164
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Volební právo je historicky spjato s demokracií, která vznikla ve starém Řecku a znamenala tzv. vládu lidu. Lidem však byli míněni pouze svobodní občané – muži, kteří do společnosti něco vkládali (daně) a tudíž dostali právo volit. Tato správná myšlenka se ve světě udržela až do konce 18. století, kdy se poprvé začalo volební právo rozšiřovat na všechny muže, až nakonec ve 20.století přešlo postupně různých zemích i na ženy. Tím byla narušena hlavní zásada, že volit, a tudíž podílet se na rozhodování, jak naložit s vybranými veřejnými prostředky, má pouze ten, kdo dostatečně přispívá do společné kasy, z které jsou poté tyto prostředky rozdělovány. Předpokládalo se, že v rodině vydělával pouze muž, proto volební právo jen mužům. Nástupu všeobecného volebního práva pro muže využili ve svých myšlenkách Marx s Engelsem, když v roce 1848 formulovali a vydali svůj Komunistický manifest, neboť považovali demokracii za špatnou a domnívali se, že je lepší jí nahradit diktaturou přijatelnou pro masy a nazvali jí komunismus. Zneužili tehdy nejnovějších poznatků společenských věd, že v každé společnosti je zhruba polovina osob, kteří jí nic nepřinášejí, chtějí ale od ní maximum získat a snadno se dají ovládnout a vymýšleli jak tuto skupinu využít pro své zvrácené myšlenky. Protože Marx byl sice zvrácený, nebyl ale hloupý (ve škole měl dokonce jedničku z kreslení), bylo mu jasné, že všichni se nemohou mít stejně dobře, brzy však přišel na to, že společnost lze uspořádat tak, že téměř všichni se budou mít stejně špatně, což je pro cílovou skupinu na kterou se zaměřil vyhovující. Již v roce 1847 (31.dubna) napsal Marx Engelsovi dopis, kde.tuto myšlenku rozvedl a poeticky takové osoby a příští voliče svých chimér charakterizoval:
Engels k tomu Marxovi odpověděl: „ Máš pravdu, je to přesné, komunistické uspořádání společnosti bude jednoduché vytvořit, to jsou naši lidé, udělejme vše pro to, aby mohli volit, musíme k tomu spojit proletáře všech zemí. A tak se také stalo, volit může prakticky každý a podle toho to pak vypadá.
▲ Historie volebního práva v Česku od 19. století do současnosti'''
'''Volební právo v Česku od příštího volebního období'''
Od příštího volebního období bude muset být volební právo v Česku přizpůsobeno novým směrnicím EU, stejně, jako ve všech ostatních členských státech. Směrnice se připravuje v tichosti po dohodě všech frakcí evropského parlamentu, protože všichni byli seznámeni s ekonomickou situací členských zemí. Z celkového počtu 27 zemí jsou již tři z nich v bankrotové situaci (Irsko,Řecko, Portugalsko) a do tohoto stavu se blíží dalších 6 zemí, přičemž žádná ze zemí EU nehospodaří bez státního dluhu. Členové evropského parlamentu se sice nezalekli míry zadluženosti, to většině připadá normální, zalekli se ale tajných informací Interpolu, podle nichž je Čína připravena situace využít a velkorysými půjčkami postupně Evropu ovládnout a Evropský parlament, jako první krok, zrušit. Podle této, zatím tajné, směrnice bude volební právo v EU upraveno tak, že volit do orgánů, kde se rozdělují veřejné prostředky získané z daní budou moci pouze ti, kteří daně odvádějí, tedy přispívají do společného fondu. Postačujícím dokladem k volbám bude pouze potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání trvající déle než rok. Teprve v další fázi, asi po roce 2019 budou moci volit pouze ti, kteří mají nejméně průmětný plat. Předpokládá se,že teprve poté se začne snižovat veřejný dluh, neboť těmto voličům , kteří umí hospodařit doma bez dluhů bude proti mysli hospodaření státu s dluhy a nebudou volit strany, pro které je zadlužování prioritou. Doplňkem směrnice má být ustanovení, že pro uspokojení širší veřejnosti má být v některých nedůležitých případech všeobecné volební právo zachováno. Buď ve volbách prezidenta, nebo v různých referendech bez ekonomických dopadů na stání rozpočet. Při projednávání této směrnice v českém parlamentu tuto úpravu přivítaly všechny strany vyjma KSČM, která tvrdí, že zadlužení není problém zvládnout, když stát vlastní tiskárnu cenin. Potřebné peníze se dají tisknout ještě dlouho, než se pozná, že je jich v oběhu moc. No, a pak je řešení jednoduché – bylo odzkoušeno v roce 1953 – měnová reforma, která problém elegantně vyřeší. Když nebude stačit přepočet vkladů 1:50, zavede se jiný poměr, třeba 1: 5000. Připomínka KSČM ale nebyla přijata a evropská směrnice podpořena. Na návrh ČSSD bylo zachováno všeobecné volební právo při volbě prezidenta, neboť tato strana se domnívá, že mají nejvhodnějšího a pro většinu národa nejpřijatelnějšího kandidáta, který na tuto funkci bude sedět jako prdel na hrnec. Pokud ovšem zrovna v době voleb prezidenta nezíská nějaký sportovec velkou medaili, nebo Kájínek znovu neuteče z věznice. Ti by asi svou věhlasností, přijali-li by přání mas, kandidáta ČSSD ohrozili.
|
editací