Strakonice: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Strakonice (ukázat zdroj)

Verze z 5. 6. 2008, 10:04

Odebráno 1 842 bajtů ,  5. 6. 2008
m
Editace uživatele 80.95.102.226 (flamewar) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ervinpospisil.
Bez shrnutí editace
m (Editace uživatele 80.95.102.226 (flamewar) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ervinpospisil.)
}}
 
'''Strakonice''' jsou jeden zapadákov v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]], kterému se oficiálně říká město (Nebo alespoň [[Jihočeské matky]] mu řákají město). Vznikly [[Satan|bůhvíkdy]] bůhvíjak a bůhvíproč tam, kde by nikdo jiný nepostavil ani kůlnu. Jak už napovídá název těch pár obyvatel, co tam ještě z nějakého nepochopitelného důvodu zůstává, se živí výhradně [[SMS|strakami]]. Jinak to ani nejde, protože v okolí, jak napovídá druhá část názvu, [[nic]] neroste a nic kromě těch strak nežije. Doprava do tohoto města je přinejmenším svízelná, ale pokud se tam už [[Zuby|prokoušete]], stojí to za to.
Na soutoku řek Volyňky a zlatonosné Otavy vzniklo ze čtyř osad město Strakonice, pošumavské město dudáků. Do našeho národního povědomí se zapsalo hned několikrát: divadelní báchorkou J. K. Tyla Strakonický dudák, produkcí zvláštní pokrývky hlavy spojenou s islámským náboženstvím a nazvanou fez, a konečně výrobou motocyklů značky ČZ. Fezy a motocykly se již ve Strakonicích staly historií a období jejich lesku a slávy připomíná pouze expozice ve strakonickém hradu. Jsou však hodnoty a tradice, které přetrvaly.
 
Četné archeologické nálezy svědčí o osídlení podél řek již v době prehistorické. Od té doby se zde vystřídalo mnoho kultur. Vzpomínkou na poslední slovanská osídlení jsou dnes již jen dochované zbytky hradišť a sejpů po rýžovnících zlata.
 
Středověké dějiny města jsou pevně spojeny s historií strakonického hradu, který založil v první třetině 13. století šlechtický rod Bavorů. První písemné zprávy o Strakonicích jsou datovány do roku 1235. Část hradu darovali Bavoři již v roce 1243 řádu maltézských rytířů. Tímto letopočtem začala ve Strakonicích sedm století dlouhá etapa jejich místního působení a téměř 150 let dlouhé soužití světské a církevní moci na jednom hradním sídle. Oba jejich znaky - bavorská střela a maltézský kříž - jsou základními symboly dnešního praporu města. Od roku 1402 byl hrad ve vlastnictví řádu johanitů (maltézských rytířů). Hradní areál byl postupně přestavován a upravován. Najdeme zde stavební prvky několika architektonických slohů. Stavební vývoj byl ukončen v letech 1714 - 1721 barokní zámeckou přístavbou. Dnešní podobu získal hrad rozsáhlými opravami v letech 1925 – 1937.
 
V roce 1367 byla Bavorem IV. Strakonicím udělena základní městská privilegia. Po celou svou historii však zůstaly poddanským městem. Pozdější vývoj města dokládá i dnes zřetelná původní zástavba, kde bychom marně hledali pravidelné ulice. Naopak jsou zde patrné znaky bývalého poddanského města, které vznikalo postupným sloučením čtyř menších osad - Strakonice, Bezděkov, Lom a Žabokrty.
 
Důležitým městským právem bylo vždy právo vařit pivo. Ve Strakonicích můžeme vystopovat jeho počátky již kolem roku 1367, kdy Strakonice získaly právo várečné. Měšťanský pivovar (založený v roce 1649) přetrval až do dnešní doby a svým věrným nabízí pivo značky Nektar a Dudák.
 
Historií regionu od prvního pravěkého osídlení, přes husitské války, období středověku, 18. a 19. století až do současnosti vás provede Muzeum středního Pootaví, které sídlí na druhém nádvoří strakonického hradu.
 
 
[[Soubor:Strakonicka PVOS.jpg|thumb|left|Příslušníci elitní strakonické jednotky PVOS (a taky jediné v Republice Česko) právě cvičí sestřelování vzdušného nepřítele (simulovnaného strakami) pomocí nejmodernějších mobilních zbraňových systémů. ([[Jawa]])]]
 
== Správní členění ==
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/41436“

Navigační menu