychle se líhnoucí vajíčka, kupodivu neumírali na gangrénu, sepsi či otravu krve. Ba naopak, proti těm, co měli dost sil mouchy odhánět a rány si včas obvázat, se ti začervení šmudlové hojili rychleji a úspěšněji. Na základě tohoto pozorování u polních felčarů vznikla zdánlivě fujkyfuj metoda, že se totiž nehojivé rány úmyslně infikovaly masařčími larvami. Ty pak dokázaly tu eklhaft ránu vyžrat dočista dočista, takže se mohla bez dalšího úspěšně zhojit.
==Vlastnosti strdí==
Jednak vyžerou veškerou mrtvou, zahnívající tkáň. Druhak se ty muší larvy do ran vyslintávají. Látky jejich slintů zabraňují množení konkurenčních bakterií a tím ránu sterilizují. Konečně mouchy a jejich larvy svým pohybem a neustálým vrtěním šimratačně stimulují okolní zdravou tkáň, čímž podněcují její prokrvení a urychlují hojení rány.
 
{{Quote2|Co je to štěstí? Muška jenom zlatá...|Polní felčar dob dávno minulých}}
Základními charakteristikami strdí je jeho oplývavost, stálost a typický výskyt v české krajině.
Dnes, kdy vinou lidské stupidity vznikla u bakterií velmi silná rezistence proti mnohým antibiotikům, národ lékařský zoufale hledá nové prostředky, jak se zdivočelým mikrobům bránit. Proto přišla k dobru i ta stará felčarská metoda z dob šerého dávnověku. Říká se tomu vznešeně larvální terapie, a v případech, kde se rány či vředy skutečně ne a nehojí (například u lidí s cukrovkou), se tento způsob léčby nečekaně dobře osvědčuje.
 
===OplývavostBzučivka obecná===
'''Bzučivka obecná''' (Calliphora vicina) je hodně velká modrá masařka. Dosahuje délky okolo jednoho centimetru. Na zadečku má, coby ozdobu, tmavé skvrny. Hlava je černá a zbylý povrch těla kovově lesklý. Bzučivka obecná je, stejně jako všechny druhy bzučivek, charakteristická protivným, hlasitým, nervy drásajícím bzučením.
 
Tahle moucha je ovšem veledůležitá pro práci detektivní. Totiž tahle masařka funguje jako ukazatel doby úmrtí v kriminálních případech. Funguje to z toho důvodu, že postup pročervivění mrtvoly u téhle mouchy vykazuje největší časovou stálost i předpověditelnost. Při průměrné pokojové teplotě to dává pět generací do roka. Samička klade až 300 vajíček na čerstvou mrtvolu, do jejich zejících ran. Larvy procházejí třemi vývojovými stadii. První stadium končí kolem 24 hodin po nakladení. Druhé stadium trvá kolem 20 hodin a třetí stadium pak 48 hodin. Po ukončení vývoje se larvy rozlézají, aby si našly vhodné místo k zakuklení. Stadium kukly trvá kolem 11 dní. Životní cyklus této modré masařky trvá okolo 18 dní, měřeno při teplotě 27°C. Takže stačí ucpat si nos, spočítat bzučící mouchy, a je vymalováno.
Oplývavost strdím je v Čechách mimořádná. České země vykazují nejvyšší oplývavost strdím na světě. V
tomto směru jsou Čechy naprosto unikátní krajinou. Nikde jinde nebyla naměřena tak vysoká oplývavost strdím jako v Čechách. Ano jsou ve světě krajiny, které strdím nejen že neoplývají, ba dokonce se v nich strdí vůbec nevyskytuje! Systematickým měřením celoroční oplývavosti bylo zjištěno, že právě v Čechách a pouze v Čechách dosahuje krajina 1000% oplývavosti strdím.
 
Je zřejmé, že i práce detektiva má své mouchy.
===Stálost===▼
 
===Masařka obecná===
Strdí je stálé. Jeho dlouhodobá koncentrace v průběhu let se výrazně nemění. Nebylo zaznamenáno jeho slučování s žádnou jinou látkou v české krajině se vyskytující, dokonce ani s [[bursík]]em. Neváže se na smog, neslučuje se s pneumatikami, nerozkládá ho ani sluneční světlo, ani ozón, nerozpouští se ani ve [[Voda|vodě]], ani ve fenolu. Neváže se na náplavy bahna. Nerozkládají ho [[sinice]] ani řasy v [[Česká přehrada|přehradních nádržích]]. Neničí ho radiace. Strdí [[Oheň|nehoří]]. Při záplavách není odnášeno. Strdí nebývá poškozeno ani při větších katastrofách, jako jsou okupace země, fašismus, diktatura proletariátu, okupace spřátelenými vojsky, perestrojka nebo patové volby. Pravda, měření zaznamenala lokální a dočasný pokles koncentrací v určitých dobách (15. březen 1939, 21. srpen 1968), a na některých místech (Terezín, Lidice, Milovice), avšak nikdy nedošlo k jeho naprosté likvidaci. Příčiny těchto poklesů jsou předmětem rozsáhlého výzkumu.
[[File:Calliphora spec.jpg|thumb|right|Masařka bzučivka s roztomilou kapičkou (vozdrem) u sosáčku]]
[[File:Flies settle on a sheep carrion.jpg|thumb|right|masařky na masíčku]]
'''Masařka obecná''' (Sarcophaga carnaria) je těžká a velká moucha, podobající se hodně [[Muskulární hypertrofie|hypertrofované]] mouše domácí. Má podélně černošedě pruhovanou hruď a černošedě kostkovaný zadeček připomínající šachovnici. Nohy jsou silné a dlouhé, oči červené. Masařka tato je roztomilá, leč někdy i velmi nepříjemná moucha, hlavně je li poblíž nějaké to [[maso]]. Nejčastěji lze tuto namakanou mouchu pozorovat na zdechlinách v řeznictví, ale velmi ráda se popásá i na květech. Běžně se vyskytuje v okolí domů, kde i v zimě lze tyto elegantní masařky pozorovat, jak se rozkošnicky sluní na zdech.
 
