20 241
editací
(Anihilace stránky) |
m (Zrušena verze 45791 uživatele [[Special:Contributions/89.102.155.15 - jsou to vandalské jednorázové IP adresy, blokování je neúčinné. Snad se u toho boreček ukojil) |
||
{{Schváleno|Uchyl.jpg|<br>Jiří Paroubek| tuto střelu doporučuje zásahová jednotka z [[CzechTek|CzechDechu]]|#FF3366}}
[[Soubor:Topol-M1.jpg|thumb|Nejmodernější sovětská střela Topol-M překoná i stometrové závěje.]]
'''Topol M''' je nejmodernější [[Sovětský svaz|sovětskou]] mezikontinentální balistickou střelu s [[Atomové bomby na velryby|jadernou]] hlavicí. Mezi její největší přednosti patří především schopnost provádět klamné a úhybné manévry před obranou protivníka a i přes nesčetné překážky a nástrahy tak dosáhnout svého cíle.
== Vývoj ==
[[Soubor:Topol-M2.jpg|thumb|Vítězná střela už nabírá kurs na Stračí akademii.]]
Střela koncepčně vychází z dnes již morálně zastaralých střel krátkého dosahu, zvaných Kaťuša či [[Stalin]]ovy varhany. Tohoto konceptu se však v roce 1964 ujali [[Moravstán|moravstánští]] zbrojní odborníci v [[Čunkovo|Čunkovu]] a za necelých deset [[měsíc]]ů dokázali vytvořit základ jedné z neúčinnějších a nejhrozivějších zbraní současnosti. Odborné veřejnosti byl Topol ve svém prvním prototypu představen 15. 5. 1956. V té době trpěl ovšem ještě mnoha dětskými neduhy a musel být tedy dále upravován.
V 70. letech byl prototyp postupně modifikován v elitním vojenském zařízení, opatřeném tajemnou [[zkratka|zkratk]]ou VGJŽzTvO. Na dnešní vnější podobě není vývoj z tohoto údobí příliš patrný, ovšem většina technologií řídící a palivová soustavy pochází právě z tohoto období. Odborníci z VGJŽzTvO ale postupně ztráceli k projektu důvěru a v první polovině roku 1976 bylo rozhodnuto o jeho vyřazení. Později se osiřelého prototypu z lítosti ujali inženýři z [[Brno|brněnské]] techniky, kteří vycítili jeho potenciál a dokončili některé jeho základní konstrukční prvky tak, aby mohl být zařazen zpět do vývojového zbraňového arzenálu.
Vylepšená varianta Topol-M vznikla až po konci studené války, kdy se již moderní západní technologie mohly začít uplatňovat i v [[Rusko|ruském]] zbrojním průmyslu. Z tohoto období pochází mj. taktéž modernizovaný [[Severní Kypr|kyperský]] systém řízení palby MIM, původně určený pro střely [[Mikulka|malého]] a [[Václav Havel|středního]] dosahu.
== Testování ==
[[Soubor:Topol-M3.jpg|thumb|Někteří důstojníci amerického [[Radar|protiraketového štítu]] se identifikují s Topolem-M, protože jen tak lze odhalit jeho další úhybný manévr.]]
Sovětští odborníci si pro testování této nové zbraně zvolili opět [[Československo]]. Poprvé byl Topol odpálen v hlubinách Ostravsko-karvinských dolů někdy v průběhu roku 1980. První test dopadl úspěšně a samotné testování v OKD probíhalo až do roku 1987, poté bylo převedeno jinam. V roce 1991, po oficiálním odchodu sovětských okupačních vojsk z Československa, dostala vývoj a testování Topolu na starosti FSB, která pro něj vytvořila speciální krycí platformu s názvem VAE. Tam byl v roce 2003 vývoj úspěšně završen.
== Technický popis ==
Topol-M je mezikontinentální balistická střela s jadernými hlavicemi třídy P0ly-T1K. Je tvořena třístupňovým nosičem na tuhá a [[Chlast|kapalná paliva]]. Dokáže nosit hlavici o TNT ekvivalentu přesahujícím jednu [[Halina Pawlowská|megatunu]]. Skutečný dálkový dosah je neznámý. Známá je ovšem účinnost Topolu-M, která dosahuje přibližně 50 %. To je na střely ruského původu úctyhodné číslo.
== Aktivní služba ==
Původní verze Topolu byla do služby zkušebně zařazena již v roce 1989. Byly jí vybaveny jednotky OF, které se podílely na uklidnění kontrarevolučních tendencí a protisovětských nálad v ČSSR. Po rozpuštění OF byl Topol přeřazen k jednotkám ODS, kde je jeho modernizovaná verze Topol-M od listopadu 2002 hlavní zbraní.
Bojově byl již Topol-M nasazen několikrát. Například v roce 2004 se dvě zkušebně odpálené hlavice Topolu s kódovými označeními Dalík a Večerek pokusily zneškodnit jeden z opěrných bodů [[Česko|čečenských]] rebelů, označovaného jako Kořistka. Hlavice sice cíl minuly, ten byl přesto prohlášen za zničený. V roce 2006 se druhé z odpálených hlavic i přes mohutnou protiraketovou palbu [[ČSSD|čečenských jednotek]] podařilo konečně zasáhnout cíl, kterým bylo sídlo moci v [[Česko|čečensku]]. K tomu přispěli taktéž hrdinní [[Zemědělství|rolníci]], kteří vypěstovali velké množství pohanky, nezdolní dělníci, kteří, několikanásobně překonávajíce stanovené normy, ušili z ní melčáky, a v neposlední řadě taktéž [[Muslimskodemokratická unie - Česká strana lidová|pracující inteligence]], přesto (nebo možná právě proto) že z jejich řad se jako vždycky střílelo na všechny strany.
{{Úss}}
[[Kategorie:Zbraně]]
|