Srbodlak: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Srbodlak (editovat)

Verze z 3. 3. 2010, 19:42

Odebráno 5 024 bajtů ,  3. 3. 2010
Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.
(→‎Srbodlactví v Česku: + věta. Mám vlasy, vousy, na wikipedii píšu až nekriticky o Srbsku, jsem taky Srbodlak ;-) poraďte :-D)
(Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.)
{{Nebezpečný živočich}}
[[Soubor:Srbodlak.JPG|right|200px]]
'''Srbodlak''' je nadpřirozená bytost, která se již od 17. století objevovala ve folklóru obyvatel Hercegoviny. Později se pověst o srbodlakovi rozšířila i do [[Rakousko|Habsburské monarchie]] mezi [[Chorvaté|Chorvaty]], ale doložena je i u muslimských obyvatel v Bosně a na [[Kosovo|Kosovu]]. Mezi místním převážně chorvatským obyvatelstvem kolovala hrůzná pověst o srbodlaku, [[člověk]]u, který se v noci proti vlastní vůli promění v [[Srbsko|Srba]] a škodí veškerému nesrbskému obyvatelstvu.
 
Člověk se stal srbodlakem většinou podle zaběhnutého scénáře. Osamělý člověk jde sám v noci nebo za šera lesem a je napaden Srbem či srbodlakem. V době prvního úplňku po napadení se jeho podoba prudce změní do podoby [[Turecko|Turka]] nebo poturčeného Srba, narostou mu vousy a vlasy a začne terorizovat okolí. To vše se děje a v noci za svítání se člověk probudí neznámo kde, s podobnými příznaky jako po opici, s bolestí hlavy a že si [[nic]] nepamatuje. Jako monstrum je v noci schopen urazit i desítky kilometrů od domova.
 
Je dokázáno, že srbodlaci neútočí na Srby. O tom může povyprávět jistý Čedo Dragutinović, který jednou v noci opilý usnul pod hvězdami a když se tak kolem půl třetí ráno probudil, skláněl se nad ním jakýsi Srb. Byl to div, protože v okolí poutního místa Međugorje se moc Srbů, jak známo, nevyskytuje. Čedo si v první chvíli myslel, že se dívá doma do zrcadla, ale než pořádně zjistil, že leží pod stromem v lese, tvor byl pryč. Že je člověk srbodlakem, zjistí nejčastěji až podle svých charakteristických příznaků. Usne doma v posteli a ráno se probudí někde úplně jinde s bolehlavem a naprostou ztrátou paměti na dobu celé předchozí noci.
 
[[Vědecký tým Necyklopedie|Vědci]] dali srbodlactví vědecký název '''''serbantropie'''''. Tato nemoc je díky pravidelným honům na srbodlaky v 19. století již téměř vymýcena. Přesto se ale ještě dnes najdou hrůzné případy, které jsou považovány za srbodlactví. Případem je nedávno zemřelý penzionovaný chorvatský (srbodlactví bylo u Chorvatů považováno za definitivně vymýcené, a tak tím pádem velikou vzácností) generál Ivan Korade. Tento původně velice slušný a spořádaný člověk od jisté doby trpěl nespecifikovanými chorobnými stavy, až jednou byl podezříván z vraždy 3 lidí. Podezřelý se týden skrýval ve víkendové chatě, kde byl po nadlidském výkonu, co se týče člověka s jednou rukou, zastřelen chorvatskou elitní policejní jednotkou "Kobra" (akce se účastnily 2 jednotky Alfa a právě Kobra. Jeden z členů druhé jmenované boj se srbodlackým bývalým národním hrdinou nepřežil.) Mrtvý vypadal jako Ivan Korade. [[Jehovisté|Svědkové]] ale tvrdí, že v době činů měl plnovous a hovořil srbsky.
 
==Srbodlactví v Česku==
 
Ve srovnání s chorvatským jazykovým prostorem a také Balkánským poloostrovem jsou v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] zprávy o Srbodlacích velice řídké. Ale přeci jen se zde srbodlaci vyskytují. Z obecně známých kruhů jsou za srbodlaky považováni zejména [[Jan Kavan]] nebo Jaroslav Foldyna. Srbodlak v českém prostředí se vyznačuje v civilním [[život]]ě až nekritickou [[první lásky|láskou]] k Srbsku. Tento jev však není již tak častý jako za první republiky, kdy po prvním útoku Srbodlaka s lidskou obětí, který se týkal českých zemí ("atentát" na Ferdinanda), se do čela státu dostal známý srbodlak a ateista [[T. G. Masaryk|Tomáš Haryk Masaryk]]. Lidé se po něm stávali srbodlaky. Srbodlactví se vyskytuje zejména v zapadlých, nejčastěji vysokohorských oblastech, které se tolik podobají odlehlým krajům Hercegoviny, kde lze nalézt jen opuštěné sady, mrtvoly válečných zločinců z dávno dobojovaných válek a stáda vlků. To znamená v Jeseníkách, Beskydech, [[Most-Chánov|Chánovských vrších]] (dříve [[Karlovarští Krušnohorci|Krušné hory]]) a v severovýchodním [[Kopřivnice|Kopřanstánu]] (starý Magdon byl srbodlakem zastřeleným při historicky jediném honu na srbodlaky v českých zemích roku 1847).
 
Dovolte mi jeden citát o Tomáši Haryku Masaryku: "Proměňoval se v Srba vždy při [[měsíc|měsíčku]], když bory šuměly a olše zpívaly svou záludnou a přesto tak krásnou píseň o strachu."
 
==známí lidé, u kterých se prokázalo srbodlactví==
* [[T. G. Masaryk|Tomáš Haryk Masaryk]] (později používal místo "''h''" na počátku svého 2. jména srbské "''G''")
* Praváclav Praklaus
* Václav Klaus nejst.
* [[Václav Klaus|Václav Klaus st.]]
* Václav Klaus ml.
* Václav Klaus nejml.
* [[Jan Kavan]]
* Jaroslav Foldyna
* Jaroslav Foglar, pisatel
* Erich Foglar, pisatel, prezident rakouských odborův od 1. prasince 2008
 
{{Choroby}}
[[Kategorie:Jugoslávie]]
Neregistrovaný uživatel
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/81206“

Navigační menu