Těšínsko: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Historie
|
Počátkem 20. století začaly národnostní problémy (žili zde hlavně [[Česko|Češi]], [[Polsko|Poláci]], [[Německo|Němci]] a [[Izrael|Židé]]) kulminovat. Západní mocnosti stanovily po I. světové válce prozatímní hranici, která však probíhala takovým nešťastným způsobem, že například sedlák měl chalupu v [[Československo|Československu]], ale kurník zasahoval na polské území, vepřín byl opět v Československu a záhonek pro změnu zase v Polsku. To bylo značně nepohodlné, zvláště když selka musela cestou z kuchyně pro [[vejce|vajíčka]] čtyřikrát překračovat státní hranici, podvolovat se prohlídce a vyplňovat celní prohlášení.
Antipatie mezi Čechy a Poláky dosáhla vrcholu, když československá armáda zaútočila roku 1919 na polská území, aby odvedla polské obyvatelstvo do otroctví v [[Ostrava|ostravských]] hutích a šachtách, patřících českým pupkáčům. Poláci reagovali na agresi tím, že „toto území vždy bylo polské a Čech tu koneckonců nemá co pohledávat“. (Toto prohlášení později ilegálně [[Kopírování zabíjí porno|zkopíroval]] [[Reinhard Heydrich]].)
Spor vyřešily opět západní mocnosti. Na schůzi v [[Paříž|Paříži]] se ambasadorům podařilo narýsovat čáru, která měla Těšínsko definitivně rozdělit na českou a polskou část (později se ukázalo, že čára na mapě je ve skutečnosti série kaněk z pera [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], který nad mapou vášnivě gestikuloval). [[Národ|Národnostní]] problém však zůstal nedořešen, Poláci z obsazených území byli nahnáni do dolů a ti šťastnější čistili boty hraběti Larisch-Mönichovi. Polská vláda svým krajanům příliš nepomohla, protože se právě zabývala rozhádáváním se a válčením s ostatními sousedními zeměmi.
| |||