Husité: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 105 bajtů ,  17. 8. 2011
korektury
Bez shrnutí editace
(korektury)
[[Soubor:HugozPaynsu.PNG|thumb|Križáci]]
[[Soubor:ČSSR znak.png|thumb|Husitská pavéza]]
'''Husité''' (nebo také kulišnícikalašníci) byli náboženskou, fundamentalistickou, extrémictickou, teroristickou skupinou působící na území dnešní českéČeské republikyRepubliky. Všichny husité si zakládali na myšlenkách [[Jan Hus|Jana Husa]], kterému vadilo jaké má církev prachy z různých nekřesťanských čiností jako jsou prodej odpustků nebo vlastnění půdy. Někteří venkovští [[vidlák|vidláci]] (kterých bylo mezi husity velká většina) nepochopili Husova slova a byli řádně nakrknuti z toho že církev prodává za [[peníze]] odpuštění hříchů, a oni si ho nemohou dovolit a budou se navěky smažit v ohni pekelném. Takto frustrovaní občané popadli své [[vidle]] a vidali se řezat každé kdo má víc než oni, protože považovali za nekřesťanské, že feudálové si mohou hřešit jak chtějí zatímco oni si musí dávat velký pozor aby nezabili, nekoradli, nebo nesesmilnily se svým bližním, případně neuznávalinevy znávali pohanské bohy což bylo mezi [[Češi|Čechy]] vcelku běžné. Do čela husitských vidláků se postavil muž proti kterému je celá Al-Kajda jenom parta [[škola|školáků]] hrajícíhrajících si s petardami a letadýlky: [[Jan Žižka z Trocnova]]. Husitští bojovníci často porušovali základní zásady rytířství. Nebáli se zaútočit v poměru třeba i sto na jednoho což Žižka demonstroval svým citátem "Nepřátel se nelekejte na množství nehleďte". Samozřejmě mezi husity byli také vyjímky, takzvaní umírnění husité ke kterým se hlásí většina současných vyznavačů jejich víry např. [[Václav Klaus]] nebo [[Jiří Paroubek]].
 
== Pražská defenestrace ==
Pražská defenestrace byla reakcí militantího zfanatizovanéo davu vedeného extrémisstickýmextrémistickým kazatelem Janem Želivským, kterému pravděpodobně už došla trpělivost s takovími kteří chápali že jeho kázání je jen spousta nenávistných keců. Pražáci to, jak to mají ve zvyku svedly na politiky a vyzbrojili se vidlemi a jinímjiným podobným [[Bazmek|nářadím]](Kopí, PorabáčePohrabáče, klacky) a vidali se zplnit touhu každého Čecha, kterou je vyházet papaláše z okna. Vybrali si radnici na Staromáku, protože byla první na ráně. Husitští chuligáni vtrhli dovnitř a celou radu vyházeli na předem přípravená kopí svých spolubojovníků. Pražská defenestrace výzamnou událostí českých dějin hned ze dvou důvodů, začaly husitské války a poznamenala český národ na ccelácelá staletí vynálezem na tyči opékaných špekáčků.
 
== Založení tábora ==
Husité po defenestraci načas dosáhli svého cíle, Krále trefil šlak, Zikmund odtáhl a v [[Praha|Praze]] si každý magor mohl vykládat náboženství po svém. Nejtvrdší jádro extrémistů (ti nejchudší a nejméně vzdělání) však stále nebylo spokojeno a rozhodlo se odejít z hříšné prahyPrahy a založit novou utopickou společnost v jihočeských bažinách, řízenou podle takzvaných "božích zásad". Město jež založili pojmenovali táborTábor podle Tábor podle místa o kterém slyšeli od svého kněze který slyšel že se o něm píše bibli. V Táboře panoval vcelku jednoduchý komunismus ve kterém všichni složili všechno co měli v dobré víře že z toho něco někdy něco uvidí. V čele Tábora stála rada několika vovolenýchvyvolených kteří se starali o pravidelnou vymývárnu mozků a náležité spotřebování hromady jídla, než se stačí zkazit. Jedním z této rady byl výše zmíněný [[Jan Žižka z Trocnova]]. Tábor a jeho okolí husité zakrátko vyjedli a byli nuceni pořádat loupežné výpravy do vzdáleného okolí. Místím pánům však časem začala docházet trpělivost s řáděním kacířských hord a vytáhli proti nim s vojskem což vedlo k bitvě U Sudoměře kde došlo poprvé k použití podlé taktiky vozové hradby, která spočívala v tom že bojovníci byli ukryti ve vozech zatímco jejich ženy byly až popás zabořeny v rybničním bahně a čekali až se na ně ctivchtivý rytíři vrhnou. Husité toho vyoužilivyužili do jednoho je v tom bahně ubili.
 
== Křížová výprava ==
Drzost husitů nanejvýše pohoršila Zikmunda Lucemburského (který byl naprosto legitimním českým králem) a požádal papeže o vyhlášění křížové výpravy což bylo v té době asi tak jednoduché jako dnes zavést státní maturity, jen bez toho papírování. Rytíři z celé [[Evropa|Evropy]] nasedli na [[dvounohý kůn|koně]], zamkli své manželky na dva zámky a vyjeli bojovat za svou zpásu podle hesla "Zabte je všechny bůh už si je břebere". Zakrátko dorazili k [[Praha|Praze]] ovládané umírněnou větví husitů ktérá vznášela konkrétní požadavky a dokonce nepálili knihy (což je obdivuhodné). Ti požádali Žižku a jeho hordy o pomoc při obraně prahy. Husité se opevnily na kopci zvaném Vítkov, kde podle svých slov jich sto porazilo tři tisíce křižáků. Některé výzkumy však tvrdí že tři tisíce husitů porazilo sto křižáků.
 
== ŽižkovaObdobí smrtAnarchie ==
Po ubránění Prahy si husité zase vzpomněli žejací jsou ti druzí jsou hříšníci a musejí být smeteni z povrchu zemského a začalo období jakési [[anarchie]] ve které každý tvrdil že on jediný je pravý křesťan a je odhodlán vézt [[svatá válka|svatou válku]] se svými náslodovníkynásledovníky proti komukoliv kdo, podle jejich názoru není. Nejvíznamnější z těchto skupin byli husité z Prahy, takzvaní Pražáci a Husité z Tábora, takzvaní Táboráci podle toho jak často dělali z knih, kostelů a adamitů táboráky. V této době vedl Žižka svá vojska do mnohých dalších bitev z nichž stojí za to uvézt bitvu u Domažlic, kde se nepřítel natolik zalekl [[opilec]]kých hlasů českých pivařů, že z bojiště raději utíkal. Žižka však nebyl vždy takto úzpěšnýúspěšný a v jedné ze svým bitev také padnul. Na Žižkovo místo ve vedení extrémistických vojsk stanul Prokop Holohlavý (''Procopus the Skinhead''), který proslul svojí pečlivě udržovanou pleší.
 
== Bitva u Lipan ==
Po tolika letech války intelektuálně založení Pražáci pochopili že sepisováním knížek a hromaděním mrtvol dalších a dalších křížáků ničeho nedosáhnou a rozhodli se jednat s katolíky o likvidaci vidláckého vojska ke kterému došlo v Bitvě u Lipan, kde se husité poprvé a naposled poučili jak je hloupé pěšky pronásledovat jezdce kteří jsou ještě k tomu v přesile a lépe vyzbrojení. Bitvou u Lipan skončily husitské války které jsou unikátní tím že jsou jediné války ve kterých Češi pojovalibojovali sice pro pitomost ale dobrovolně.
 
 
89

editací

Navigační menu