23 105
editací
Karlovarská Jihozápadní Afrika: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
fmt ve státoboxu
m (→Moderní doba: odk. pasivní kouření) |
m (fmt ve státoboxu) |
||
|
{{ Stát
| jméno =Karlovarská Jihozápadní Afrika
| orig.jméno = Charlesspatown South-West Africa<br>Karlsbader Südwestafrika
| znak =Soubor:Karlovarská Jihozápadní Afrika - Erb.PNG
| popis znaku =
| státní zřízení =Absolutistická monarchie
| hlavní město =Callidbourg
| jazyk = [[čeština]], [[Východné Slovensko|východňárština]] (východoslovenské nářečí), němčina, polabština, afrikánština
| náboženství = římskokatolické, řeckokatolické,
| prezident = Jeho Karlovarské Velkovévodstvo Jean Paul de Callid e de la Lucca
| mapa=Soubor:Mapa KJZA.JPG
| hymna =Buoh spasižny Vełkého Vojvodu
| měna
| národní jídlo =Karlovarská trojkobinace:
▲<br>( CSWAG - Charlesspatown´s South-West Africa Golden)
*[[prase domácí|
*[[Becherovka]]
*Smažené larvy na [[pivo|pivu]]}}
'''Karlovarská Jihozápadní Afrika''' je [[Mravenec dvouhlaváč|kolonie]] [[Karlovarské Velkovévodství|Karlovarského Velkovévodství]] na západním pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Na severu sousedí s Angolou, na severovýchodě se Zambií, na východě s Botswanou a na jihu s Jihoafrickou republikou. Na západě ji omývají vody Atlantského oceánu. Má rozlohu 824
== Přírodní poměry ==
Po popravě 27 českých pánů (z toho 3 Karlovarských) a po obsazení Zemí koruny České Habsburskými vojsky, kam později Velkovévodství patřilo, jeho vliv celkově upadl. Poté několik staletí jakoby Velkovévodství neexistovalo, a s ním i všechny jeho kolonie.
[[Image:Povstání_kmene_Hererů.jpg|thumb|250px|Povstání kmene Hererů]]
Koncem [[19. století]] došlo k ilegálnímu obchodu, ve kterém Habrsburkové prodali Karlovarskou Jihozápadní Afriku Germandii, a území bylo přejmenováno na Germandijskou Jihozápadní Afriku (Germandia-Südwestafrika) Ihned poté započala Germanská kolonizace země. Germané zabírali domorodým kmenům pastviny a stále zde žijícím Karlovarákům farmy a oběma zabavovali dobytek. V roce [[1904]] proti útlaku kolonizátorů povstal kmen Hererů a Karlovaráci; povstání bylo potlačeno a padlo mu za oběť asi 65 tisíc vzbouřenců. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Germandii a velké množství jich zahynulo. Jejich veškerá půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi Germánské farmáře.
| |||