Elitní tasemnicová eskadra: Porovnání verzí

{{Quote| Nenávidím ovčí genitálie|Julius Žebrovič}}

 

 

Po sérii katastrof, které postihly zejméne úžemí Ústeckého království a Mosteckého sedmihrabství, se velký kouncyl rozhodl pro radikální řešení. Přikázal sestavit jednotku z těch nejelitnějších, nejšlechetnějších brigádníků, kteří celý slunovrat pečovali o pole v banánových kostýmech. Po dvou týdnech se konečně povedlo najít zbrusu nové odhodlané vojáky, kteří budou vycvičeni ve jménu lorda Lotuse Sedmihrádka (pána petrojelových svítidel). Avšak výcvik samozřejmě neproběhl bez problémů...

 

Možná je čas si důkladně představit jednotlivé členy týmu, ale čas jsou peníze a u mě na dvorku stále stojí ošuntělý Pežot 406 ''slovy čtyřztofka s turbem'' Pro rozlišení jsem se rozhodl použít přehledné označení Julek1-5 (pozn. BB= banánový pošuk)

 

Byla temná noc, možná až moc temná, protože pilot ''Vyrtulníku'' Koleg si spletl telegrafní tyč s návěstidlem nedalekého ''nonstopáče'' a tak tým vysadil v týlu nepřítele. Netrvalo to dlouho a už se kolem vraku začaly shromažďovat tlupy fašistů, kteří už týdny nejedli a s hlubokým křikem a zkřiženými prsty na nohou se vydali vpřed. Naštěstí prvního zvěda zneškodníl svým zahnutým lopatovým přívěskem Julek2. Tým se vydal směrem k místu, kde se měli sejít s kontaktem jistým panem Luďkem. Když však dorazili na místo určení Luďka spatřili, ale ten jak se ukázalo byl prostý po uši zadlužený náboženský fanatik,(který své jmění prohrál v kasínu u benzínky) a hodil jim pod nohy louč, která sloužila jako signál pro hladové fašisty. Tyto podřadné ubožáky mistrovsky vyřídil Julek4, který po nich hodil mošnu s melounovými peckami, které se následně zaryly do jejich holení. Julek1 následně našel pana Luďka, který se na protest zajetí potřel motorovým olejem a snažil se skrýt ve spacím pytli, ovšem marně. Tým jej překřtil na Luďka P. a jelikož byl právě nový důlní rok popravili jej po vzoru Leška ''Zmrda'' Metelky.

 

Julek2 a Julek3 šli na průzkum a když překonali nedalekou uhelnou horu spatřili jejich cíl. Bezbranný Luboš seděl na židli, bez očí a nosních direk, ale byl živý a to bylo hlavní. Tým se vydal rovnou k nebohému Lubošovi, ale bohužel byl spoután lanem z kožních výrůstků a široko daleko se vědělo, že toto lano dokáže přeříznout jedině Luděk a jeho pila. No Luděk už byl po smrti, ale jeho pila padla do rukou nového vůdce fašístů Chomutovovi. Jeho nejznámějším činem bylo přejmenování Leošova zmrzlinářského impéria na Chomutovovo dláto a spol. Našteští pro tým vylákat Chomutova ven nebylo vůbec těžké a tak začal finální velkolepý souboj důlních mocností. Netrvalo dlouho a Chomutov padl na obě operovaná kolena a byl připraven zemřít. Julek4 vytáhl svůj bendžonet a chystal se provést popravu, když tu se ze skládky přiřítila fašistická vozová hradba a narazila do zmrzlinářské věže. Chomutovovi tohle vyrušení stačilo a dálkovým ovladačem Panasonyg přivolal svůj sebevražedný nákupní vozík. Ten se okamžitě zaměřil a rozpoutal peklo. Naštěstí byl včas zastaven statečným činem Julka1, ale to nestačilo.

Všichni členi týmu byly bez nohou, Luboš chmoták, kterému se zázrakem vrátil zrak běžel Julkům na pomoc. Bohužel vozová hradba, která narazila do věže narušila její statiku a věž začala padat. Ani Luboš na tom nebyl nejlépe sice opět viděl, ale nebylo to zadarmo, milosrdný otec Lokotka mu znemožnil použít čich a jak je známo žádný Luboš se bez čichu neobejde a tak Luboš bloudil po pasece ve snaze zachránit Julky. Bylo však pozdě věž zasáhla všech pět členů TASMA týmu a Luboš padl na kolena, v tu chvíli se mu zjevil sám otec Lokotka a obdařil ho poselstvím a prošlou žvýkačkou.