Imperátoři, rollback, Správci
5 948
editací
(Mikešův máselný paradox vložen) |
(Mšenuše (kněžna) vložena) |
||
{{Lidé
|jméno=Mšenuše
|obrázek=[[Soubor:Msenuse.jpg|250px]]
|pohlaví=[[žena]]
|diagnóza=
|barva očí = modrá
|vlasy= ano
|narozen = počátek 8. stol. n.l.
|zemřel=nějak potom
|rodina=otec Rozkrok, sestry Kozy a Strejda
|děti=
|národnost=Pšovan
|náboženství=militantní pohan
|orientace=
|tituly=kněžna
|přezdívka=
|nástupce=
|předchůdce=
|povolání=podnikatelka, věštkyně
|dobrodiní=
|hříchy=
|zajímavost1=kůň Šlemík
|zajímavost2=
|zajímavost3=
|zajímavost4=
|zajímavost5=
|zajímavost6=
|zajímavost7=
|zajímavost8=
|textl1=
|textr1=
|textl2=
|textr2=
}}
{{Quote2|Vidím město... tak jako zhruba spíš menší, jehož sláva dosahuje... jako spíš takňák v hranicích okresu, no.|Kněžna Mšenuše}}
Kněžna '''Mšenuše''' je jedním z nějvětších Středočechů ([[Němčina|staročesky]] ''Mittwochböhmen''). Je považována za zakladatelku města [[Mšeno]] a objevitelku Hleďsebského jezera, které vlastními otroky přebudovala na rybník s močálem.
{{Wikipedie0}}
==Život==
O mládí a [[život]]ě kněžny Mšenuše se mnoho věrohodných pramenů nezmiňuje <ref>Badatelé čerpají zejména z fragmentů kroniky svatého Jenicha, který založil svou osadu poblíž Mělníka (dnes Jenichov) a protože měl obě ruce levé a k práci se nehodil, zapisoval kdejaký [[drb]], který slyšel. Bohužel, půlka jeho díla byla zničena rozmočením při průtrži mračen a druhá při následném sušení nad táborovým ohněm. Této [[chrom|pohromě]] unikly pouze stránky 227, 11 a 13 a přebal, na kterém byl uveden recept na výrobu plněné mrkve. Mrkev s kněžnou nikterak nesouvisí, ale jakmile rozluštíme, kam se měl výsledný produkt vyhodit, další hipsterské jídlo je na světě, to si pište.</ref> a [[oči]]té svědectví [[Helenka Vondráčková|Heleny Vondráčkové]] si v několika aspektech protiřečí. S jistou je ovšem známo, že se Mšenuše narodila jako miminko své vlastní [[Matka|mamince]], která sloužila jako pradlena na dvorku '''vojvody Rozkroka'''. Rozkrok měl s mnohem slavnějším '''vojvodou Krokem''' (staroslověnská výslovnost ''"Grog"'') společného [[otec|otce]] a [[Kojenecká vodka|kojnou]], která byla Rozkrokovi matkou. Byli tudíž nevlastními bratry, ale vlastními soukojenci. Mezi bratry panovala vzájemná [[závist]] a již od [[Dítě|útlého věku]] i [[Metr|poměřování]] [[penis|pindíků]].
Rozkrok k Mšenušině matce choval náklonnost dlouhodobě a proto měla Mšenuše ještě dvě sestry - Strejdu a Kozy, čímž se Rozkrok snažil vyrovnat svému rivalovi, protože ten taky neuměl udělat kluka. Prameny se detailně o Mšenušině matce nezmiňují, je tedy na [[Bíledeň|bílední]], že byla [[Alena Schillerová|ošklivá jako noc]] a Rozkrok špatně viděl, případně byl chudý jako [[kostel]]ní [[myš]] a nemohl si vybírat. O jeho legální manželce se prameny nezmiňují vůbec, takže možná vůbec nebyl [[svatba|ženat]] a vedl spokojený život.
Mšenuše se podle pověsti [[porod|narodila]] přímo na Řepínském vršku pod [[Jablko|jabloní]], kterou zbožní místní z vděčnosti pokáceli a na Mšenušinu památku tam postavili obecní vodojem. Již od útlého dětství Mšenuše navštěvovala prádelnu, protože matka byla vytížená a prala se, kdykoli zrovna nerodila nebo nedělala Rozkrokovi [[sex|pomyšlení]]. Zdálo se, že její kariéra je předem [[světlan|jasná]] a pobyt v prádelně ji uznají jako praxi ve [[škola|škole]] a diplom o vystudování všech tří týdnů jí dají kontumačně.
