48
editací
Těšínsko: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Historie
|
[[Soubor:Tesin.jpg|right|200px|thumb|Český Těšín je multikulturní město]]Na Těšínsku se odjakživa mísily [[kultura|kultury]]. O rozvinutém multikulturalizmu svědčí historické záznamy z 13. století, kdy těšínský kníže polského původu Měšek nechal popravit 61 [[Německo|německých]] demonstrantů. (Bylo to naposledy, co si Poláci proti Němcům něco takového dovolili.) V následujících stoletích bojovali o území především Češi a Poláci. Králové se o Těšínsko přetahovali takovým způsobem, že je zeměpisci na mapách raději vůbec nezakreslovali, protože jeho podřízenost té či oné zemi se kolikrát měnila z hodiny na hodinu.
Počátkem 20. století začaly národnostní problémy (žili zde hlavně [[Česko|Češi]], [[Polsko|Poláci]], [[Německo|Němci]] a [[Izrael|Židé]]) kulminovat. Západní mocnosti stanovily po I. světové válce prozatímní hranici, která však probíhala takovým nešťastným způsobem, že například sedlák měl chalupu v [[Československo|Československu]], ale kurník zasahoval na polské území, prasečák byl opět v Československu a záhon pro změnu zase v Polsku. To bylo značně nepohodlné, zvláště když selka musela cestou z kuchyně pro [[vejce]] čtyřikrát překračovat státní hranici, podvolovat se prohlídce a vyplňovat celní prohlášení.
Antipatie mezi Čechy a Poláky dosáhla vrcholu, když československá armáda zaútočila roku 1919 na polská území, aby odvedla polské obyvatelstvo do otroctví v [[Ostrava|ostravských]] hutích a šachtách, patřících českým pupkáčům. Poláci reagovali na agresi tím, že „toto území vždy bylo polské a Čech tu koneckonců nemá co pohledávat“. (Toto prohlášení později ilegálně [[Kopírování zabíjí porno|zkopíroval]] [[Reinhard Heydrich]].)
Spor vyřešily opět západní mocnosti. Na schůzi v [[Paříž
[[Soubor:Zk.jpg|right|200px|thumb|Polská armáda dobývá Těšínsko [[hudba|hudbou]].]]
[[Soubor:Vaclav-Klaus-01.jpg|right|200px|thumb|Václav Klaus vypovídá v Haagu]]Když válka skončila, koupil [[Edvard Beneš]] všem Němcům lístky na vlak a poslal je za hranice tvořit [[fotbal]]ové Landsmančafty. K neskonalé zlosti všech Čechů se mu nepodařilo odsunout Poláky, kteří byli považováni za vítěze války (přestože projeli, co mohli). A tak se Češi rozhodli, že to Polákům osladí jinak – zakázali jim všechny spolky a kdo promluvil na úřadě polským přízvukem, byl okamžitě zbičován. Stav vydržel až roku 1968, kdy se Poláci opět chtěli na Československu přiživit. Tentokrát jim zatli tipec [[Rusko|Rusové]], kteří si na Těšínsko sami brousili [[zuby]], protože se doslechli, že tu jsou hezké [[Žena|holky]] a levná [[vodka]]. V důsledku toho má dnes patnáct procent obyvatel Těšínska příjmení Antonov nebo Zajcev.
Napjatá situace mezi Čechy a Poláky se neuklidnila ani do dnešních dnů. V lesích se ukrývá spousta polovojenských jednotek, které podnikají nájezdy na okolní vesnice. Poláci se sdružují v klubech PZKO (Polski związek
== Obyvatelstvo, kultura, hospodářství ==
| |||