Moravstán: Porovnání verzí

'''Morava''' jejest oblast kdesi na východě, snad před Ukrajinou a Slovenskem. Dostat se tam dá jedině po [[Hedvábná stezka|dálnici D1,mrtvolnej koridárnik]], pokuď není zacpaná, což bývá celkem často, neboť vede neobydlenou a těžko přístupnou okrajovou oblastí Moravy, [[Vysočina|Vysočinou]]. Hlavním městem je střídavě buď [[Brno|BrnoBrůno]], [[OlomoucHOlomÓuc]] nebo [[Ostrava,Ostrasvinina]], podle toho kdo vyhraje poslední souboj fotbalových chuligánů.

[[Hantec|Hantec]] je kromě romštiny a řečtiny jediným jazykem, kterým je úředně povoleno mluvit v hlavní vesnici Moravistánu v [[Brno|Brně]] ([[Angličtina|English]]: [[Brno|''Brünn''|Brůno]]). Neformálně jsou sice tolerovány i některé další jazyky jako ,srbochorvatština, swahilština, mezzohorákovština,angličtina a prodejce pan Nguyen Han Duong má úřední povolení v pracovní době hovořit vietnamsky. Původní jazyky Brňanů němčinu a jidiš dnes již nikdo nezná a není proto známo, zda jsou v [[Brno|Brně]] také trpěny.

Za zcela nepřípustný prohřešek proti dobrým mravům a za hrubou urážku domorodců je považována konverzace v češtine. Především její spisovná forma používaná v [[Praha|Praze|Prágl,kde je nejvyšší koncentrace Brůňáků/m2,Sparta buzerantů parta]] je trestána těmi nejpřísnějšími tresty. Nejkrutější z těchto trestů, kterým byla krádež pražské státní poznávací značky, byl zapovězen direktivou [[Evropská unie|Evropské unie]] číslo #3457274236739, která ale prakticky nikdy nedošla svého naplnění. Protože Evropská komise hrozila [[Česko|Česku]] za její nedodržování drakonickými sankcemi, byl tradiční system státních poznávacích značek nahrazen novým systémem, kde již nelze určit místo vydání SPZ.

Domorodé obyvatelstvo Moravy je letory mírné až přítulné, a libuje si v nadměrném požívání živočišných bílkovin vyráběných a zpracovávaných doma z vlastními silami chovaných surovin (psíčková, štěkanátky, štěkaná, psačenka, kokršpanělské ptáčky, dalmatinské čufty, daklová pečeně, nadívaná dogová oháňka). S úsilím hraničícím s umanutou sveřepostí se pokouší pěstovat révu vinnou na severním okraji výskytu této plodiny a vyrábí z ní nápoj nevalné kvality a kyselé chutí, o kterém zpívá dlouhé táhlé písně. V lokalitách, kde není možno révu pěstovat, vaří pivo, které požívá teplé, téměř bez pěny. V některých oblastech vyrábí ze zkvašených švestek alkoholický nápoj zvaný [[Slivovice|slivovice]], používaný jako lék proti různým nemocem a také jako prostředek k uklidnění plačících kojenců.

ravy jsou většinou postavy podsadité, tělnaté, jejich ženy jsou mohutné, plných tvarů. Muži si jako znak blahobytu pěstují mohutné břicho. Jejich tváře jsou kulaté, nosy malé, oči mírně zašikmené,zapadlé, s jistou orientální dispozicí. Pokožka může být evropsky světlá, zarůžovělá, jindy načervenalá až brunátná, část populace má pleť světle hnědou. Vlasy bývají světlé a řídké, u jedinců s tmavší platí jsou však smolně černé tzv. kale bala. Své děti vychovávají ke kolektivismu společnou prací na vinicích a ve švestkových alejích.

'' ... i sestoupili na dno propasti té, aby sobě na pouti své, kterouž byli již dlouho konali, odpočinuli a duchům předků (dedků)svých oběti přinesli. Tu náhle praotec Morava pohlédnuv v nebi stěnami díry té veliké sevřené pravil: "Tož děcka, tu je to dobré místo, o kterémž jsem vám byl vyprávěl, tu už navždycky zvostaneme a vršek zastřešíme, haby na nás nepršelo. ..." (Zdá se však, že k zastřešení "díry té veliké", pravděpodobně propasti Macochy, nikdy nedošlo. Důvodem může být vrozená lenost Moravanů. která jim brání vykonávat jakoukoli činnost, která nevede k bezprostřenímu vzniku dalšího množství potravy nebo alkoholického nápoje.''