23 105
editací
(Soubor:Schonbrunn-Kisalfold.jpg) |
m (odk) |
||
|
[[Soubor:SaturnC8.png|left]]
{{TOCright}}▼
{{Nejlepší článek}}
▲{{TOCright}}
'''[[Rakousko]]-[[Maďarsko|Uhersko]]''' stanulo v průběhu 20. století na čele vědeckého a technického pokroku. Zatímco jiné velmoci, zejména [[Spojené státy americké]] a [[Sovětský svaz]] vyčerpávaly své síly válkami a zbrojením, mohla Rakouská říše, jíž osud dopřál mír a nerušený rozvoj, investovat do pokroku celého lidstva, tím spíše že ve [[Vídeň|Vídni]] našli útočiště vědci z mnoha nesvobodných zemí. Velkým přínosem pro rakousko-uherský kosmický program a také nadějí do budoucnosti je činnost [[Vědecký tým Necyklopedie|Vědeckého týmu Necyklopedie]].
Předcimrmanovské období má však i své hrdiny, kteří většinou upadli v zapomenutí. Již na konci 17. století Heinrich Boblig prováděl testování snesitelné zátěže lidského organismu. Jak správně předpokládal, návrat vesmírného modulu do atmosféry bude vystaven velkému žáru, podobně jako je tomu v případě meteoritů. Jeho primárním cílem byl výzkum teplot, které lidské tělo vydrží beze ztráty funkčnosti.
Bohužel narážel na nedostatek dobrovolníků, kteří by ochotně testy podstoupili. Teprve v letech 1678–1692 nalezl na [[Jeseníky|Jesenicku]] poměrně velkou skupinu dobrovolníků, lépe řečeno dobrovolnic, které nejenže výzkum podstoupily, ale rovněž se podílely na jeho financování vlastním majetkem. Naneštěstí však obrozenecké hnutí [[Češi|Čechů]] význam tohoto výzkumu bagatelizovalo a ve Velkých Losinách dodnes nemá Boblig ani pamětní desku.
[[Soubor:Minaret_lednice.jpg|right|180px]]
| |||