Parlament: Porovnání verzí

Poslanec (senátor) je tedy volený zástupce zástupce lidu. Státi se poslancem však není vůbec jednoduché. Nejprve musí člověk zjistit, že pro praktický život se nehodí (neuživil by se), a že velmi dobře placená flákárna se jinde než v parlamentu nevyskytuje. Je tedy nutno vstoupit do libovolné strany, případně si ji založit, což je lepší, neboť otec zakladatel je spolustraníky ctěn a vážen. Dále to již vyžaduje být na očích, shánět styky, na kde koho kde co vědět, mít ostré lokty a tento dobrý muž či žena se ocitne na volební kandidátce. '''Vždycky''' jsou na ní '''jen ti''' '''nejlepší'''. Nyní nastává nejtěžší část kariéry, je totiž nutno objíždět volební schůze a mlít pantem o sto [[666|šest]]. Slíbit cokoliv, třeba modré z [[nebe]], hlasy jsou hlasy. Volby jsou ukončeny a náš novopečený poslanec vstupuje do parlamentu, čímž okamžitě zapomene na všechny sliby. Poslanec idealista je bílá vrána a ostatní ho z idealismu rychle vyvedou a napraví mu hlavu.

Je to dolní komora našeho parlamentu o 200 členech. NovopočenýNovopečený poslanec záhy zjistí, že být pouhým poslancem je málo, sněmovna skýtá dostatek možností, jak si přilepšit ke skrovnému platu poslance. Od toho je zde 18 výborů, 12 komisí a 7 stálých delegací. Členství kdekoliv je opět honorováno a jenom naprostý blbec by to nevyužil. Že např. nerozumí oboru, kterým se výbor zabývá, není důležité, tomu nerozumí nikdo a nikoho to netrápí. Nejdůležitější je vědět, kde je bufet a restaurace a kde se dá v klidu zašít. Je to jediné pracoviště, kde pro lidi neplatí žádný zákon a tak je možno se [[Chlast|ožírat]] na pracovišti, mít absence a tropit další neplechy bez jakéhokoliv postihu. Proto si poslanci svých mandátů nad jiné cení.

To je věc nadmíru složitá. Pro snažšísnazší pochopení jednoduchý příklad. Nějaký politický klub poslanců na vrhnenavrhne zákon tohoto znění: " [[Voda]] je mokrá ". Jednoduché, snadno pochopitelné. Že zcela zbytečné, není důležité. Okamžitě však vystoupí opozice s tím, že zákon je špatný a oni že navrhnou lepší. Po složitých kuloárových jednáních a množství vypitého alkoholu, se objeví kompromis tohoto znění: " Voda je mokrá, ale jenom někdy ". Předpokládejme, že zákon je v této podobě schválen a začne platit. Okamžitě se objeví námitky, že tedy kdo určí kdy ta zatracená voda mokrá je a kdy není, a že je třeba zákon novelizovat. Do doby novelizace je pak zvolena komise, která bude rozhodovat o tom, kdy je voda mokrá.