Strdí: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Strdí (editovat)

Verze z 19. 11. 2024, 19:57

Odebráno 2 912 bajtů ,  19. 11. 2024
m
Sprasení uživatele 46.13.177.228 zvráceno do předchozího stavu autora Foxiest.
(lepý med)
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
m (Sprasení uživatele 46.13.177.228 zvráceno do předchozího stavu autora Foxiest.)
značka: rychlé vrácení zpět
 
[[Image:Koncentrace_strdi.png|thumb|right|300px|[[Soubor:Runny hunny.jpg|náhled|med byl hodně v českých zemích]]Koncentrace strdí v České republice je [[marihuana|větší než malá]].]]
[[Soubor:Husova1 38540 plzensko h.jpg|náhled|Nevíme, zda toto je strdí, ale česká země tím rozhodně oplývá.]]
'''Strdí''' je to, čím oplývá česká země. Strdí lze spatřit, vystoupíme-li na horu Říp. Když tam stanul [[Praotec Čech]], viděl strdí všude okolo. Viděl taky [[mléko]], což je ale záhada, protože žádné archeologické, paleontologické, geologické, hydrologické, [[Vagina|gynekologické]], [[Tření liščím ocasem o ebonitovou tyč|fyzikální]] ani [[mléko|laktologické]] průzkumy neprokázaly, že by se v [[Česko|Čechách]] vyskytovalo mléko v množství, které by bylo možno z vrcholu hory [[Říp]] spatřit. Zato strdí se v české krajině vyskytuje hojně. Už je prokázáno, že strdí [[Smrdík|smrdí]], ba dokonce [[Prdík|prdí]], ale stále nevíme, co to vlastně strdí je. Podle většiny to je rostlinné [[Hovno|lejno]], které roste ze země. Další tvrdí, že strdí byl nepřátelský kmen, který lačně popíjel [[mléko]]. Byli velmi mírumilovní, se všemi ostatními kmeny se kamarádili, půjčovali si věci... než přišli [[Češi]]. Jakmile se Češi objevili na hoře Říp, Strdové okamžitě valili za nimi aby je mohli pohostit. V tom Češi vytasili své [[Penis|klacíky]] a vrhl se na Strdy.
 
===Stálost===
 
Strdí je stálé. Jeho dlouhodobá koncentrace v průběhu let se výrazně nemění. Nebylo zaznamenáno jeho slučování s žádnou jinou látkou v české krajině se vyskytující, dokonce ani s [[bursík]]em. Neváže se na smog, neslučuje se s pneumatikami, nerozkládá ho ani sluneční světlo, ani [[ozón]], nerozpouští se ani ve [[Voda|vodě]], ani ve fenolu. Neváže se na náplavy bahna. Nerozkládají ho [[sinice]] ani řasy v [[Česká přehrada|přehradních nádržích]]. Neničí ho radiace. Strdí [[Oheň|nehoří]]. Při záplavách není odnášeno. Strdí nebývá poškozeno ani při větších katastrofách, jako jsou okupace země, fašismus, diktatura proletariátu, okupace spřátelenými vojsky, perestrojka nebo patové volby. Pravda, měření zaznamenala lokální a dočasný pokles koncentrací v určitých dobách (15. březen 1939, 21. srpen 1968), a na některých místech (Terezín, Lidice, Milovice), avšak nikdy nedošlo k jeho naprosté likvidaci. Příčiny těchto poklesů jsou předmětem rozsáhlého výzkumu.
Prvními doklady o využívání medu lidmi jsou [[Jeskynní malířství|jeskynní malby]]. Známá malba z Pavoučí jeskyně (Cueva de la Araña) u Bicorp poblíž Valencie ve východním [[Španělsko|Španělsku]] objevená v roce 1919 je stará nejméně 8000 let a ukazuje člověka na třech [[Liána|liánách]] nebo provazech z trávy, jak ve výšce vybírá do košíku med z úlu, pravděpodobně ve skalní puklině, zatímco kolem létají obrovské včely. Další jeskynní malby jsou známé z centrální [[Indie]], [[Austrálie]] a především [[Afrika|Afriky]].
 
