Regál:Matematika/Článek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Regál:Matematika/Článek (editovat)

Verze z 7. 9. 2008, 05:57

Odebráno 1 263 bajtů ,  7. 9. 2008
m
výměna
m (pravidelná výměna)
m (výměna)
{{Regálbox
|Článek na srpenzáří
|
[[Soubor:Kruh.jpg|right|150px|Působení sil na strany čtverce]]
'''Papežská neomylnost''' je [[1|jedním]] z největších duchovních, [[úvaha o logice|logických]] a [[filosofie|filosofických]] výkonů lidstva, který poskytuje [[42|odpověď na život, vesmír a vůbec]]. Na její interpretaci si vylámali [[zuby]] největší učenci a ani nejvýkonnější [[Šablona:sovětské počítací stroje|sovětské počítací stroje]] neumí vyřešit úlohy, ve kterých figuruje papežská neomylnost.
;Kruh je roven čtverci
;Trocha historie
Kruh je speciální geometrický útvar. Ve skutečnosti je to jiný geometrický útvar, a to čtverec, který se působením [[Všeobecná zdravotní pojišťovna|všeobecné]] teorie relativity opticky jeví jako kruh. Pro vysvětlení tohoto jevu je nutné uvědomit si skutečnost, že všeobecná teorie relativity mluví o [[Teorie křivých přímek|zakřivení prostoru a času]]. Proto se rovné strany čtverce zakřivují působením gravitační síly obsahu čtverce. Protože na strany čtverce působí mimo gravitační síly obsahu čtverce i gravitační síla ostatních stran, jejich zakřivení je na koncích větší a tím se '''čtverec působením teorie relativity a Newtonových zákonů jeví jako dokonalý kruh'''.
[[Papež]] Pyjus IX. svolal na rok 1870 tzv. První vatikánský koncil, aby se vyjádřil k některým aktuálním otázkám doby, jako byla [[Velká francouzská revoluce]] (1789) a [[Napoleon]] (1769-1821). Tento koncil schválil bulu ''Pastor Aeternus'', ve které se píše že ''papež je neomylný ve věcech víry a mravů, když vyhlašude dogma ex cathedra''. Načež do Říma vtrhla [[Francie|francouzská armáda]], koncil byl rozpuštěn a nikdy už nestihl vysvětlit co tím vlastně zamýšlel. Dochoval se pouze papežův výrok ''Tradice jsem já''...
;Důkazy...
;Matematické vyjádření
Položme <math>f</math> jako funkci papežské neomylnosti. Potom:
:<math>f(A) = \neg \neg A</math>
 
'''[[Papežská neomylnostKruh|Více...]]'''&nbsp;&nbsp;•&nbsp;[[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]▼
Z toho vyplývá:
:<math>f(\neg f(A)) = (A=\neg A)</math>
 
Je zřejmé, že stávající pojetí pravdivostní hodnoty nemůže vystačit ani na popis základních skutečností. Je nezbytně nutné, aby logické proměnné měly více dimenzí. Nejlépe se osvědčila čtyřdimenzionální pravdivostní hodnota, v souladu s výše uvedeným [[Bible|biblickým]] citátem:
:<math>A = (true, true, false, false)</math>
 
První hodnota z uspořádané čtveřice označuje pravdivostní hodnotu výroku z hlediska [[Bůh|Otce]], druhá z hlediska [[Ježíš|Syna]], třetí z pohledu Ducha Svatého a na čtvrtém místě je pravdivostní hodnota z pohledu papeže. Díky této úpravě logiky můžeme vytvořit funkční logické systémy jak s neomylným, tak i s omylným papežem.
 
Po dosazení <math>A</math> do zmíněné funkce <math>f</math> vychází:
:<math>f(true, true, false, false) = (false, true, false, true)</math>
 
▲'''[[Papežská neomylnost|Více...]]'''&nbsp;&nbsp;•&nbsp;[[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]
|pozadí nadpisu=#F5DC8C
|logo=Nuvola apps kchart.png
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/46414“

Navigační menu