177
editací
(více dopsání) značka: editace z Vizuálního editoru |
(přidání informací do mého článku) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
== Dynastie Blanců ==
=== První králové ===
'''Blancové''' byli historicky nejdéle vládnoucí rod Etnie, který rozšířil království přes celou střední Afriku. První námi známý panovník této dynastie byl Valdemar I. Na trůn usedl roku 1541 a pomohl stabilizaci království po ztrátě posledního Etnajjovce. Měl velké ambice a věřil, že Etnie bude jednoho dne vládnout celé Africe. Toto byl hlavní důvod jeho Velké jižní expedice roku 1550, při které rozšířil království podél řeky Menš až k místu, kde by v budoucnu stála Etniopolis. V posledních letech jeho vlády začal ovšem zřejmě trpět schizofrenií a po smrti jeho ženy Helky se v roce 1562 v noci vydal sám do pralesa při severní hranici Etnie. Po jeho noční vycházce krále již nikdy nikdo neviděl, spekuluje se, že se utopil v bahně, byl domorodci zavražděn či spáchal sebevraždu.
[[Soubor:Rozloha etnie.png|200px|left|thumb|Přibližná rozloha Etnie po Válce o pobřeží (1587)]]
Téhož roku se vlády ujímá jeho syn Vannad, který byl kvůli zaneprázdněnosti jeho otce vychováván slavným etnijským filozofem Drogátorem. Na trůn se dostává již jako 18 letý, ovšem nebyl díky výchově Drogátora nikdy využit jako loutka rádců. Byl vysoce inspirován dílem svého otce „Podél proudu Menše," kde Valdemar vznesl myšlenku dosažení pobřeží kontinentu. Vannad disponoval uměním války a zároveň si dokázal získat absolutní víru jeho lidu. Již od roku 1564 začíná vést dobyvačné výpravy směrem na západ. Přežil také pokus o atentát organizovaný jeho bratrem Balgarem. Balgar těžce záviděl luxus jeho bratra co se týče koupelí a chtěl vonné lázně Formannosofie sám pro sebe. Atentát se pro jeho neštěstí ale nepodařil a Balgar byl i s jeho přívrženci roku 1570 uzavřen do hladomorny. S přibližováním se pobřeží začal Vannad narážet na více a více Evropanů, jmenovitě Španělů. Zbraně Evropanů byly pro etnijské vojsko šok a prvotní spory skončily drtivou porážkou vojsk Vannada. Král se odmítal vzdát snu jeho otce a skrz krvavou Válku o pobřeží (1580 - 1587) se mu podařilo Španěly z kontinentu vypudit a Etnie se poprvé v historii zmocnila pobřeží moře. Tehdejší španělské přístavní město, původně zvané Puerto de Glogas, bylo z důvodu etnijské neznalosti španělštiny chybně pojmenováno Puerto de Drogas. Vannad se stal vysoce uctívaným králem, jeho taktiky ve válce proti Španělům jsou studovány dodnes a Vannadské lázně ve Formannosofii ovlivnily pozdější pojmenování vany. Vannad umírá roku 1618 v přítomnosti jeho nejbližších.
=== Kontakt Etnie se světem ===
Po smrti Vannada se k moci dostává Valdemar II., také nazývaný Valdemar Stavitel. Dobývání Vannada mělo za následek dlouhé hranice, které bylo nutno bránit. Valdemar II. začal tedy stavit početná opevnění po celé délce království. Dnes je z kamenného opevnění zachována pouze [[
Listopadu 1637 se poměrně mladý, ovšem zkušený Fukares dostává na trůn. Byl to velký generál armád a vyznamenal se při porážce rebelie východního kmene Bussyů, přibližně kolem roku 1631. Navázal na stavební plány Valdemara II. a vystavěl nové ekonomické centrum zvané Fougeres. Zvětšení území království vyžadovalo novou a vylepšenou infrastrukturu, tento problém Fukares vyřešil přes nerealizovaný plán Valdemara II. a zavedl stezku Xénií, která dostala své jméno od rostliny Xenie, endemické pro etnijské pláně. Tato modernizovaná cesta spojovala Fougeres s Formannosofií a dále se napojovala na Puerto de Drogas. Během jeho vlády, která trvala do roku 1658, se také objevovaly první znaky budoucího oddělení Etnie od katolické církve.
Jeho syn Khodec se dostává na trůn po smrti svého otce, tedy v roce 1658. Postupné reformy a kázání Petra Vaňka, který byl později církví vysvěcen, daly vznik etnikánské církvi. Odstoupení Etnie od katolické víry vedlo k znepřátelení Svaté říše římské, ovšem Švédsko začalo s Etnií navazovat a zlepšovat vztahy. Švédský král Karel XI. dokonce Etnii samotnou navštívil a v jeho díle "De svartas land" jí popsal jako "budoucí světovou mocnost, jejíž sláva se bude rovnat Římu samotnému a výš." Král Valdemar III., jež vystoupal na trůn etnie v roce 1697 začal razit novou měnu, tzv. etnijský reál. Tato měna je jedna ze světově nejstarších, ovšem v dnešní době je víceméně zaniklá a nahrazena srbskými dináry.
=== Zlatá éra ===
Začátek vlády královny Xénije započal tzv. zlatou éru Etnie, někdy také nazávanou "etnické pučení." Toto období můžeme charakterizovat více než dvojitým zvětšením území království či rozvojem umění a věd. Zájmem pro všechny obory věd se etnikánská církev radikálně lišila od katolické, věřila totiž v nutné soužití věd s náboženstvím. Xénija byla první ženskou panovnicí a výrazně zlepšila životní podmínky v její zemi. Přes systém zákonů a propagování "etnijského snu" docílila obrovského nárůstu vojáků a začala dobývat směrem na sever. Xénija a její generálové, například Kunndostyeht, decimovali veškerý odpor směrem na sever a na konci jejích výbojů, souhrně nazývaných Xénijské války (neplést s Xénijními válkami, což bylo dobývání území Jo Schückem s největším růstem rostliny Xenie), vybudovala na vyvýšeném pahorku nové město. Z této osady se dalo rozhlížet po dalekých pralesech střední Afriky a jako úctu své zemi toto nové město, značící konec jejího dobývání, nazvala Entalopie. V
|
editací