Mikešův máselný paradox: Porovnání verzí

'''Mikešův máselný paradox''' vzniká vzajemným působením dvou fyzikálních [[zákon]]ů, to jest zákona [[kočka domácí|kočičího]] a zákona chlebového. Kočičí zákon říká, že kočka dopadne vždy na hohy. Chlebový zákon říká, že chleba namazaný máslem dopadne nazemna zem vždy stranou namazanou.

Odpověď na tuto otázku není zcela jasná, vzniká zde hned několik alternativ.

Jelikož se kočka okamžitě po upuštění snaží instinktivně otočit nohama smeremsměrem k zemi a chleba se snaží instinktivně otočit k zemi namazanou stranou, dochází ke kolizi obou zákonů. A jelikož musíme pohlížet stejně tak na chleba a na kočku jako na dva rozdílné subjekty, které si za svými zakony stojí, nelze říci, že jeden ze zákonů převáží druhý. Podle tohoto poznatku se nabízí možnost, že soustava začne rotovat, a jelikož nelze určit, kam dopadne, tak ve vzdalenosti nekonečně malé od země se ustálí v rotujícím stavu. To znamená, že bude v nekonečně malé vzdálenostívzdálenosti nad zemí rotovat rychlostí blížící se nekonečnu. Protože na máslo působí odstředivá síla, tak se po dosažení určité rychlosti máslo odstředí a tím přestane působit na soustavu chlebový zákon a kočka dopadne na nohy. Pro někoho může být toto konečným řešením problému, ale není tomu zcela tak. Existují zde další východiska.

Nastává zde problém při dosažení rychlosti [[světlo|světla]]. Podle teorie o předmětech pohybujících se rychlostí světla, by se měl soustavě (kočka, chleba) zpomalit čas vůči okolí. Takže v okolí soustavy bude čas ubíhat rychleji než v soustavě. Z čehož vyplývá, že po dopadnutí kočky (po odstředění másla) se ocitne kočka v budoucnosti, jelikož v podstatě přeskočí okolní čas.