Regál:Matematika/Článek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
výměna - Kurt
m (N)
 
m (výměna - Kurt)
{{Regálbox
|Článek na {{CURRENTMONTHNAME}}červenec
|
[[ImageSoubor:KriveprimkyGodel.jpg|left|200px120px]]
'''[[Kurt Gödel]]''' byl slavný [[Rakousko|rakouský]] pseudomatematik, pseudologik a pseudopseudo. Narodil se v [[moravistán]]ském hlavním městě [[Brno|Brně]].
'''[[Teorie křivých přímek]]''': když v 3D prostoru Jakub vytvoří kouli a na kouli vytvoří [[kruh]]ovou kostru, a Jakub se na ni bude dívat tak, že [[Jedna|jeden]] z kruhů se bude jevit jako rovná čára, dosáhne se efektu křivé přímky. Přímky proto, protože tato čára je rovná a nekončí, pokud koule rotuje podle vertikální osy kolmé naši křivou přímku.
;Mládí:
Od narození trpěl na SNVIQ (syndrom nepoužitelně vysokého [[IQ]], prostě [[idiot]]), který byl pravděpodobně způsoben velkým [[nádor]]em na hlavě. O jeho inteligenci svědčí už jen to, že ač žil v [[Moravistán]]u, nikdy se [[moravský jazyk|moravsky]] nenaučil; komunikoval pouze pomocí němčiny a primitivních matematických symbolů. Malý Kurt se s tímto trpkým osudem nikdy nesmířil a pilně luštil křížovky a snil o kariéře slavného křížovkáře. Po deseti sekundách a deseti vyluštěných křížovkách svou snahu najít [[sudoku|neřešitlenou křížovku]] vzdal a vydal se na mnohem perspektivnější dráhu pseudopseudomatematika.
;Nekompletní teorém nekompletnosti:
Po dvou letech tvrdé práce, roku 1931, dokončil své stěžejní dílo - tzv. ''Nekompletní teorém nekompletnosti'' zabývající se spolehlivostí informací na [[Necyklopedie|Necyklopedii]]. Sestává se ze tří bodů:
*'''A)''' Nezávisle na tom, jak kompletní je sada vstupů (například hesel v [[Necyklopedie|Necyklopedii]]), vždy existuje alespoň jeden další potenciální vstup, který obsažen není.
*'''B)''' Nezávisle na tom, jak jsou vstupy přesné, vždy existují alespoň dva vstupy, které si protiřečí.
 
'''[[Kurt Gödel|Více...]]'''  • [[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]
;Dopad teorie:
Objevujeme zcela novou geometrii! Křivé přímky (též křivopřímky) jsou zcela vyjímečné! [[Velká francouzská revoluce|Revoluce]] nastává hlavně ve [[Lidé z ocele|výrobním průmyslu]], kde se maximálně využije jako komerční trhák. Kdo by nechtěl své koule s křivou přímkou...
 
Další využití je v architektuře, kde křivé přímky postupně plně nahradí tolik oblíbené schodiště, které vyjde z módy stejně, jako pravěký provazový žebřík. Praktičnost tohoto řešení vertikální přepravy po domě bude v tom, že dům bude obsahovat minimálně jednu kouli, tím pádem může být velmi zajímavě architektonicky řešen. Princip vertikálně eskalačního zařízení na principu teorie křivých přímek bude prostý. Po obvodu koule budou vedeny kruhy (z určitého pohledu křivé přímky) A do středu koule bude horizontálně položena deska, spirálovitě rozřízlá a vertikálně roztáhlá. Dosáhne se efektu točitého schodiště, ale zde to bude bez schodiště a průměr se bude postupně zužovat.
 
'''[[Teorie křivých přímek|Více...]]'''
|pozadí nadpisu=#F5DC8C
|logo=Nuvola apps kchart.png

Navigační menu