Etnie: Porovnání verzí

Začátek vlády královny Xénije v roce 1715 započal tzv. zlatou éru Etnie, někdy také nazávanounazývanou "etnické pučení." Toto období můžeme charakterizovat více než dvojitým zvětšením území království či rozvojem umění a věd. Zájmem pro všechny obory věd se etnikánská církev radikálně lišila od katolické, věřila totiž v nutné soužití věd s náboženstvím. Největším vědcem této doby byl Mojmar Africký, který vynalezl způsob pro efektivnější pěstování plodin skrz automatizované zavlažování (techniku, která bude později adaptována Ráskem). Mojmar zemřel při záchraně mladé královny Xénije a ta mu za jeho život vděčila natolik, že nařídila církvi Mojmara vysvětit. Xénija byla první ženskou panovnicí a výrazně zlepšila životní podmínky v její zemi. Přes systém zákonů a propagování "etnijského snu" docílila obrovského nárůstu vojáků a začala dobývat směrem na sever. Xénija a její generálové, například Kunndostyeht, decimovali veškerý odpor směrem na sever a na konci jejích výbojů, souhrně nazývaných Xénijské války (neplést s Xénijními válkami, což bylo dobývání území Jo Schückem s největším růstem rostliny Xenie), vybudovala na vyvýšeném pahorku nové město. Z této osady se dalo rozhlížet po dalekých pralesech střední Afriky a jako úctu své zemi toto nové město, značící konec jejího dobývání, nazvala Entalopie.