Vzhledem k tomu, že med včelám příležitostně vybírají i různé druhy [[Opice|opic]] a [[Hominidé|lidoopů]] (paviáni, makakové, orangutani, gorily, šimpanzi), někdy dokonce s použitím jednoduchých nástrojů, je možné, že energeticky velmi bohatý med spolu s larvami včel (coby zdroj proteinů) byl významným zdrojem potravy už pro první příslušníky rodu [[Člověk|Homo]].
 
Písemné zmínky o medu najdeme už v nejstarších dochovaných záznamech. Ve většině [[Antika|antických]] kultur byl med používán ve výživě i jako [[lék]]. První písemná zmínka o medu pochází z období 2100–2000 př. n. l. z hliněné destičky ze starověkého sumerského města [[Nippur]], na které je zaznamenán návod, jak ošetřit zranění – ''„rozemlít na prášek říční prach ... (chybějící slova) uhníst ve vodě a medu a přelít obyčejným a cedrovým olejem“''.
 
Ze [[Starověký Egypt|Starověkého Egypta]] pochází [[Ebersův papyrus]] datovaný do doby asi 1550 př. n. l., který zmiňuje med ve 147 lékařských receptech pro léčení vnějších zranění. Med se používal (často ve směsi s různými rostlinnými, živočišnými, ale i anorganickými ingrediencemi) k ošetření zánětů, vředů, popálenin, ran i v pooperačních stavech pro podporu hojení (při obřízce, propíchávání uší, ale i u složitějších operací), ve formě čípku, k léčbě plešatosti, zánětu spojivek nebo i uvolnění ztuhlých kloubů.
 
Za podobně léčivý byl med považován i 2000 let př. n. l. ve Starověké Číně. Podle [[Tradiční čínská medicína|tradiční čínské medicíny]] šlo o vyváženou poživatinu (ani jangovou ani jingovou) schopnou dobře spojovat různé další léčivé látky k sobě. Nad rámec své nutriční hodnoty měl med i zde mnohostranné lékařské využití, např. jako detoxikační činidlo, k úlevě od bolestí, proti nespavosti, stresu, zánětům žaludku a vředům, zácpě, kašli, oparům aj.
 
S využíváním medu šel ruku v ruce i rozvoj [[včelařství]]. První záznamy o chování včel jsou z Egypta už z roku 2450 př. n. l., odkud se tato dovednost postupně a velmi pomalu šířila. Do [[Středomoří]] se tyto znalosti dostaly kolem roku 1500 př. n. l., okolo 1000 př. n. l. chovali včely v úlech Židé, okolo 750 př. n. l. jsou doklady z Asýrie a do Číny technologie doputovala nejspíše po [[Hedvábná stezka|hedvábné stezce]] s rozmachem Perské říše na začátku 5. stol. př. n. l.
 
Na americkém kontinentu se [[včela medonosná]] posledních několik milionů let nevyskytovala a byla přivezena kolonisty až v roce 1622. Severoameričtí Indiáni jako sladidlo využívali tradičně [[javorový sirup]]. V [[Tropický podnebný pás|tropických]] částech Ameriky však med znám byl, neboť je obývá množství druhů med produkujících včel, zvláště rody ''Melipona'' a ''Trigona''. Nejstarší zmínky jsou zde od Mayů, kteří ve 3. stol. př. n. l. domestikovali včelu ''Melipona beecheii''. Tyto včely nemají žihadlo a jsou neagresivní, v koloniích ale tvoří méně medu a pracněji se získává – neukládají med do plástů, ale do mnoha medových pohárků. Med je řidší a dá se pít, liší se i senzorickými vlastnostmi, je ale stejně velmi zdravý, proto i zde byl med znám a používán jako účinný lék na celou řadu onemocnění.
 
===Typický výskyt===
Jitrnitz
Imperátoři, rollback, Správci
4 663

editací

Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/251835“

Navigační menu