Těšínsko: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Těšínsko (editovat)

Verze z 21. 4. 2010, 16:54

Odebráno 7 586 bajtů ,  21. 4. 2010
Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.
(Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.)
{{Quote|Na chuja je to tu wšycko.|Anonym}}
 
'''Těšínsko''' (po [[polsko|polsky]] ''Ziemia Cieszyńska'', [[po našymu]] ''Zaolzie'') je nárazníkové pásmo a místo nepokojů mezi [[Česko|Čechy]] a [[Polsko|Poláky]], nacházející se na úplně nejzazším dálném východě [[Česko|Česka]]. V roce 2003 byla tato oblast vyhlášena bezpečnou zónou OSN (něco jako Srebrenica).
 
== Historie ==
 
[[Soubor:Tesin.jpg|right|200px|thumb|Český Těšín je multikulturní město]]Na Těšínsku se odjakživa mísily [[kultura|kultury]]. O rozvinutém multikulturalizmu svědčí historické záznamy z 13. století, kdy těšínský kníže polského původu Měšek nechal popravit 61 [[Německo|německých]] demonstrantů. (Bylo to naposledy, co si Poláci proti Němcům něco takového dovolili.) V následujících stoletích bojovali o území především Češi a Poláci. Králové se o Těšínsko přetahovali takovým způsobem, že je zeměpisci na mapách raději vůbec nezakreslovali, protože jeho podřízenost té či oné zemi se kolikrát měnila z hodiny na hodinu.
 
Počátkem 20. století začaly národnostní problémy (žili zde hlavně [[Česko|Češi]], [[Polsko|Poláci]], [[Německo|Němci]] a [[Izrael|Židé]]) kulminovat. Západní mocnosti stanovily po I. světové válce prozatímní hranici, která však probíhala takovým nešťastným způsobem, že například sedlák měl chalupu v [[Československo|Československu]], ale kurník zasahoval na polské území, vepřín byl opět v Československu a záhonek pro změnu zase v Polsku. To bylo značně nepohodlné, zvláště když selka musela cestou z kuchyně pro [[vejce|vajíčka]] čtyřikrát překračovat státní hranici, podvolovat se prohlídce a vyplňovat celní prohlášení.
 
Antipatie mezi Čechy a Poláky dosáhla vrcholu, když československá armáda zaútočila roku 1919 na polská území, aby odvedla polské obyvatelstvo do otroctví v [[Ostrava|ostravských]] hutích a šachtách, patřících českým pupkáčům. Poláci reagovali na agresi tím, že „toto území vždy bylo polské a Čech tu koneckonců nemá co pohledávat“. (Toto prohlášení později ilegálně [[Kopírování zabíjí porno|zkopíroval]] [[Reinhard Heydrich]].)
 
Spor vyřešily opět západní mocnosti. Na schůzi v [[Paříž|Paříži]] se ambasadorům podařilo narýsovat čáru, která měla Těšínsko definitivně rozdělit na českou a polskou část (později se ukázalo, že čára na mapě je ve skutečnosti série kaněk z pera [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], který nad mapou vášnivě gestikuloval). [[Národ|Národnostní]] problém však zůstal nedořešen, Poláci z obsazených území byli nahnáni do dolů a ti šťastnější čistili boty hraběti Larisch-Mönichovi. Polská vláda svým krajanům příliš nepomohla, protože se právě zabývala rozhádáváním se a válčením s ostatními sousedními zeměmi.
 
[[Soubor:Zk.jpg|right|200px|thumb|Polská armáda dobývá Těšínsko [[hudba|hudbou]].]]
Když se v září 1938 podařilo Nevillu Chamberlainovi „zachránit mír v [[Evropa|Evropě]]“, rozhodli se Poláci, že Těšínsko musí získat zpět i za cenu spojení se s [[Adolf Hitler|ďáblem]]. To také udělali a když německá vojska obsazovala [[Sudety|české pohraničí]], přišli Poláci se svou pomyslnou troškou do mlýna a vyslali na Těšínsko pár po [[zuby]] ozbrojených oddílů. Vzhledem k tomu, že polská vláda tou dobou trpěla nedostatkem financí (všechny padly na vyměřování parcel pro budoucí koncentrační tábory), vyšplhal se počet nasazených polských vojáků asi na dvě stovky. Například ve [[Karviná|Fryštátě]] došlo k tomu, že při slavnostním obsazení města procházel náměstím pořád jeden a tentýž oddíl, který se po zapadnutí do postranní uličky opět tiše přesunul zpět ke vstupu na náměstí. Jinak se Poláci moc nepředvedli, kromě pár rozbitých oken a stržených soch [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]] nebyla jejich přítomnost relativně vůbec znát.
 
