Imperátoři, rollback, Správci
4 688
editací
Kryštof Kolumbus: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
→drob, obr
m (→repras) |
m (→drob, obr) |
||
|
Obyvatelé Amerického kontinentu, Indiáni, poté ještě rádi dávali Kolumbovi a jeho následníkům [[brambory]], [[Marihuana|konopí]] a z něj vyráběná konopná lana na věšení obyvatel, mexikánštinu, papriku do [[paprikáš]]e a [[rajče|rajčata]] na výrobu [[kečup]]u. Z vděčnosti pak po Kolumbovi pojmenovali distrikt, [[Americká univerzita v Elbonii|univerzitu]] v [[New York]]u, [[Raketoplán Necyklopedie|raketoplán]] a [[Kolumbie|nejdůležitější stát na kontinentu]], co se exportu [[Coca-Cola|koky]], [[kokain]]u a jiné [[radon|radosti]] do života týče.
[[Soubor:Papirovalod.jpg|thumb|right|200px|Pacientka psychiatrie, švagrová děda Vševěda, vysvětluje, jak Kryštof Kolumbus umí využívat vodní toky, vodovody a jiné vodoteče.]]
==Pozdní život a život po životě==
Při poslední výpravě objevil Kolumbus [[Jamajka|Jamajku]] a tak mohl zpět do Španělska přivézt první [[reggae]] a [[pastafarianismus]]. [[Novinky.cz|Novinky]] si získaly zaslouženou popularitu až o pět set let později, ale to se dalo čekat, protože Evropa není tak uspěchaný kontinent jako [[Asie]] a v hitparádách stále kraloval [[Black Metal]] s prvky [[Disco|diska]]. Po svém návratu se Kolumbus dočkal různých poct, uznání, řádů a titulů a proto musel hodně cestovat. Kolumbus nesnášel cestování po souši, pohrdal [[auto]]mobily, nesnášel vysokorychlostní [[vlak]]y a jen s největším sebezapřením byl ochoten sednout na [[Kůň|koně]] či usednout do dostavníku. Nejraději cestoval vodovodem, což na kameru dosvědčila Helena Růžičková v dokumentárním [[film|snímku]] o nekalých čarodějnických praktikách mládeže roku 1972.
Když se Kolumbovi podařilo přetrpět všechny ty návštěvy u papalášů, besedy se školní mládeží a přednášky pro veřejnost, která byla nejdále v sousední vsi a to ještě jen proto, že se jim splašil [[osel]] s klestím, usadil se v Seville na jihu Španělska a tam si hřál kosti. Protože tam ale neměli klimatizaci a jemu bylo pořád [[teplo|horko]], odstěhoval se do Valladolidu, což je taky ve Španělsku, ale o poznání severněji a tam [[Zaklepání bačkorami|zaklepal trepkama]] ve věku 54 let [[nuda|nudou]]. Na dnešní poměry je to málo, ale tehdy se to tak nebralo a když se někdo dožil padesátky, byl to hotový Metuzalém. Místní okamžitě zahájili tryznu, drželi celý týden smutek a bezlepkovou [[dieta|dietu]] a postavili mu na [[Václavské náměstí|náměstí]] sochu. Když se to dověděli v Americe, učinili totéž. Jen to poště tvalo asi 3 roky a tak přišli s křížkem po [[pohřeb|funuse]].
Kolumbus je jeden z mála lidí, kteří hodně cestovali i po [[smrt]]i. Nejdříve ho pohřbili ve Valladolidu a pak ho převezli do Seville. V roce 1542 ho odvezli do Santa Dominga, protože místním chyběl a nikdy mu nezapomněli, že je objevil. Když do Santa Dominga přišli [[Francie|Francouzi]], deportovali Kolumba na [[Kuba|Kubu]]. Když se na Kubě rozhodli, že na [[kapitalismus]] kašlou a budou mít [[socialismus]], poslali Kolumba zase zpátky do Španělska jako dárek ke čtyřstému výročí svého objevení<ref>Nevyplaceně, jak jinak. Kubánci jsou hrozní škrti, jsou lakomí, nesnášejí konzum, nemají rádi peníze a ještě ke všemu jsou chudí.</ref>. Badatelé, kteří se po Kolumbovi pídili, byli ovšem uvedeni v omyl, takže jej stále hledali v Santa Domingu, zatímco Kryštof se spokojeně rozpadl na prach v Seville.
Tuto domněnku se podařilo potvrdit v roce [[2024]], kdy testy DNA zlevnily natolik, že si jej mohla španělská [[policie]] nechat udělat. S trochou nadsázky se dá říct, že Kolumbova mrtvola byla putovní asi tak, jako je putovní opar na internátě střední školy.
==Zajímavosti==
* Stejně jako další velké postavy dějin byl i Kryštof Kolumbus [[Žid]]. [http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/krystof-kolumbus-byl-zid--1144133]
* Kryštof Kolumbus dal světu [[Kolumbovo vejce]].
{{Regál Historie}}
| |||