Char B 1: Porovnání verzí

Tank byl poprvé a naposled využit v druhé světové válce, kde byly používány jako obrněná vozidla taktického ústupu. Pro [[Německo|Němce]] bylo však jejich použití značným překvapením, jejich tankové flusačky nebyly schopné jejich pancíř za žádnou cenu prorazit, a dohnat a objet couvající Char bylo také prakticky nemožné. Nejvíce se vyznamenal jeden tank kdesi v Ardenách. Němcům se po několikatiminutové honičce povedlo zničit pás couvajícího [[Francie|francouzského]] tanku, načež se jeho osádka rozhodla postavit nepřátelům čelem. Otočili tedy věž s kanónem proti Němcům, ale když chtěli nabít kanón, zjistili, že místo munice mají pouze padesát lahví s kvalitním archivním šampaňským. Jak je známo, z nahrkané lahve šampaňského dokáže špunt vyrazit s dost velkou razancí, rozhodli se tedy na obranu použít to jediné, co měli. Hrdinně dokázali dva dny zdržet německý postup (což poskytlo dostatek času na evakuaci jednotek u Dunkerque), přičemž vyřadili deset tanků panzerkampfwagen II, čtyři panzerkampfwagen III (oba měli velmi slabý pancíř, jeho síla by se dala přirovnat k lepenkové krabici, takže ve dvou případech dokonce špunt prošel skrz a zastavil až pár desítek metrů za tankem), dva polopásy SdKfz 7, 33 vojáků a dokonce jedno nízkoletící letadlo Junkers Ju 52. Bohužel jim poté došly nevystřelené lahve, takže odhodili pušky, vyskákali z tanku, vyvěsili bílou vlajku a velmi důstojně se vzdali tomu, co zbylo z německých jednotek. Po kapitulaci celé Francie byl po jistých úpravách (hlavně pohonného systému, který byl uzpůsoben k couvání a ne jízdě vpřed) nadále používán Němci.