===TypickýMouchy výskyt=domácí==
===Moucha domácí===
'''Moucha domácí''' (Musca domestica) patři v lidských obydlích a jejich okolí k družkám nejvěrnějším. Prostě obyčejná moucha 6 až 9 milimetrů dlouhá. Jako každá správná moucha má 1 pár blanitých křídel, kterými vydává tichý, tlumený, leč velice protivný zvuk o kmitočtu cca 200 Hz. Hrudník mouchy domácí není vybaven půvabnými ňadry, zato je mouchatě šedivý. Na zádech je moucha domácí vyzdobena čtyřmi podélnými tmavými čarami. Spodní části jejího břicha jsou žluté a celé tělo mají pokryté chlupy. Samičky jsou o něco větší než samci.
 
Mouchy domácí naštěstí patří mezi mouchy nebodavé. Přesto obtěžují už jen svou přítomností, všechno drze olézají a ze všeho nejvíc vlezle šimrají xichty těch, co touží po tom, dát si zasloužený odpolední šlofík. Svými sosáky přitom tyto potvůrky ožužlávají kdejaký neřád, a přenášejí tak zárodky kdejakého potěšení; třeba tyfus, lepru, choleru, [[dýmějový humor]], tuberkulózu, salmonelu, [[hulín]]skou chechtavou horečku a leccos dalšího.
Jak již bylo v předchozím odstavci naznačeno. Výskyt strdí v Čechách je naprosto typický. Zdá se, a podařilo se pro to nashromáždit nemalé množství důkazů, že Čechy by bez strdí vůbec nebyly Čechami, zato v jiných krajinách by strdí bylo přílišnou zátěží pro [[život]]ní prostředí, nezapadalo by organicky do krajiny a rušilo by horizont.
 
Standardní šedočerné mouše domácí se čtyřmi černými proužky na hřbetní straně je podobná například '''slunilka pokojová''' neboli moucha lustrová (Fannia canicularis). Zatímco moucha domácí svými mušinci oblepuje lautr všechno, moucha lustrová obsírá hlavně svítidla, kolem kterých dokáže jak zpitomělá neúnavně kroužit i dlouhé hodiny.
==Původ strdí==
Strdí je předmětem rozsáhlého vědeckého bádání českých učenců a vědců již několik set let. Po původu strdí pátrají týmy fyziků, chemiků, biologů, geologů, astronomů, [[Matematika|matematiků]], [[lékař]]ů, lingvistů, historiků, sociologů, ba dokonce i cimrmanologů, a jedné knihovnice. Zdá se, že nejdále se ve výzkumu o původu strdí dostal [[Jára Cimrman]]. Bohužel při objevu jeho pozůstalosti byla právě ta část jeho výzkumů, která se týkala původu strdí, nenávratně zničena. Historické a lingvistické bádání však přineslo jeden důležitý objev: Praotec Čech do krajiny pod [[Říp]]em strdí nepřinesl. Strdí v krajině pod Řípem v době jeho příchodu již bylo, a to v míře více než hojné. Zde klimatologové poukazují na to, že výstup na horu Říp se s nejvyšší pravděpodobností odehrál v období nejvyšší koncentrace strdí, totiž na začátku července. Ačkoli nám toto zjištění odhaluje mnohé o závěrečném putování Čechovy expedice, o původu strdí nám neříká [[hovno|nic]].
 
▲===StálostBodalka===
[[File:Stomoxys calcitrans on aloe vera.jpg|thumb|right|300px|Bodalka se sosákem vždy připraveným]]
Existuje ovšem ještě protivnější domácí moucha, totiž '''bodalka stájová''' (Stomoxys calcitrans), která vypadá podobně jako moucha domácí, ale je o čuc menší, nějakých 7-8mm. Narozdíl od mouchy domácí ale tahle mrcha mizerná bodá a doslova pije krev lidem i ostatním teplokrevným živočichům. Krev sají obě pohlaví bodalky, jak samci tak samice. Od běžné sedící mouchy jí na první pohled rozeznáme podle "bodce", který jí trčí jak malé kopí přímo dopředu z hlavy.
Bodalka je charakteristická mnohem rychlejší reakcí, než má obyčejná blbá moucha nebodavá, je mnohem obtížnější ji zaplácnout, nedá se odehnat a ve svém bodání je jak naprogramovaná. Klidně se vrací na stále stejné místo a bodá znovu a znovu, mrcha jedna.
 
Vlašťovku na ní, na potvoru!
''více se dovíte '''[[Strdí|ZDE]]'''''<noinclude>▼
==Moucha poetická==
'''Báseň''', zřejmě inspirovaná slavným malířem:
 
Sédi mucha na stěně,<br>
opilá jak štěně<br>
sédi mucha na stěně,<br>
sedí a spí.<br>
 
Sedí a hajinká,<br>
potvůrka malinká,<br>
sédi mucha na Muchovi,<br>
sedí a spí.<br>
Vézmu na ni plácačku,<br>
plácačku,plácačku,<br>
mucha bude na sračku<br>
na plakátě<br>
 
 
▲''více se dovíte '''[[StrdíMoucha|ZDE]]'''''<noinclude>
----
''[[Necyklopedie:Doporučený článek|Archiv]] • [[Necyklopedie diskuse:Doporučený článek|Nominace]]''
Foxiest
Imperátoři, rollback, Správci
5 955

editací

Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/248116“

Navigační menu