Život člověka: Porovnání verzí

''" {{Quote|Život lidskej je tak složitej, že samotnej lidskej život je proti němu hadr.|Josef "''Švejk}}

Vstupem do praktického života začíná proces, který mladého člověka pozvolna zbavuje iluzí a staví ho na pevnou zemi. Člověk je zapojen do [[práce|pracovního procesu]], zakládá rodinu, vychovává vlastní děti (a ty mu dají zabrat), je konfrontován s tvrdou realitou života a tak nějak nemá čas na filozofování o smyslu života. Občas začíná [[hovno|trousit]] nabyté rozumy. Produktivní věk trvá až do doby odchodu do důchodu, tedy pokud se ho člověk dožije. Během této doby člověk postupně přichází o svoje původní vlastnosti, a to v tomto pořadí: elán, nadšení, dobrá předsevzetí o změnně světa, zásady, zdraví a v poslední řadě šťávy.

Pojem stáří je velice relativní, někdo se cítí stár ve čtyřiceti, jiný mlád ještě v sedmdesáti. Patnáctileté slečně přijde třicátník jako stařec, zatímco osmdesátníkovi šedesátník jako cucák. Stáří se však není třeba obávat, není čeho. Existenční starosti odpadají důchodem (ráno má člověk [[peníze]] pod hlavou), na všechno má člověk dost času (a právě proto důchodce nic nestíhá), všechno už tady bylo a člověka už nemá skoro co překvapit, je dokonale zbaven iluzí. Jenom to zdraví kdyby bylo lepší. Je s podivem co všechno člověk za mlada dokázal rozchodit, bohužel nyní to již často nejde a člověk je nucen tu a tam navštívit lékaře[[lékař]]e. Je však krutou ironií od lékařů, když např. doporučí více pohybu starému člověku, který je rád, že se došmatlá přes ulici do trafiky pro noviny a cigára. Trávení volného času je na každém. Někdo vysedává v parku na lavičce, sype ptáčkům, dívá se po mladých děvčatech a tepe zlořády s ostatními dědky. Jiný zas je aktivní dle svých možností, například si zajde na pivo a pokecá o fotbalu a vůbec. Je zajímavým jevem, že když musel člověk v časnou hodinu vstávat do práce nadával. Nyní ho nikdo nenutí vstávat, a přesto vstává dříve než kdysi do práce. Stáří je doba, kdy člověk konečně získá nadhled a pozná, jak je všechno relativní. Nestačí se divit, co všechno ho kdysi dokázalo nadzvednout a vytočit(tedy pokud si vzpomene).

Život je pěkný a stojí za to ho žít. Není třeba [[filosofie|filozofovat]], ale brát ho, jak to jde. Co má přijít přijde, co se má stát stane se. Nač si ho kazit planými úvahami. Všechny jeho etapy stojí za to a člověku zbudou aspoň pěkné vzpomínky. Jak se říká, je lepší vzpomínat na to, co jsem kde vypil, snědl a pomiloval, než v domově důchodců vzpomínat na pracovní úspěchy. Užívejme tedy života dokud žijem !