Tu-154: Porovnání verzí

TU-154 je '''inteligentní velkokapacitní třímotorový sovětský dopravní letoun'''. Jde o výsledek přísně tajného experimentu sovětských inženýrů, jehož cílem bylo zkombinovat umělou inteligenci a moderní dopravní prostředek.TU-154 byl zamýšlen jako bezpilotní dopravní letoun, jeho vývoj letounu se však neobešel bez komplikací. I přesto, že projekt zcela nesplnil očekávání, byl letoun začátkem 70. let uveden do provozu.

TU-154 je inteligentní dopravní letoun, který se ovšem vinou vývojových nedostatků nedokáže řídit sám, a to ani ve spolupráci s autopilotem. Inteligentní letadlo odmítá dobrovolně spolupracovat s něčím tak primitivním, jako je autopilot, a autopilot zase odmítá připustit, že by jeho schopnosti nestačily k plnému řízení letadla. Proto musí v letadle být lidská '''posádka'''. Úkolem pilotů je uklidňovat letoun i autopilota a eliminovat jejich případné spory. Na to by stačil jen jeden pilot, v kokpitu ale musí být i druhý pro případ, aby uklidnil prvního pilota v případě, že by se i on nechal zatáhnout do sporů letounu a autopilota.

Zvláštností TU-154 je '''lichý počet motorů''', přesněji řečeno tři. K této konstrukční zvláštnosti (kterou jinak najdeme například u amerických DC-10, DC-11 nebo u Lockheedu L1011-Tristar) došlo vinou průtahů při konstrukci prototypu. Letoun, již vybavený umělou inteligencí, odmítl nadále čekat na umístění čtvrtého motoru a při instalaci třetího se svévolně pokusil opustit tovární halu. Při nečekaném pohybu stroje se mechanici poněkud netrefili a třetí motor omylem umístili na ocas TU-154. Od montáže čtvrtého motoru na neklidné letadlo bylo raději upuštěno. Při letových zkouškách se třímotorová konstrukce osvědčila, letadlo bylo spokojené a nic nebránilo jeho vypuštění do vzduchu.

Jelikož jde o letadlo sovětské, nejsou jeho nároky přehnaně veliké (ano, jsou veliké, ale přiměřeně k jeho vlastní velikosti, jako u všeho sovětského). Je vděčné za '''stravu''' (od kerosinu až po vodku, v krajních případech nepohrdne ani močí s dostatečným procentem alkoholu; spekuluje se i o tom, že se může živit dokonce i cestujícími), '''občasnou údržbu''' a především za '''vlídné zacházení''' - inteligentní TU-154 nesnese, když s ním posádka jedná jako s nějakým strojem. Proto musí posádky TU-154 projít pečlivým školením, během nichž skládajíprocházejí mnohými psychotesty ověřujícími, zda dokáží s letounem dobře vycházet.

TU-154 byl zkonstruován tak, aby dokázal optimálně využívat sovětská jednosměrná letiště. Na rozdíl od normálních letounů dokáže inteligentní TU-154 po přistání nahodit '''zpětný chod''' (který běžná letadla používají pouze při brzdění) a odstartuje pozpátku, takže nenaruší jednosměrnost letiště ani okolního vzdušného prostoru.

Česká republika v současnosti užívá pouze dva letouny TU-154. Slouží jako mobilní zastřešení okrajové plochy vojenského letiště v '''Praze-Kbelích'''. Předtím sloužily jako vládní speciály, než je nahradily dva tuctové, neinteligentní Airbusy A319, které jsou jen hračkami (byť elektronickými) v rukou pilotů. Podle aktuálního snímku jsou obě letadla v životní fázi "nad kytičkama", což nasvědčuje jejich brzkému konci a následnému přesunu "pod kytičky".

Tu-154 patří mezi poměrně spolehlivá letadla. Mezi známé havárie patří pád jednoho letounu společnosti Aeroflot v roce '''1990 u obce Dubenec'''. Letadlo převáželo náklad cigaret. To, že se letoun sám rozhodl zlikvidovat takto nebezpečný náklad, jen svědčí o jeho skutečné inteligenci.

Nejhorší havárií letounu Tu-154 byla '''nehoda polského vládního speciálu 10. dubna 2010''' u ruského Smolenska. Zahynulo při ní mnoho osob včetně polského prezidenta '''Lecha Kaczyňského'''. Příčiny nehody dodnes nejsou objasněny. Letečtí specialisté Necyklopedie se ale domnívají, že mohla být způsobena některou či více následujícími příčinami:

* '''Posádka nezvládla řízení''' letounu, respektive jeho '''spory s autopilotem'''.

* Inteligentní '''letadlo samo vyhodnotilo hodnotu přepravovaného nákladu''' a zachovalo se dle svého úsudku.

* Letadlo trpělo depresemi a spáchalo '''sebevraždu'''. Příčin může být povícero - od nedorozumění s posádkou nebo přílišné přecitlivělosti letounu (poslední slovo, zachycené na záznamu hovoru v pilotní kabině, bylo údajně "kurwa" - je možné, že si letoun vzal neadresnou nadávku osobně) až po životní deziluzi. Tuto možnost potvrzuje i fakt, že Tu-154 jsou v poslední době vyřazovány z flotil leteckých společností. Polské vládní letadlo tak prostě nechtělo skončit. Jako odstrašující případ možná posloužily dvě Tu-154, které donedávna létaly v českých vládních barvách.

V rovině čistých spekulací je pak domněnka, že se polský Tu-154 pokusil dopadnout tak, aby si urazil ocasní motor. Možná se nešťastné letadlo domnívalo, že po amputaci třetího motoru bude zaměnitelný nebo srovnatelný s airbusem a nebudevyhne se tak vyměněnokrušnému zaosudu něcodvou novějšího.českých ex-vládních letadel.