Jak už to ale chodí, když se dva perou, třetí se směje. [[Německo|Němci]], do té doby opomíjeni, o sobě dali v září 1939 vědět. Všichni Češi a Poláci vyfasovali zámky na hubu a bylo po parádě. [[Druhá světová válka]] probíhala na Těšínsku v poklidu. Občas někdo zastřelil nějakého [[NSDAP|nacistu]], jindy zase odvedli někoho z místních do koncentráku.
 
[[Soubor:Vaclav-Klaus-01.jpg|right|200px|thumb|Václav Klaus vypovídá v Haagu]]Když válka skončila, koupil [[Edvard Beneš]] všem Němcům lístky na vlak a poslal je za hranice tvořit [[fotbal]]ové Landsmančafty. K neskonalé zlosti všech Čechů se mu nepodařilo odsunout Poláky, kteří byli považováni za vítěze války (přestože projeli, co mohli). A tak se Češi rozhodli, že to Polákům osladí jinak – zakázali jim všechny spolky a kdo promluvil na úřadě polským přízvukem, byl okamžitě zbičován. Stav vydržel až roku 1968, kdy se Poláci opět chtěli na Československu přiživit. Tentokrát jim zatli tipec [[Rusko|Rusové]], kteří si na Těšínsko sami brousili [[zuby]], protože se doslechli, že tu jsou hezké [[Žena|holky]] a levná [[vodka]]. V důsledku toho má dnes patnáct procent obyvatel Těšínska příjmení Antonov nebo Zajcev.
 
Napjatá situace mezi Čechy a Poláky se neuklidnila ani do dnešních dnů. V lesích se ukrývá spousta polovojenských jednotek, které podnikají nájezdy na okolní vesnice. Poláci se sdružují v klubech PZKO (Polski związek karwinskich ožralów), jejichž čelní představitelé pravidelně usedají na lavici obžalovaných v [[Haag|Haagu]]. Z českých válečných zločinců pak vzpomeňme například krajskou buňku [[ODS]].
 
== Obyvatelstvo, kultura, hospodářství ==
 
* [[Česko|Češi]] – 50 [[%]]
* [[Polák|Poláci]] – 25 %
* [[Cikáni|Romové]] – 15 %
* [[Slovensko|Slováci]] a hotentoti (nerozlišitelné) – 5 %
* [[Vietnam|Vietnamci]] – 5 %
 
Obyvatelé Těšínska nehovoří, světe div se, ani česky, ani polsky, ale jazykem, který se hrdě zove [[po našymu]]. Poslední dobou se dostává do popředí také vietnamština a především romština, jejíž [[zlato|zlatý]] věk pravděpodobně teprve přijde.
 
Vzhledem k tomu, že Češi na kulturu [[hovno|serou]], musí se o ni starat Poláci. Nejčastěji uslyšíte někde v parku hrát gorolský soubor, případně můžete navštívit polskou scénu Těšínského divadla (českou scénu demontovali a do sběru odvezli [[Cikáni|naši spoluobčané]]). Maskotem regionu je zpěvák a udavač [[Jarek Nohavica]].
 
Nejdůležitější města
 
* [[Karviná]] – nacházejí se zde tři romská ghetta, několik šachet a spousta [[hospoda|hospod]].
* [[Český Těšín]] – (ne Těšín, ale Český Těšín, [[sakra]]!) - kulomety na nábřeží řeky Olzy stále míří na tržiště v polském Cieszyně.
* [[Havířov]] – romské ghetto... a to je asi všechno.
* [[Třinec]] – jedny krachující ocelárny.
* [[Bohumín]] – železniční uzel.
* [[Orlová]] – romské ghetto a [[Debilla|Billa]].
 
== Podívejte se také na ==
* [[Slezsko|Šlonsk]]
* [[Chacharovice nad Odrou|Polska Ostrawa]]
* [http://www.isibrno.cz/~malczyk/karwinal.htm Karwina]
 
==Galeria==
<gallery>
Soubor:Zapadni-hranice-polska.gif|Województwo praskie (Pražské vojvodství) v jižním Polsku
</gallery>
 
{{Státy}}
 
[[Kategorie:Nacionalismus]]
[[Kategorie:Polsko]]
Neregistrovaný uživatel
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/84062“

Navigační menu