Karlovarská Jihozápadní Afrika: Porovnání verzí

 

Karlovarská Jihozápadní Afrika byla objevena rytířem Františkem Na´Drakha v roce 1578, kdy ji také ihned prohlásil za dědičné území Karlovarského Velkovédy, protože ji koupil od místního domorodého náčelníka Pohankbaby za hrst skleněných korálků z Jablonecké bižutérrie. Portugalský král namítal, že ji jeho lidé objevili dříve. Odpovědí sira Františka Na´Drakha bylo, že plout náhodou ledabyle kolem po cestě do Indie přece není to samé, jako ji objevit a nároky Velkovévodství na území opřel o písemnou smlouvu s náčelníkem (což bylo nesmírně těžké, protože opřít cokoliv o kus papíru není jen tak).

 

K první kolonizaci došlo již ke konci 16. století, kdy se zde začali nenásilnou formou usazovat Karlovaráci. S místním porobeným domorodým obyvatelstvem vycházeli v klidu a míru a nutno říci, že bez jakýchkoliv předsudků se vesele mísili.

 

Po popravě 27. českých pánů (z toho 3 Karlovarských) a po obsazení Zemí koruny České Habrbsburskými vojsky, kam později Velkovévodství patřilo, jeho vliv celkově upadl. Poté několik staletí jakoby Velkovévodství neexistovalo, a s ním i všechny jeho kolonie.

 

Koncem [[19. století]] došlo k ilegálnímu obchodu, ve kterém Habrsburkové prodali Karlovarskou Jihozápadní Afriku Germandii, a území bylo přejmenováno na Germandijskou Jihozápadní Afriku (Germandia-Südwestafrika) Ihned poté započala Germanská kolonizace země. Germané zabírali domorodým kmenům pastviny a stále zde žijícím Karlovarákům farmy a oběma zabavovali dobytek. V roce [[1904]] proti útlaku kolonizátorů povstal kmen Hererů a Karlovaráci; povstání bylo potlačeno a padlo mu za oběť asi 65 tisíc vzbouřenců. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Germandii a velké množství jich zahynulo. Jejich veškerá půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi Germánské farmáře.

 

V roce 1915, kdy vypukla 1. světová válka byla Germandijská Jihozápadní Afrika jako Germánské a tudíž nepřátelské území obsazena Jihoafrickou Unií, která oblast spravovala i po konci války, neboť nedošlo k obnovení samostatného Karlovarského Velkovévodství a vrátit ho Germandii se jim nechtělo. Z názvu země bylo vypuštěno Germandijská a dále existovala jen jako Jihozápadní Afrika, samostatná však nebyla.