Elitní tasemnicová eskadra

Příběh těchto hrdinů zná snad každý předškolní špunt a kdo ho nezná tak se o něm nyní dozví. Dnes je totiž 23. výročí od pádu slavné Chomutovské zmrzlinářské věže. TASMAN tým neboli (tasemnicový-astmaticky-specializovaný-machrtým) se na začátku skládal ze šesti členů, ovšem při jednom cvičení na domovské základně v ústecké chemičce unikl ze zabezpečení subjektu Vladimíra a šestého člena zabil Pochevním šroupem, který mu propašoval dozorce. Nuže pohodlně se usaďte na vaše řeholní židle a poslouchejte!!

Počátky TASMAN týmu aneb nezmary Juliuse Žebroviče

Nebohý Julius Žebrovič na cvičistí, čest jeho památce

Po sérii katastrof, které postihly zejméne úžemí Ústeckého království a Mosteckého sedmihrabství, se velký kouncyl rozhodl pro radikální řešení. Přikázal sestavit jednotku z těch nejelitnějších, nejšlechetnějších brigádníků, kteří celý slunovrat pečovali o pole v banánových kostýmech. Po dvou týdnech se konečně povedlo najít zbrusu nové odhodlané vojáky, kteří budou vycvičeni ve jménu lorda Lotuse Sedmihrádka (pána petrojelových svítidel). Avšak výcvik samozřejmě neproběhl bez problémů...

Vůbec největším skandálem se stalo ultimátní selhání vozky Juliuse Žebroviče, kterému se povedlo doslova utopit plány na nadcházející operaci Pjesd nad Oko v rozpuštěného nefrytu. Národ zuřil a chtěl spravedlivé potrestání. Nuže kouncyl velkoryse vyhověl. Julius byl odsouzen k potupnému tahání ovčích genitálií, které měl sám pověšené za svá dvě radiací zvětšená varlata po dobu 20 slunovratů.

Bez ohledu na tuto záležitost se neohrožený TASMAN tým začal připravovat na svojí první akci. Šlo o vysvobození teplického lovce odměn Luboše, který nedopatřením pronikl na území znovuzrozených Gottwaldovských fašistů, odměna byla vypsána ve výši jednoho zrezlého bicyklu a několika páru bot značky Husovky, ovšem bez tkaniček.

Možná je čas si důkladně představit jednotlivé členy týmu, ale čas jsou peníze a u mě na dvorku stále stojí ošuntělý Pežot 406 slovy čtyřztofka s turbem Pro rozlišení jsem se rozhodl použít přehledné označení Julek1-5 (pozn. BB= banánový pošuk)

Přepadení v cukrárně, chybný postoj Luďka P.

Byla temná noc, možná až moc temná, protože pilot Vyrtulníku Koleg si spletl telegrafní tyč s návěstidlem nedalekého nonstopáče a tak tým vysadil v týlu nepřítele. Netrvalo to dlouho a už se kolem vraku začaly shromažďovat tlupy fašistů, kteří už týdny nejedli a s hlubokým křikem a zkřiženými prsty na nohou se vydali vpřed. Naštěstí prvního zvěda zneškodníl svým zahnutým lopatovým přívěskem Julek2. Tým se vydal směrem k místu, kde se měli sejít s kontaktem jistým panem Luďkem. Když však dorazili na místo určení Luďka spatřili, ale ten jak se ukázalo byl prostý po uši zadlužený náboženský fanatik,(který své jmění prohrál v kasínu u benzínky) a hodil jim pod nohy louč, která sloužila jako signál pro hladové fašisty. Tyto podřadné ubožáky mistrovsky vyřídil Julek4, který po nich hodil mošnu s melounovými peckami, které se následně zaryly do jejich holení. Julek1 následně našel pana Luďka, který se na protest zajetí potřel motorovým olejem a snažil se skrýt ve spacím pytli, ovšem marně. Tým jej překřtil na Luďka P. a jelikož byl právě nový důlní rok popravili jej po vzoru Leška Zmrda Metelky.

Sejdeme se u Chomutova aneb bahno v kaťatech

Julek2 a Julek3 šli na průzkum a když překonali nedalekou uhelnou horu spatřili jejich cíl. Bezbranný Luboš seděl na židli, bez očí a nosních direk, ale byl živý a to bylo hlavní. Tým se vydal rovnou k nebohému Lubošovi, ale bohužel byl spoután lanem z kožních výrůstků a široko daleko se vědělo, že toto lano dokáže přeříznout jedině Luděk a jeho pila. No Luděk už byl po smrti, ale jeho pila padla do rukou nového vůdce fašístů Chomutovovi. Jeho nejznámějším činem bylo přejmenování Leošova zmrzlinářského impéria na Chomutovovo dláto a spol. Našteští pro tým vylákat Chomutova ven nebylo vůbec těžké a tak začal finální velkolepý souboj důlních mocností. Netrvalo dlouho a Chomutov padl na obě operovaná kolena a byl připraven zemřít. Julek4 vytáhl svůj bendžonet a chystal se provést popravu, když tu se ze skládky přiřítila fašistická vozová hradba a narazila do zmrzlinářské věže. Chomutovovi tohle vyrušení stačilo a dálkovým ovladačem Panasonyg přivolal svůj sebevražedný nákupní vozík. Ten se okamžitě zaměřil a rozpoutal peklo. Naštěstí byl včas zastaven statečným činem Julka1, ale to nestačilo.

Překřtění pana Luďka na Luďka P.

Všichni členi týmu byly bez nohou, Luboš chmoták, kterému se zázrakem vrátil zrak běžel Julkům na pomoc. Bohužel vozová hradba, která narazila do věže narušila její statiku a věž začala padat. Ani Luboš na tom nebyl nejlépe sice opět viděl, ale nebylo to zadarmo, milosrdný otec Lokotka mu znemožnil použít čich a jak je známo žádný Luboš se bez čichu neobejde a tak Luboš bloudil po pasece ve snaze zachránit Julky. Bylo však pozdě věž zasáhla všech pět členů TASMA týmu a Luboš padl na kolena, v tu chvíli se mu zjevil sám otec Lokotka a obdařil ho poselstvím a prošlou žvýkačkou.

„ Nenávidím ovčí genitálie“

- Julius Žebrovič