Když Mšenuše měla slavnostní ceremoniál k ukončení výuky, její matka si shodou okolností pořídila zranění [[Zaklepání bačkorami|neslučitelné se životem]], neboť si zadřela třísku do malíčku pravé nohy při natírání rodinného sídla fermeží. Rána otekla, matka udělila dcerám poslední rady ohledně takových těch [[Ženské hormony|holčičích věcí]] a tělesné [[hygiena|hygieně]] a odcválala do věčných lovišť. Sotva pod jejími ostatky [[zima|vystydl]] popel, Rozkrok jmenoval své dcery kněžnami, protože Krok to udělal taky. Pár úzko[[prs]]ých poddaných prý mělo nějaké námitky, ale podle všeho byl Rozkrok zdatným vrhačem argumentů a s metrovou tyčí v hrudníku toho oponent [[konec]]konců moc nenamluví.
Kněžna Mšenuše za svůj život spáchala [[hafo|nemálo]] dobrého. Od pomáhání stařenkám s klestím na cestě z [[les]]a až po [[Svoboda|osvobozování]] [[turista|pocestných]] od břímě mamonu, šířila dobrou náladu do celého kraje, protože provozovala [[Slivovice|pálenici]] a první [[pervitin|varnu]]. Postupem [[čas]]u k varně přidala i vaření [[pivo|piva]] za diskontové ceny, čímž dala místnímu prostému lidu [[práce|práci]] a [[budoucnost]]. Založila též [[obchod]]ní stezku [[Neratovice|Byškovice]] - Dubí, po níž proudily [[Prostitutka|spoře oděné otrokyně]], syntetický [[cukr]] a balíčkované [[Marihuana|koření Ponikelské báby]] ze vzdálených [[Krkonoše|Krkonoš]].
Podle dochovaného písemného svědectví <ref>Strana 227, vlevo dole.</ref> jednoho rána prováděla meditaci a když si přečetla nejčerstvější zprávy na předloňské hliněné tabulce, naštvaně [[WC|spláchla]] [[Válka o kyblík|kbelíkem]], vystoupala na blízké návrší a po [[Kouření|inhalaci]] většího než malého množství ilegální substance pronesla věštbu, která následně vedla k založení obce Mšeno. Protože ani pět let po věštbě ovšem na určeném místě město nestálo, byla nařčena z [[Čarodějnice|čarodějnictví]] a byl na ni spáchán pokus o atentát. Rozvášněnému davu s [[vidle]]mi a pochodněmi Mšenuše unikla jako zázrakem na hřbetě svého věrného [[Kůň|oře]] '''Šlemíka''' <ref>Svého věrného oře dle pověsti pojmenovala po následcích kvasinkové infekce, kterou si přivezla ze služební cesty do Všetat, kde pracovala jako neatorizovaný výběrčí daní.</ref>, když přeskočila potok Pšovan a pronásledovatelé se báli potok přebrodit, protože byl pátek a to je nešťastný den.
Obrysy Mšena byly [[Dívadlo|viditelné]] již za dvacet let a když se Mšenuše vrátila na místo, nebyla uvítána s poctami a červeným kobercem, protože ji nikdo nepoznal, jak [[Halina Pawlowská|přibrala]]. Což ale nevadilo, protože městu vládla její sestra Strejda, která ji nechala zapíchnout u bran kostela, co kdyby to Mšenuši udělalo [[Svatá stolice|svatou]], když to fungovalo o stopadesát let později s Václavem. No, neklaplo to, ale pověst zůstala.
==Kontroverze==
Bohaté vyprávění o této znamenité ženě upadlo v zapomnění zejména proto, že [[Bedřich Smetana]], [[peníze|finančně]] podporován [[Praha|pražskou]] lobbystickou skupinou kolem matlala Mánesa, úspěšně zpropagoval svou operu Libuše pomocí masivní letákové kampaně a legenda o kněžně Mšenuši včetně [[Lidové písně ze severozápadních Čech|lidového]] popěvku o ní upadla v [[Skleróza|zapomnění]]. Zcela neprávem, protože vedle spisu Zelenohorského, Modrohorského, Kutnohorského, [[Brno|Kravohorského]] a [[halucinace|halucinací]] [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] jde o největší [[národ]]ní poklad.
==Vodkazové:==
<references/>
''
▲''Zvědavost vás pálí? Mnohem více se snad dovíte '''[[Mikešův máselný paradox|ZDE]]'''''<noinclude>
----
''[[Necyklopedie:Doporučený článek|Archiv]] • [[Necyklopedie diskuse:Doporučený článek|Nominace]]''
|