23 105
editací
Řípská říše: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
→Vznik bespubliky, dobytí Huspeninského poloostrova: odk
m (robot přidal: da:Romerriget, no:Romerriket) |
|||
|
[[Image:Fórum Rzipanum.jpg|thumb|Fórum Rzipanum]]
Grécký historik Polypyjos, popsal řípskou respubliku jako směs bordelu, monarchie, aristokracie a [[demokracie]], což zní hezky, ať už jednotlivá slova znamenají cokoliv. Státu vládci dva každoročně volení Konzumové, kteří měli nejvyšší výkonnou moc, veleli vojsku a magistráty. Volilo je lidové shromáždění na každoročním [[Zelný trh|výročním trhu]] formou aukce. Řípský Synát, spolek urozených, měl významnou roli, ale zákonodárnou moc neměl. Lidové shromáždění rozhodovalo o válce a míru, zákonech a vykonávalo soudní bezmoc. Ústřední místo Řípské bespubliky představoval kabaret Fórum Rzipanum, které sloužilo k rozličným setkáním.
V 5. století př. n. l. vedl Řím četné bitky jak se svými Slatinskými sousedy, kteří nakonec uznali jeho výsadní postavení a ve spojení s městem na Tiberu hledali ochranu před vnějším ohrožením, tak s horskými talickými kmeny jako byli třeba Aequovéči nebo Volkové. Řípané časem v těchto bitkách získávali nová a nová území. Jiná území nakupovali pomocí kupních smluv se svými kdysi mocnými a pak skoro doraženými nepřáteli, kteří se díky tomu stali řípskými spojenci. Řípané zavedli síť dálnic s vysokým mýtem, na kterém rejžovali. Dálnice chránil systém předpolí a hlásek. Také zakládali slatinská města, aby dohlížela na nová území.
| |||