Nafukovací panna: Porovnání verzí

- podomní prodejce nafukovacích panen Robert Sick (''levák''), CalifornaCalifornia, Massachusetts, USA, 1953

- pastor církve Živého bohaBoha Louis Farrakhan (''pravák''), Santiage de Chuco La Libertad, Španělsko, 1814

První nafukovací panny vznikaly amatérským přetvořením nafukovacích lehátek již v druhé polovině osumnáctého století na základě předkreslených plánů Charlese Marie de La Condamine (objevitele pryže). Charles Marie de La Condamine se v ranném tvůrčím věku 20 let ve svých dopisech Olze (1721) zmiňuje své milé Olze, že "to již bez ní nemůže vydržet" a že "kdybych z toho kaučuku dokázal vypreparovati poddajný materiál konzistencí podobný Tvým [[Prs|prsům]], Miláčku, mohla bys mi býti navždy nablízku, a já Tobě též". Dceřinná Senilní přírodovědnáPřírodovědná společnostSpolečnost (DSPS) po objevu pryže v roce 1751, našla uplatnění nového materiálu nejprve v prvních hopsajících kuličkách a později v nafukovacích lehátkách. Prvotní záměr Charlese Marie de La Condamine byl v [[Křesťanství|křesťanském]] Španělsku osumnáctého století oficiálně nezrealizovatelný, první kusy Nafukovacíchnafukovacích panen si začali tajně vyrábět až domácí kutilové z Španělských klerikálních spolků Libertad a Fuccorino. Podle nevydaných dobových zápisků Monsignora Pedro Chuazza de la Este (1784) mezi obvyklé ingredience pro domácí výrobu 1 nafukovací panny patřila 1 nafukovací matrace rozměru L, pytlík hopsajících kuliček o hmotnosti 1,5 kg netto a jídelní lžíce. Roztavením kuliček a tvarováním nahřátého materiálu bylo docíleno ohybů v pryži a charakteristických laloků. Podobizny prvních výrobků se bohužel nedochovaly.

První nafukovací panny měly tendenci se lámat, třepit, žmolit, drobit, páchnout, sesychat, působit vyrážky, při zduření jemně pískat, a ubývat na hmotnosti. Zdokonalením materiálu (obohacení [[Uran|uranem]] kolem 1875, [[Dřevo|dřevěné]] výztuže kolem 1914-1918, změna výrobní technologie vnitřních otvorů vsakem do aerodynamického kužele cca 1957 a broušení povrchových hran [[Taktický rezonátor částic|tlakovým laserem]] okolo 1994) se podařilo většinu negativních vlastností gumových panen eliminovat. Dnešní nafukovací panny mají jak vysokou výtěžnost (z jenoho kg kaučuku cca 13 až 17 nafukovacích panpanen), tak i vysokou úspěšnost (garantovaná 91% procentní záruka nahrazení milované osoby při delším než 2 měsíčnímčtrnáctidenním odloučení, dle výroční zprávy agentury STEM z r.2004) a prodejnost (okolo 13% HDP). Původní záměr objevitele pryže a autora prvních nákresů nafukovacích panpanen, pana Charlese Marie de La Condamine, nahradit absenci milované osoby výrobkem na bázi kaučuku, je v současnosti již téměř zcela zrealizován. Kvůli sériové výrobě pouze chybí možnost modelace výrobku dle přání zákazníka na míru. Po ekonomické krizi v r.2009 lze však očekávat boom malopodnikatelů, kteří nabídnou i tento produkt ve formě lehce přenosného odlitku z formy vytvořené dle reálného modelu v rozměru 1:1 např. se slevou 40% pro novomanžele (ESBN r49 13). Očekávat lze i výrobu na základě fotografií - existuje silné policejní lobby usilující o tvarování Nafukovacíchnafukovacích hlav dle fotoarchivů [[Policie|Státní policie]] a Interpolu pro policisty ve výslužbě.