119
editací
Volyně: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Dějiny: +ozbrojene konflikty, linky doplnim
m (Sprasení uživatele 92.62.224.9 zvráceno do předchozího stavu autora 80.188.218.192.) |
(→Dějiny: +ozbrojene konflikty, linky doplnim) |
||
|
Volyně dvakrát hostila ''[[Olympiáda|olympijské hry]]'', i když poprvé, 8. července 776 př.n.l. to byla pouze soutěž v Pentathlónu a v hodu kozou. Zbytek se odehrával kdesi v chudém [[Řecko|Řecku]]. Kromě Olympijád je město hostitelem mnoha jiných klání a pijád, jejichž výčet se pod záštitou ministerstvev informací a kultury připravuje v první sbírce, která bude vydaná poprvé roku 2908 a podruhé o sto let později, roku 3008. To vše s možností podporovat status města na národní, politické a společensko-ekonomické scéně.
=== Ozbrojené konflikty ===
Chca nechca se Volyně dotýkaly ozbrojené konflikty jak z nejbližšího okolí, tak z Evropy, posléze z jiných částí světa. Mezi první písemně dochovanou účastí města ve válečném konfliktu patří První bitva o Volyni, jinak nazývaná Carolus Magnus Krleš. (Dnes bychom tento pojem mohli volně přeložit Veliký Karle, fuck off!). Jak jistě z dějepisu dobře víme, pokoušel se francký král a římský císař Karel Veliký podmanit si v letech 805 a 806 západní Slovany, mezi něž patřili i Volynští. Karel měl obrovské vojsko a možnosti a jeho jednoduchý postup kupředu nenacházel větších odporů. Až ve Volyni. Tam místní, vědíc o síle armády, rozhodli se ji přivítat na hradbách se staženýma kalhotama. Chtěli tak ušetřit své životy a ukázat, že mají stejně 'holé zadky'. Karel pak, když dorazil ku Volyni a zřel, jak naň volynští vystrkují řitě, zpanikařil, neb tušil, že obrana města je tak dokonalá, že se ho nebojí a proto si můžou dovolit takováto gesta. To bylo v roce 806 a Karel odtáhl zpět.
Oproti tomu se Volyni vyhly husitské války, neboť strakonickým křižákům prodávali brnění a Žižkovi pak kosy a léčivý alkoholický lektvar z pelyňku.
Jak šla léta a volyňským se dařilo budovat armádu, ale války se jim vyhýbaly, vykopaly si pod městem síť podzemních chodem, z nichž někeré vedly až na hrad Helfenburgh, který si volynští vybudovali v dobách nudy, aby odtud mohli podnikat výpady proti sobě samým. V dobách těchto Volyňských občanských válek se město rozdělilo na Dolňáky a Horňáky, tedy ty, kterým se víc na děvečkách líbilo to dole a ty, kterým se líbilo to nahoře. Generálové obou armád si pak obvykle hodili kostkou, nebo šavlí a poražený se pak uchýlil na Helfenburgh, odkud měsíc dobýval volyňskou radnici. Poražená armáda pak musela půl roku nosit pytle soli z německého Pasova do Písku, nebo dělat veřejně prospěšnou innočst, jakou byl úklid veřejných latrýn, broušení nožů na gilotýnách, či těžba zlata.
== Geografie ==
| |||