757
editací
Angličtina: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Anglická gramatika
m (Editace uživatele 195.178.87.38 (flamewar) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Cyrila.) |
|||
|
Dřív angličtina taky skloňovala jako každý normální jazyk, jenže Angličanům to přišlo moc komplikovaný, tak se na to vykašlali. Jenže potom zjistili, že z [[věty]] neni poznat, jestli Angličani porazili [[Francie|Francouze]] nebo naopak, tak zavedli zmíněný pravidlo, že se slova musí řadit podmět-přísudek-předmět. Taky se tam nesmí nikdy vypouštět zájmena - anglicky mluvící lidi asi [[Strašnice|strašně]] rychle zapomínají a nevěděli by o čem se mluví.
Zbytek je naprosý chaos - například angličtina má údajně 17 časů (všiměte si že je to taky prvočíslo). Angličtina má taky určitý a neurčitý členy, který se stejně jako zájmena nikdy nesmí vypouštět, v důsledku čehož zní angličtina pro většinu Čechů strašně nespisovně. Z používání členů existuje taky spousta vyjímek, většina zdrojů se shoduje na čísle 52567 (všiměte si, že i tady jde o [[prvočíslo]]).
Angličtina má dva pády: Nominativ a Přivlastňovací pád. Nominativ slouží k nominování někoho na nějakou cenu, např.: Hoprdox (holou prdelí do xichtu), kdežto přivlastňovací slouží k popisu české bankovní scény, Např.: toho, že když si dáš do české banky peníze, tak si je ta banka přivlastní na věčné časy.
| |||