Svatý Tučňák: Porovnání verzí

Linuxismus má, stejně jako většina ostatních náboženství, svou svatou knihu. Ta je v tomto případě složena ze dvou částí: Starého Zákonamanuálu, který je společný i s ostatními spřízněnými náboženstvími, jako kupříkladu GNU apod.či BSD, a Nového Zákonamanuálu, který je vlastní linuxismu. Tyto svazky se dále dělí na další knihy:

===Starý Zákonmanuál===

Jádro Starého Zákonamanuálu tvoří tzv. Pět knih Stallmanových, které nesou své jméno podle velkého proroka Richarda Stallmana.

Kromě těchto knih je ve Starém Zákoněmanuálu ještě mnoho dalších, ale jejich důležitost po nástupu LINUXuLinuxu rychle vybledla

===Nový Zákonmanuál===

Nový zákonmanuál se skládá ze čtyř částí. První jsou Evangelia (Ianovo, Danielovo, Markovo a Patrikovo), ve kterých autoři čtyř nejrozšířenějších distribucí (Debianu, Gentoo, Red Hatu a Slackware) podávají každý svůj pohled na vznik LINUXovéholinuxového kernelu. Poté je kniha Skutků Apoštolůapoštolů, která pojednává o tom, jak první linuxáci hrdinně chodili mezi nevěřící a kázali jim o novém OS, přičemž někteří zahynuli ve strašlivých mukách po odpojení nekompatibilního modemu. Pak následuje archiv mailing listů, ve kterých prvotní linuxáci odpovídají na dotazy konvertitů. Na konci je kniha Zjevení dle SABDFL, která popisuje závěrečnou bitvu mezi Linuxem a silami zla, ze které vyjde Linux pochopitelně vítězně a konečně dojde tak k uzavření [https://launchpad.net/ubuntu/+bug/1 bugu číslo 1 v Ubuntu].