3 602
editací
m (Stránka Vzpmínky na socialismus přemístěna na stránku Vzpomínky na socialismus: překlep) |
(quote, lehce necyklopedizováno) |
||
[[Soubor:Hotel.jpg|thumb|300px|Tak má vypadat svět v éře komunismu. Tato vize, tzv. ''socialistický čas budoucí'', je základem volebních slibů dvojstrany [[ČSSD]] & [[KSČM]]. ]]
▲''Socialismus je nejpokrokovější a nejspravedlivější společenské zřízení na světě''
▲:Nedávný průzkum veřejného mínění potvrdil, že asi dvaceti pěti procentům našich spoluobčanů se stýská po životě v socialismu. Jestli se to někomu zdá nepochopitelné, čtěte prosím následující řádky a jistě pochopíte, komu že se to stýská.
▲:'''Socialistická ekonomika.'''
▲:Základem socialistcké ekomnomiky je centrální plánování naprosto všeho. Počínaje počtem roliček toaletního papíru až po pastičky na myši. To teoreticky vyžaduje absolutní předvídavost (nejméně kvalit Sibyly), a to soudruzi rozhodně nebyli. Vždy se vycházelo z dobrých součtů špatných čísel, v krajním případě z ''odborného odhadu''. Odborný odhad spočíval v pohledu z okna
a byl ovlivněn momentální náladou odhadce. Pro podniky to znamenalo předepsaný plán splnit za každou cenu, tedy aspoň na papíru. Čísla se vycucala z prstu a bylo dobře. Standartně plnění plánu bránilo pět úhlavních nepřátel budování socialismu (čtevro ročních období a imperialisté). V krajním případě se nesplnění svedlo na ''objektivní potíže'', pod kterým pojmem si mohl každý představit, co chtěl. Nejdůležitějším a nejváženějším funkcionářem v podniku byl člověk, lidově zvaný ''zdůvodňovač'', snad dnešní P.R. Lidé předstírali že pracují, podnik předstíral, že jim platí. Vše bylo přísně organizováno, iniciativa, pokud nebyla nařízena, byla trestná.
Organizace fungovala jako všechno, t.zn. mizerně. Například socialističtí zemědělci měli jako jiní pracující nárok na dovolenou. Kdy si ji měli vybrat? No samozřejmě o žních. Že se pak v zemědělství nedostávalo pracovních sil v době špičkových prací? Co na tom, na pomoc zemědělcům byli dobrovolně nahnáni lidi z továren a studenti. Všichni s láskou jistě vzpomínají na pracovní aktivy, desetiminutovky a pod. Mělo to svůj půvab, zásadně v pracovní době (tedy za peníze), vhodnou diskuzí se zapáleným soudruhem referentem se taková věc hravě dala protáhnout klidně na dvě hodiny, než se pracující rozešli na pracoviště byl oběd, no a potom to bylo do padla již sranda.
Docela lze pochopit soudruhy, kterým se stýská, například po frontách na cokoliv. Člověk si krásně popovídal a lidi k sobě měli tak jaksi blíž, protože je stmelovala zlost, že kolikrát frontu stáli zbytečně, protože se na ně nedostalo.
Mnoha lidem se tak žilo docela slušně. Nepředřeli se, něco si přikradli a když drželi huby, měli svatý pokoj. Nemuseli přemýšlet, vše řídila a nařizovala rodná matka strana, a to je nejspíš těch 25 %, kterým se stýská.
|